Michal Dlouhý: Mrtvola v Čertově jezeře
Strážmistři František Meier a Josef Karel z četnické stanice Městys Železná Ruda měli 28. března 1924 předepsánu celodenní obchůzku služebního obvodu. Kolem deváté hodiny ranní dorazili v družném hovoru k Čertovu jezeru. Na lesní stezce u jezera nalezl strážmistr Meier šedou placatou čepici a vedle ní byla na zemi temná, jakoby krvavá skvrna. Při pozorném prohlédnutí místa si četníci povšimli stop obuvi vedoucích k jezeru. Vydali se po uvedených stopách, které je dovedly až k jezernímu výběžku.
ZPOVĚDNÍCI (27) Bára: Co je s vámi, Zito a Petře?
Jak tak nad tím vším přemýšlím, nemohu se zbavit dojmu, že přes všechen dobrý úmysl se nám vlastně (a mám za to, že ani vám dvěma) nechce příliš komunikovat. Krize středního věku? Nevím. Spíše komunikační krize obecně. Ne že bychom nekomunikovali vůbec, ale je to komunikace jednostranná. Ti z nás, kteří mají a chtějí - prostřednictvím slova, výtvarna, hudby či jakýchkoliv jiných umů, jimiž jsme obdařeni - co dát, obracejí se především k sobě, potažmo ke světu skrze "bezejmenné" jedince. A to je málo, zoufale málo.
ZPOVĚDNÍCI: Ohlasy na téma STŘEDNÍ VĚK
Exkluzivní internetová kronika těchto dnů ZPOVĚDNÍCI je určena i pro vás, čtenáře Pozitivních novin. Chceme, aby tento seriál opravdu žil a dýchal lidskými příběhy ze skutečnosti, aby ho lidé vnímali nejen jako určitou literárně-mediální hru, ale hlavně jako inspiraci pro své vlastní životy. Aby zde nacházeli různorodost pohledů na věc, moudrost, filozofii, úsměvy, poučení i zábavu.
OBČASNÝ "OBŠŤASTNÍČEK" Vladimíra Vondráčka (...22)
Ve svém originálním POZITIVNÍM "OBŠŤASTNÍČKU" vám bude RNDr. Vladimír Vondráček doporučovat nové i starší články z Pozitivních novin, které ho osobně zaujaly, oslovily či dokonce nadchly natolik, že se rozhodl napsat k nim svůj komentář a možná tak ve vás vzbudit touhu si vybraný článek (znovu?) přečíst.
Dobromila Lebrová: Wilhelm Conrad Röntgen, nositel Nobelovy ceny - fyzik, inženýr a vynálezce
Vynálezce byl sám překvapen svým objevem paprsků X, později nazvaných na jeho počest Röntgenovy paprsky. Jeho objev je považován za součást dnešního života. Přispěl ale k dalším objevům i mnoha dalších nositelů Nobelovy ceny. Wilhelm Conrad Röntgen narodil 27. března 1845 v městě Lennap v Severním Porýní-Vesfálsku, které je dnes samosprávnou částí města Remscheidu. Jeho otec Friedrich Röntgen (1801 - 1884) byl obchodníkem s látkami.
Pavel Loužecký: Čapkova Strž
Máte-li zájem o tip na zajímavý výlet, mohu vám vřele doporučit návštěvu PAMÁTNÍKU KARLA ČAPKA ve Strži nedaleko Dobříše. Nechci se rozepisovat o památníku našeho literárního velikána, přestože výstavní prostory jsou velmi zajímavé a poučné (to už přede mnou udělali jiní mnohem lépe, a já bych se nerad opakoval) - odkaz na informace o památníku najdete na konci článku.
