Marta Urbanová: TUNISKO – Sousse

Před cestou mne zaujalo, že přímořské město Sousse, třetí největší město Tuniska, bylo osídleno dřív než Kartágo. Asi v 9 stol. př.Kr. Pravděpodobně Féničany. Sotva jsme se s manželem v hotelu zabydleli, vydali jsme do města. Bláhově jsem se domnívala, že se projdeme a prohlédneme si výlohy tak jako u nás. Ale to jsem se velice mýlila.

Jan Řehounek: Stal jsem se dědečkem!

Do naší rodiny se narodil nový, nejmladší příslušník – Jáchym. O měsíc dřív, zřejmě už to nemohl vydržet, aby se kouknul, co se to tu, proboha, na tom světě kolem děje. Porodní váha dvě kila osmdesát. Míra nezjištěna, neboť podle nejnovějších vědeckých výzkumů už v pokrokových porodnicích novorozenečky neměří.

Pavel Landa: Automechanik si poradí

Z blahosklonnosti zdravotní pojišťovny dostal pan Sláčílek, dojíždějící flétnista Amatérského symfonického orchestru, po třech letech opět lázně. Celkem podruhé. Tentokrát však do nich odjížděl náležitě poučený. Věděl například, že nesmí být z Prahy. Neboť Pražáci jsou namyšlení vejtahové, arogantní pitomci a zkrátka osoby, kterým je radno se vyhnout (ono to tak, občas, bohužel opravdu je). Takže u stolu, ke kterému byl přikázán servírkou se čtyřmi barvami vlasů a devíti masivními prsteny na deseti prstech, oznámil zbývajícím pěti spolustolovnicím a spolustolovníkům, že je z vesnice Vestec, malé obce pod Řípem, kde vskutku žila jeho prastará vzdálená teta.

Miroslav Sígl: Před znovuotevřením Národního technického muzea

O odpovědi na otázky jsem požádal Karla Ksandra (* 1964), nového generálního ředitele Národního technického muzea – krátce před jeho znovuotevřením, k němuž má dojít 16. února 2011 u příležitosti narozenin významného českého architekta, stavitele a mecenáše Josefa Hlávky (1831–1908). Na otázky mi odpověděla Mgr. Olga Šámalová, vedoucí odboru prezentace a práce s veřejností.

Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (7)

Ingmar Bergman občas vystoupí v úvodu svého filmu před kameru a z plátna vysvětlí divákům, jak to myslel. Tak tohleto kdybych udělal já, nechci vidět, co by se stalo. Ode mne se čeká, že film bude sdělný sám od sebe. A při tom tak rád vysvětluju! Bergmana zkrátka jeho autorita opravňuje takřka k čemukoliv.

Jožo Ráž - Stano Háber: My sa nikdy nevzdáme!

Spolupracoval som aj s inými textármi. Tá spoločná lúskačka je vždy o tom istom. Ja mám takú vlastnosť, že proste neviem zaspievať niečo, čomu neverím. Ak to nie je to pravé, tak mi zasvieti červené svetlo. Proste viem, že to nemá cenu ani skúšať, lebo to nie je moja pesnička. Všetko, čo spievam, tomu verím. Buď to v tej piesni je, alebo ju nerobím.

Milan Turek: Lyžování místo batolení

Liberecké děti umí dřív jezdit na lyžích než chodit. O tom se může přesvědčit každý, kdo navštíví Jizerské hory nebo Ještěd. Zatímco v Jizerkách se děti rozvážně rozbíhají, pod Ještědem se naučí zdolávat kopec v kraji nejstrmější. Jezdilo se tady už před sto léty, ale současní lyžaři začínali v padesátých létech a se školou v jednotě Ještěd začali v roce 1960. Jedněmi z prvních cvičitelů byli i manželé Emilie a Jan Schejbalovi, dodnes pracují jako cvičitelé Lyžařské školy Ještěd. Za celý ten čas naučili sjezdovat tisíce dětí.

