Dobromila Lebrová: František Ženíšek - malíř - 160. výročí narození
Narodil se před 160 lety dne 25. května 1949 na Novém Městě v Praze - v Žitné čp. 610 - na rohu Štěpánské ulice. Jeho otec Josef Ženíšek byl poměrně zámožným kupcem a přál si, aby syn následoval kariéru dvou svých příbuzných, kteří byli vyššími lesními úředníky, a proto studoval nejdříve František německou nižší reálku. Tehdy se začalo projevovat jeho malířské nadání.
Libuše Čiháková: Zasloužený potlesk / Kde pánbůh ubere, jinde přidá...
Ukázkou takového člověka je hlavní hrdina v televizním seriálu „Můj přítel Monk“. Odborný konzultant policie je nadprůměrně inteligentní muž, kterého smrt manželky psychicky poznamenala tak, že začal trpět úzkostnými stavy, provázené četnými fóbiemi (obavy z lidí, výšek, nesterilního prostředí...)
Milan Markovič: Negramotným na staré kolená
No a už zase mám tú obavu: dopočul som sa, že na ktorejsi výberovej základnej škole pre mimoriadne nadané deti sa už neučí písanie. Písanie rukou. Písmom písaným, nie tlačeným, aby som bol pochopený. Bojím sa, že pri všetkej úprimnej snahe to nepochopím a budem nadosmrti zazerať na tých, čo dopustili, aby sme zase šmahom ruky zrušili, čo tu bolo po stáročia.
Josef Zeman: Dolomity - Jižní Tyrolsko
Oblast Dolomitů a Jižního Tyrolska nás přivítala jarní květenou a slunečním počasím. Všudypřítomný pořádek a perfektní síť dálnic, i těch posledních uliček, nás udivovala. Umění našich řidičů při stoupání do výšek tisíce metrů jsme oceňovali denně při průjezdu zatáček u Cavalese. Náš delegát a průvodce Slovák Meťju, který se cítí být Čechoslovákem, žije v Praze.
Ondřej Suchý: Čtyřicetiletý Čtyřlístek, Myšák Josef a já
15. května 2009 uplynulo přesně 40 let od vydání prvního čtyřlístkovského sešitu českých komiksů pro děti. Ve Čtyřlístku se vystřídala celá řada autorů, nicméně těmi hlavními byli vždy výtvarník Jaroslav Němeček a scenáristka Ljuba Štíplová. Ti udělali Čtyřlístek Čtyřlístkem, ti vytvořili dnes již slavnou čtveřici hlavních čtyřlístkových postaviček - Myšpulína, Fifinku, Bobíka a Pinďu. Čtyřlístek vychází dodnes, a jak jsem se dočetl, stále se vyprodává náklad 40.000 (!) výtisků.
Libuše Čiháková: Paříž s Mrtvou a živou / O žebrání a podnikavcích
Nevím, proč s sebou, kamkoli jedu, vláčím některé snad už stokrát přečtené knížky. Jako třeba vezu Mrtvou a živou od Daphne du Maurier do Paříže. Zprvu jsem tu dámu na lavičce v parku, krmíci holuby, nevnímala. Se zmrzlinou v ruce jsem se kochala pohledem na Eiffelovku, pohled mi však pořád ujížděl k sousední lavičce. Ta stará dáma byla jako z jiného světa.
Olga Szymanská: Malíř František Ronovský
Narodil se na břehu pražské Vltavy v roce 1929. Uměleckou průpravu dostal na lidové škole umění a školení u Hynaisových žáků Růžičky a Pařízka. Po absolutoriu figurativní malby u Miloslava Holého na pražské Akademii výtvarných umění (1953) tvořil portréty a figurativní kompozice. Po aspirantuře v roce 1961 u profesorů Holého a Součka přišla první významná fáze jeho tvorby.
Luděk Ťopka: Dalekohled
Měl jsem tetu, která vlastnila takové trochu větší divadelní kukátko, kterým mi při občasných návštěvách u ní dovolila pozorovat z okna chodce na ulici a holuby na sousedově střeše, a strašně jsem toužil mít svůj vlastní dalekohled. Ale ne divadelní, nýbrž triedr, jaký jsem vídal za výklady obchodů, nebo později ve válečných filmových týdenících u kapitánů německých ponorek.
Anna L. - Jitka Dolejšová: Když se pro něco rozhodnu, jdu do toho naplno
Nedá mi to, abych nezabrousila k vašim dalším aktivitám. Vy jste začala studovat Univerzitu třetího věku. A ne ledajaké obory… : Letos v červnu ukončím dvouleté studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK (Sportovní školu) a na Filozofické fakultě UK psychologii. Tenkrát jsem moc nevěřila tomu, že se na studium psychologie vůbec dostanu, a tak jsem si pro jistotu zapsala i druhý obor. A ono to náhodou vyšlo obojí.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (28)
Neviděl mne ani děti příští tři dny a dvě noci. Doma vlastně už jenom přespával. Nezajímala jsem ho ani já ani děti! Cítil se pokaždé velice unaven. Ale nikdy nezapomněl na své obvyklé gesto: než zmizel v ložnici, ukázal si svazek bankovek, které vydělal. Prý se s Viktorem spravedlivě dělili o zisk firmy. Peníze ukládal zpravidla hned druhý den na naše konto ve spořitelně.
Pavel Loužecký: Znáte pořad PŘED PŮLNOCÍ?
Přiznám se, že já většinou před půlnocí už nemám příliš energie na sledování jakékoli televize, ale když mi přišla nedávno e-mailem upoutávka od Ivo Tomana na tento pořad, v němž 7.5.2009 vystupoval, tak jsem si na něj ze zvědavosti klikl. A dobře jsem udělal.... Na stánkách živého vysílání ČT 24 jsem totiž našel rozsáhlý archív těchto publicistických pořadů, a tak jsem si jich „cvičně“ pár pustil.
POUTNÍK: Zasvěcení + DISKUZE
Petr vyšel z banky, vlastně se z ní vypotácel. Alespoň uvnitř se snažil vypadat vyrovnaně a jako vždy nad věcí. Konfrontace se skutečností byla zdrcující. Na kontě není ani koruna! Opakoval si v duchu pořád dokola, neschopen tento fakt plně pochopit. Jeho společník a v této chvíli i pravděpodobně bývalý přítel, je neznámo kde, a s ním zmizely i všechny firemní peníze.
Jana Rich: Remembering Our Mothers
Today is Mother’s Day and many of us visit our mothers, mothers-in-law, grandmothers … to spend more precious time with them and celebrate their motherhood before these moments only become distant memories. Jana Reichova, a well known Czech author of articles in the magazine Pozitivni Noviny that lives in Australia, wrote a cute story about her mother. We believe it still applies to many of us around the world:
Jana Reichová: Svátek matek
Nedávno byly Vánoce, ne to byly přece Velikonoce, prostě ten čas letí a člověk to pomalu nestačí sledovat. Je ovšem datum, nebo spíše datum květnové neděle, které přehlédnout nemůžeme. Letos to datum je desátého května a bude to druhá neděle v tom měsíci, neděle svátku matek. U nás v rodině se svátek matek slavil, Mezinárodní den žen jsme ignorovali.