Milan Markovič: Problém vyslovene jarný
Kde sa vzala, tu sa vzala, prišla. Jar, o ktorej sa zvykne hovoriť ako o najkrajšom ročnom období. Sústreďme sa, všimnime si to! Dnes sa to zlo-mí. Ešte neviem ako, ale čosi sa musí stať. Jar je totiž odpradávna symbolom prebúdzania sa prírody k životu, čo každý rešpektuje aj napriek tomu, že už dva či tri roky sa nijaký zimný útlm nekonal. Precitnuvšia príroda inšpiruje k prebudeniu aj záhradkárov, domovníkov a gazdinky, čo príchod jari chápu ako pokyn k menšiemu, ale častejšie k väčšiemu upratovaniu.
Dobromila Lebrová: Johann Sebastian Bach - německý barokní skladatel a varhaník
Je považován za jednoho z největších skladatelů, který se kdy narodil. Z něho vycházela a vychází většina hudebníků klasické, ale i jiné hudby, kteří se narodili po něm. Byl virtuósem na všechny nástroje; nepovažoval to za něco mimořádného, protože říkal: „Je jednoduché hrát na nějaký hudební nástroj: vše, co musíte udělat, je dotknout správné klávesy ve správné době a nástroj bude hrát sám.“
Milan Turek: Na sudkách jezdili pralyžci z Machnína až do května
Naprosto neprofesionální historická pojednání se objevila v tisku už na samotném počátku, když v Praze zjistili existenci dvou prkýnek na nohách, s nimiž se dají sjíždět sněhové stráně na horách. Hledali jejich původ v Krkonoších, kam ponejvíce jezdili, protože jiné hory neznali, a kdyby nebylo spisovatelky Karoliny Světlé, tak by ani nevěděli, že existuje nějaký Ještěd.
Pavel Loužecký: Už jste nastudovali REKLAMŠTINU?
Když jsem dostal e-mail s lakonickým popiskem "Třeba se ti to bude hodit" a v odkazu uviděl slovo REKLAMŠTINA, hned mě napadlo, že to zas bude nějaká hloupost, co elektronicky koluje mezi lidem. Ale opak byl pravdou. Otevřel jsem si dotyčný odkaz a začal číst. Už po přečtení několika hesel mi bylo jasné, že je to věc nejen velmi poučná, ale i zábavná, takže jsem četl pozorně dál.
Jitka Dolejšová: Umění jde za chlebem, avšak nalézá jej v řemesle
Světoznámý romantický krajinář August Bedřich Piepenhagen (1791-1868) byl vyučeným německým knoflíkářem a prýmkařem. Tento malíř-samouk sbíral své zkušenosti při cestách do zahraničí. Romantická duše malířova byla spojena s pragmatickým myšlením řemeslníka a obchodníka. Piepenhagen vytvářel převážně komorní kompozice plné zvláštní barevnosti a nálady, ze kterých vyzařují romantické touhy a sny.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (13)
♦ Kdo říká, že celý svět je zkažený, sám sebe označuje za lotra. ♦ Naše republika je po čtyřiceti letech devastace vrakovištěm charakterů. Po dvanácti letech je rumištěm nadějí. Na skládkách se dá stavět, ale chybí dělníci a stavitelé. ♦ Tam, kde se pláče smíchem, bývá schován kýbl na slzy. ♦ Změna názvu je nejčastější zastírací manévr pro zachování starých pořádků. ♦ Pořádek je otcem bordelu.
ZPOVĚDNÍCI (26) Dagmar: Může duše nosit kraťasy?
Hitem letošního jara a léta prý budou šortky! To je jasný diktát paní Módy a opovažme se ho nedržet, že? Nemohu se ubránit úsměvu při té představě. Proč zase jdu do stejného tématu? Protože všechno se vším souvisí. Kolik starostí, radostí, závisti, vilnosti, upjatosti, nadšení, opovržení a nesčetně dalších emocí v našich dějinách „hadry“ neboli ošacení způsobily!
aTeo: Nuda
Inženýr Leopold Mlsný, jednatel nepříliš významné pražské obchodní společnosti, zařadil pátý rychlostní stupeň a rozladěně pohlédl na svou spolujezdkyni. Vraceli se z Hradce Králové zpět do Prahy. Sliboval si mnohé od této dvoudenní služební cesty, jejíhož účelu mohl snadno dosáhnout i prostřednictvím telefonu.