Alena Šusterová: Kladenské dvorky trochu jinak…

Ale od začátku: v kladenských materiálech mě, jako amatérskou fotografku, vždycky zaujaly fotografie z Kladenských dvorků. Vypadalo to jako idylka. Na dvorcích v křivolakých uličkách jsou o červnovém víkendu rozvěšena, postavena i položena díla i dílka těch, kteří chtějí být viděni. Bůhvíproč jsem si představovala, že tam svoje fotky přivezu, nainstaluju a někdo jiný je ohlídá.

Blanka Kubešová: První dojmy (2/3)

Ty první dny přebíháme nesystematicky, nadšeně a splašeně od jednoho ke druhému. Jako bychom všechno museli dohonit naráz. Z Vinohradské třídy od rozhlasu ke kostelu sv. Ludmily, u boční lodi leží černá skládka uhlí právě jak před lety. Také modrobílá mozaika chodníků zůstala! Nějaký chodec hubuje na rozbitou dlažbu, využívám chvilky a šup, jedna kostka mizí v kapse. Jak mi scházela!

Petr Pučelík: Standa Procházka pokřtil písničky, které čas neodvál

„Sedmdesát let rozdávám lidem dobrou náladu a najednou zjišťuji, že písničky, které zpívám, neznám celé. Například písničku Zvadla růže, zvadla sama… jsem zpíval mockrát, ale že má patnáct slok, jsem nevěděl. Je úžasné, že pan inženýr Kalbáč dal něco takového dohromady a já všem lidem přeji, aby jim naše krásné písničky v tom dnešním mumraji měly stále co říct,“ vzdal hold sběrateli písniček Standa Procházka.

Eva Jiřičková: Je-li oko oknem do duše...

Tak procházím mezi obrazy a bavím se! Vůbec se nenudím, ani nekritizuju, jen vstřebávám podivnou změť figurálních a figurativních motivů, zvykám si na zkratkovitost figur a dokonce mi nevadí zmenšené hlavičky na předimenzovných tělech. Bavím se metamorfózami lidí, zvířat i mimozemšťanů.

Marta Urbanová: Španělsko

Do Španělska na dovolenou jsme odlétali z Getwicku s cestovní společností Thompson Holidays. Když odlétáte z Getwicku, tak hned poté, co zaparkujete auto, si musíte poznamenat číslo parkovacího místa, řadu a blok, jelikož po příjezdu z dovolené byste už nemuseli auto nalézt. Ne však proto, že by se ztratilo, to ne, ale prostě proto, že byste ho mohli hledat celé měsíce na tak rozlehlé ploše. Poté nastoupíte do autobusu, který vás odveze k odletové hale.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (21)

Nyní se opět vrátíme od pasivního sportu k aktivnímu. Lyžování i bruslení jsem měl sice docela rád, ale bylo by mi mnohem milejší, kdyby se to provozovalo při 20 st.C nad nulou. Měl jsem vždy prostě raději teplo a koupání, jistě i proto, že pro něj byly v Jičíně přímo bezvadné podmínky. Koupaliště se skokanskou věží na rybníku Kníže, poblíž nádherné teplé rybníky u Jinolic, hezké a teplé koupaliště v Němyčevsi a naopak mnohem chladnější, v Prachovských skalách, se známým dřevěným Pelíškem.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (17) Ferenc Futurista

Také drastický komik, režisér a zpěvák FERENC FUTURISTA (1891—1947), vlastním jménem František Fiala, byl autorem mnoha scének, kabaretních monologů a písní. Na některých dalších se pak autorsky podílel, (například s hercem a komikem Theodorem Pištěkem). Hudbu ke kupletům Ference Futuristy psal nejčastěji jeho bratr, rovněž herec, Eman Fiala.

