Dobromila Lebrová: Rabíndranáth Thákur, bengálský nositel Nobelovy ceny za literaturu – 150. výročí narození
V tomto roce se slaví dvě jubilea tohoto významného indického umělce, filozofa a učitele. - V květnu se slavilo 150. výročí jeho narození a bylo zařazeno mezi světová výročí UNESCO. Některá světová města je oslavila budováním pomníků – jeho busta byla v den výročí odhalena v korejském Soulu a v Singapuru a 7. července odhalil bustu, jejíž fotografie je na konci tohoto článku, také britský korunní princ Charles na londýnském náměstí Tavistock Square.
Vendula Kosíková: Varhaník z Notre-Dame zahájí varhanní festival v Praze
Olivier Latry, titulární varhaník z chrámu Notre-Dame v Paříži, zahájí 4. srpna Mezinárodní varhanní festival, který v bazilice sv. Jakuba v Praze. Posluchačům nabídne mimo jiné Tokátu a fugu d moll od Johanna Sebastiana Bacha, pokládanou za nejslavnější varhanní skladbu všech dob. Cílem této jedinečné hudební přehlídky je představit českému publiku přední světové varhaníky.
Martin Kašpar: Pozitivní zprávy
Baví mě zabývat se člověkem, jeho psýchou, věcmi kolem toho, zasazením člověka mezi ostatní lidi, vzájemnými vztahy, rolemi a rolovými principy. Přitažlivá je pro mě otázka židovství a jeho duchovního i světského vlivu na lidskou kulturu a společnost. Zabývám se také tzv. zdravým životním stylem, výživou, biologicky i psychologicky aktivními látkami, duchovními procesy a věcmi s tím spojenými. Svůj pohled neustále podrobuji sebekritice a utvářím jej dalším zkoumáním a studiem. Vím, že tento proces nikdy neskončí. Tím myslím nikdy.
Jan Řehounek: Miroslav Sígl - Mým přátelům
I kdyby Miroslav Sígl napsal jen tuto jedinou básnickou sbírku, zanechává za sebou nesmazatelnou stopu. Jenže on jich napsal... jak pěkně píše v básni Až odtud odejdu: Až odtud odejdu navždy, co se stane? Zůstanou po mně knížky v řadě vyrovnané.
Dobromila Lebrová: Michail Jurjevič Lermontov – 170. výročí úmrtí
Velký romantický ruský básník Michail Jurjevič Lermontov nezůstal pověsti romantika nic dlužen – a to, jak ve vlastním díle, tak i v krátkém, těžkém životě. Jako u většiny romantiků byl i jeho charakter rozporuplný; nádherné verše, plné citu, ale jako jeho „hrdina naší doby“ Pečorin, měl oči, které se při smíchu nesmály. Například spisovatel Ivan Sergejevič Turgeněv (1818–1883) ho líčil tak, jak ho zahlédl při prvním jejich letmém setkání v r. 1840: „V Lermontovově vzhledu bylo cosi zlověstného a tragického; z jeho snědé tváře a jeho velkých nehybně temných očí táhla jakási zachmuřená a nedobrá síla s zádumčivou přezíravostí a vášní..."
Miroslav Sígl: O kom – o čem (na 576 stranách)
Pan Miroslav Sígl, jeden z autorů Pozitivních novin, nám zaslal velmi zajímavou informaci o své jubilejní knize: O kom – o čem. Jde o výběr článků, fejetonů, vyprávění, rozhovorů a deníkových záznamů z let 1938 až 2011. Jak autor píše, dal si sám sobě dárek k 85. narozeninám, které oslaví 25. září 2011. Myslím, že svým počinem obdaroval také svou rodinu, přátele, příznivce i širokou veřejnost.
Miroslav Sígl: Také přispíváte Klokánkovi do kasičky?
Občanské sdružení na pomoc týraným, zanedbávaným, zneužívaným opuštěným nebo jinak sociálně ohroženým dětem působí na celém území naší republiky. Jeho významným dílem je dnes již 13 tzv. Klokánků, které z pověření ministerstva práce a sociálních věcí přijímají děti na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí (předběžného opatření nebo rozsudku), či na základě žádosti orgánu sociálně právní ochrany dětí nebo na základě žádosti samotného dítěte či osoby, která malé dítě nalezne opuštěné v jiné krizové situaci.