Miroslav Sígl: Kroniky a kronikáři v českých zemích

Co může být užitečnějšího pro paměť národa než dobře vedené kroniky s textovými dokumenty, snímky a výstřižky, doplněnými mnohdy orálně historickými vzpomínkami pamětníků? Podle zákona číslo 80 z roku 1920 měla za povinnost každá obec vést pamětní knihu obecní. Tento zákon i s dodatečnými nařízeními či směrnicemi platil u nás neuvěřitelných 85 let...

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (27) Věra Ferbasová

Jednoho květnového dne roku 1972 jsem měl odpoledne schůzku s paní Věrou Ferbasovou v restauraci U Nováků, ve Vodičkově ulici v Praze. Vzpomínám si, jak jsem si doma předtím pozorně prohlížel ve starých ročnících Kinorevue její tvář, k čemuž se přiznávám bez uzardění, neboť jsem si ji z pozdějších let nemohl upamatovat. Nebylo divu, po mnohaleté odmlce se na plátna kin vrátila až na přelomu padesátých a šedesátých let a to v epizodkách tak nevýznamných, že její současná podoba byla (alespoň pro mne) k nezapamatování.

Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (13)

Obec musela v 19. století čelit také dvěma epidemiím cholery. Projevuje se zánětem střev, křečemi a průjmy, ale neohrožuje životy tolik jako mor. První vlna asijské cholery postupovala našimi zeměmi od východu k západu: objevila se v září 1831 na severní Moravě a do Úhonic dorazila na jaře 1832. Druhou, podstatně slabší epidemii zaznamenali pak kronikáři v kraji o tři roky později. Údaje o mrtvých se nedochovaly.

Peter Závacký: Kráľovi českých komikov

V roku 2011 si v Čechách pripomenuli 120. výročie narodenia veľkého herca Vlasta Buriana (1891–1962), kráľa českých komikov. V roku 1999 mu čitatelia časopisu Televize udelili aj titul kráľ úsmevu 20. storočia v ČR. Rok Buriana si však pripomenula kultúrna verejnosť nielen na Vltave, ale aj pod Tatrami – na Slovensku. Priaznivci jeho hereckého umenia si zaspomínali na jubileum kráľa komikov na výstave nazvanej Výtvarná pocta Vlastovi Burianovi (kurátor Peter Závacký), na záver roka, v Kúpeľoch Sliač a v Košiciach (december).

Ivan Kraus: O českých rytířích

Nad Blaníkem svítilo slunce. V jeskyni bylo příjemně. Rytíři seděli kolem stolu a prohlíželi došlou poštu. "Přátelé," pravil Mojmír, který řídil zasedání, "došla nám opět spusta dopisů s žádostí o pomoc." "Lidi jsou věčně nespokojení," povzdychl si Vratislav. "To je pravda," připojil se Radúz, "stěžují si, kdykoli se mění režim. Jen si vzpomeňte na osmačtyřicátý rok." "Píšou, že roste kriminalita," poznamenal Mojmír, nahlížeje do jednoho dopisu. "To je věc policie," ozval se Krutinoha. "Je tu taky hodně stížností na rostoucí vliv mafií," upozornil Mojmír.

Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (14)

Z Kodaně se vydáváme 40 km na sever, do Helsingøru. Hamletův hrad Kronborg na nás mocně zapůsobí. Vypadá tajemně, ponuře, jistě ukrývá dávná tajemství. Historie v něm zůstala dodnes. Jakési posvátno musí cítit každý, kdo sem zavítá. Z kamenných stěn na vás dýchne hamletovská atmosféra. Je to všude. Ani by mne nepřekvapilo, kdybych tady Hamleta potkala.

Filmuje... (3)

Televízni pracovníci sú často veľkí výmyselníci. Príhoda, ktorú spomeniem, sa nestala mne, ale poznal som jej aktérov v čase, keď v Slovensku bola ešte len jediná štátna televízia. Sám som s nimi zažil nejeden veselý kúsok. No to, čo prežil s kameramanom Ferom a zvukárom Vladom môj kolega Maťo, ako sme volali vtedajšieho známeho moderátora, sa len tak zažiť hocikomu nepodarí. Maťo bol s televíznym štábom na reportáži a v jednom mestečku prespávali v hoteli.