Danuše Markovová: Nádherné zbytečnosti vodomilné

Odlišné pohledy na kameny přinášejí svízele. Někdo v nich spatřuje překážku, o kterou občas zakopává, jiný zase šedou zbytečnost, o niž ani pohledem nezavadí; pro někoho se zase kámen stává metaforou břemene, nosícího na krku, nebo nastraženou pastí v jeho batohu. Já vidím v kameni prahmotu sochařů, věčnou inspiraci básníků či malířů.

Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (1)

Moje cesta byla velice zvláštní. Snad v devadesátém druhém roce jsem se na brněnském veletrhu poznala s mladým Američanem. Snažila jsem se naučit anglicky a hltala jsem každou příležitost trénovat jazyk. Vinek mě seznámil se svou matkou Temi Miller, která právě připravovala podmínky pro „dovoz“ kurzů Dale Carnegie Training do tehdejšího Československa.

Lukáš Nepovím: Takový normální maratónský den

Sobotního dne 12.5.2007 byl zahájen na Václavském náměstí v Praze WOLKSWAGEN MARATONSKÝ VÍKEND jako každý rok doprovázený MARATON MUSIC FESTIVALEM. A tohoto krásného slunečného dne jsem maratón navštívil. První rozběh nazývaný Caddy City běh 8 km začínal ve tři hodiny odpoledne. Hezké počasí a program tvořený tanečníky samby, domorodými tanci za doprovodu perkusí a dalšími umělci, dotvářel uvolněnou atmosféru.

Vladimír Leksa: Ladislav Smoljak, pravdivý, nadčasový

Jedného večera v roku, keď si Federico Fellini na Moskovskom filmovom festivale odniesol Zlatú cenu za film Interview, a keď Marcello Mastroianni získal veľkú cenu v Cannes za hlavnú rolu vo filme Nikitu Michalkova Oči čierne, som na jednom z dvoch programov Československej televízie po televíznych novinách so zváračom a kombajnom uvidel film, vďaka ktorému som objavil génia. Ten film sa volal Nejistá sezóna a ten génius sa volal Ladislav Smoljak. V tom čase som už poznal komédie a divadelné hry z pera Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Dialógy z nich som vedel citovať naspamäť.

Michal Dlouhý: Škodní událost

Po absolvování redresurního kursu se Altova výkonnost ještě zvýšila. Počátkem května 1935 v případě krádeže 14 slepic z kurníku v obci Zběhy v obvodu četnické stanice Šarlužky-Kajsa vypracoval Alto zhruba 500 kroků dlouhou stopu. Ta vedla přes pole a zahrady až k domku dosud netrestané dělnice Pavly Gregušové, kde v komoře vyštěkal v sudě ukryté dvě z odcizených slepic, byly živé. Při dalším šetření bylo četníky zjištěno, že Gregušová ostatní odcizené slepice již prodala na trhu v Nitře. Pro uvedenou krádež byla oznámena a nadále byla vedena zlodějka drůbeže, což o ní doposud místnímu četnictvu nebylo známo.

Jiří Suchý: Elektrická puma (5)

Přepilovat lano se mu však podařilo teprve v okamžiku, kdy kabina bezpečně přistála v přízemí. Polovina lana dopadla na její střechu, na druhé polovině pak zůstal viset nešťastný voják, jemuž pojednou pětipatrová propast počala nahánět hrůzu. Ostatní ozbrojenci, kteří byli svědky jeho neúspěchu, ponechali ho osudu a rozběhli se dolů za Bondem.

Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (16) Arkadij Rajkin

V roce 1939 vzniklo Leningradské státní divadlo miniatur, jehož zakladatelem a uměleckým vedoucím byl herec a komik ARKADIJ RAJKIN (1911-1987). Představovat jej u nás bývalo kdysi zbytečné; vždyť právě v Československu dostal v padesátých le­tech přezdívku „muž mnoha tváří" (tak se ostatně také jmenoval film režiséra Zdeňka Podskalského, nato­čený při první Rajkinově návštěvě Československa v roce 1958, a stejný název nese i obrazová publikace, která o rok později vyšla rovněž u nás, v nakladatelství Orbis).