Egon Wiener: Dnes už svítí slunce | Spor dvou chudých | Školní výlety – a nejen ty
Nemyslete si, že dříve nepršelo. Lilo a lilo, jako z konve. Mám před sebou útržek papírku, na který jsem si v létě koncem června roku 1971 poznamenal: „Medard, jakého tu ještě nebylo. Podle údajů meteorologické stanice v Českém Dubu spadlo 145 mm srážek, z toho 96 mm za posledních 10 dní. Za prvních dvacet červnových dnů napršelo na Liberecku 112 mm vody.“
Dobromila Lebrová: Desiderius Erasmus Rotterdamský
Desiderius Erasmus Rotterdamský – holandský humanista, spisovatel, překladatel – býval nazýván „knížetem humanistů“. Je jedním z největších myslitelů renesanční doby v oblasti za Alpami. Ještě patřil ve své době k řadě oněch učenců, kteří obsáhli všechno současné vědění - zkrátka byl tím, komu se říkalo „renesanční člověk“. Vedle toho, že v tomto měsíci vzpomínáme výročí jeho úmrtí, je letos také pětisté výročí vydání jeho nejvýznamnějšího díla „Chvály bláznivosti“.
Pavel Ján Buvala: Libuňko – děkuji pěkně
Při své činnosti Důchodcovského ombudsmana se mi na obrazovku notebooku dostala zmínka o již zemřelé spisovatelce Libuši Mináčové, pocházející z oblasti Gemera na středním Slovensku. Je nasnadě, že jsem po této informaci jak myšák na sýr skočil! Desetiletí nás od posledního setkání rozdělila; společný stát mezitím zlikvidovali; ale tvůrčí duch, tradice a vzpomínky zůstaly! Tak mne její „Kamienky z Rimavy“ vrátily o pár týdnů, měsíců, let zpět. Jsouc zasažen přímo do srdce jsem tuto útlou knížečku přečetl „na dúšok“; na ex! Ono to jinak ani nešlo.
Tomas Danko - Jitka Vykopalová: Eva Emingerovás Drömmarnas källor
Eva Emingerová sjunger jazz och swing mer än två decennier och arbetade med Steamboat Stompers, den ursprungliga Prag Syncopated Orchestra och andra grupper. Hon har sjungit i hela Europa, Mexiko, Kanada, USA. Den femte soloalbum, Drömmarnas källor, är hennes första kompositör prestation och realiserades i samarbete med svenska skivproducenten Anders Johansson och textförfattare Dusan Prokop under betydande stöd av hennes svenska manager Thomas Danko.
Jiří Heller: Třetí ročník Poháru Galerie WWG.CZ se uskuteční již tuto sobotu
Již třetí ročník "Poháru Galerie WWG.CZ 2011" v Adventure Golfu se ukuteční v sobotu 25. června 2011 v areálu Adventure Golf Horní Bezděkov. Pozitivní noviny jsou mediálním partnerem tohoto sportovně společenského setkání.
Jitka Vykopalová: Královská svatba švédské korunní princezny Victorie (1)
Dne 19. června uplynul právě rok od slavné svatby švédské korunní princezny Victorie s "princem z lidu" Danielem Westlingem. Pozitivní noviny přináší pohled zpět na tuto pompézní událost.
Miroslav Krupička: Do Gaskoňska na armagnac, husí játra a švestky
Další gaskoňskou specialitou jsou výrobky ze švestek. Ty se tu prý pěstují už 2000 let a do Galie je přivezli Římané z Blízkého východu. Dnes se z nich vyrábějí vynikající zavařeniny, které jsou chuťově někde mezi povidly a marmeládou. Švestky se suší, nakládají do armagnacu a přidávají do pokrmů. Ne náhodou zde spatřila světlo světa sušená švestka, zapečená v plátku slaniny, která je dnes ozdobou všech lepších rautů. Vrcholem všech delikates je husí paštika, vyráběná s příměsí armagnacu a pruhem švestkové zavařeniny.