Ivo Fencl: Svérázný Kingsley Amis i zapomnětlivá Margaret Thatcherová
Kéž se (momentální osmdesátník) Umberto Eco dočká Nobelovy ceny za literaturu, ne-li za mír, ale ještě předtím bych ji dal Paulu Johnsonovi (nar. 1928). Ano, sice je historik, ale cenu získal třeba i Sir Winston Churchill, tak proč ne i Johnson? Píše podle mého lépe než Churchill a... taky o Churchillovi, vedle něhož i o mnoha dalších osobnostech. A dělá to už dlouho. V tetralogii Intelektuálové, Tvůrci, Hrdinové a Humoristé (česky 1996–2008 bez čtvrtého dílu) probral objekty svého zájmu zevrubněji; právě vydané Bleskové portréty 20. století (LEDA 2011) jsou však publikací trochu jiného charakteru, neboť se jedná i o Johnsonovu autobiografii!
Petr Bende: Hvězda
Každý člověk má ve svém životě mnoho voleb, kterou cestou se dát. Vždy se někam vydá, a i když se to zprvu zdá, že přešlápnul, tak třeba za pár let si řekne: Ještě, že jsem se nevrátil. Z toho plyne, že vše je tak, jak má být. Buďme přirození a mějme se rádi, pak se nám všem bude společně žít v pokoji.
Marta Urbanová: Mallorca
Synové už odešli z domu, tak co my sami dva. Rozhodli jsme se jet na Vánoce na jeden z Baleárských ostrovů, na Malorku. Vybrali jsme si hotel přímo v hlavním městě Palma de Mallorca, které se nachází na jihovýchodním pobřeží v Zátoce Palem a je hlavním městem ostrova. Když jsme přijížděli, první co mě zaujalo, byly věže katedrály La Seo.
Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (13)
Po cestě děláme malou zastávku v Golu. Stěny místní galerie skla a pekárny jsou nádherně vyzdobeny ručními malbami. Nejvýznamnější městskou památkou býval dřevěný sloupový kostel, Gol Stavkirke, jenž byl postaven kolem roku 1200. Král Oscar II. však rozhodl roku 1890 o jeho přemístění do lidového muzea v Oslo, a tak v Golu můžeme spatřit jen dokonalou kopii kostela.
Helena Jarešová: Pozitivní kývání + Čarování na pokračování
Ve výloze Zlatnictví mne kdysi upoutala stříbrná kulička s řetízkem. Neodolala jsem a přívěsek si okamžitě koupila. Řetízek s kuličkou, zavěšený na prstě, mě hypnotizoval natolik, že jsem začala zkoušet, co dokáže, a od té doby se stal doslova mým druhým já. Jednou upoutal také pozornost mého kolegy. Nic neříkal, a druhý den mi přinesl časopis s popisem „oné věci", díky němuž jsem se dozvěděla i oficiální název: VIRGULE neboli KYVADÉLKO.
Ulévat bohům se musí
Já, který mám už z třetí třídy základní školy „U Nádraží“ ve Vršovicích posudek od pí učitelky Zděnkovské /rok na to soudružky Hnězdovské, protože se změnil její status svobodné, jakož, bohužel i režimu/, že jsem rozený rebel a nenapravitelný „ring leader“, jsem to měl s úřady vždy těžké. Především proto, že ten posudek pak každý učitel jen opisoval, takže se to se mnou táhlo, jako kdybych ve třetí třídě zakrněl a vůbec se nevyvíjel.
Miroslav Sígl: O historickém činu Jana Palacha
Posmrtnou masku statečného mučedníka sňal sochař Olbram Zoubek. Sádrový odlitek byl okamžitě umístěn na kašnu před Národním muzeem, kde k sebeupálení došlo. Také jeho další výtvarná činnost je spojena s Janem Palachem, jak se lze dočíst v uvedené encyklopedii- vytvořil reliéf pro náhrobek na Olšanských hřbitovech.
Jan Řehounek: Architekt Bedřich Feuerstein – 120. výročí narození
Bedřich Feuerstein se narodil v Dobrovici v rodině správce velkostatku, později ředitele thurn – taxiského panství na Loučeni. Od roku 1898 navštěvoval loučeňskou obecnou školu, od roku 1903 studoval reálku v Nymburce, kde ve třídě prvních absolventů maturoval v roce 1910. Na jeho závěrečném vysvědčení je poznámka: „Z kreslení prokázal větší dovednost, než se vyžaduje na střední škole.“
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (3)
Že se každá slova téměř v každé řeči skládají z jednotlivých hlásek, přesněji samohlásek a souhlásek, a při vyslovení se tyto základní jednotky skládají do slabik, to je asi známo. Zajímavé a pro mnohé z nás nepochopitelné však je, že různé národy mají různé hlásky a navíc je pro nás velmi neobvykle spojují.
Stanislav Moc: Stát jako mafie
Jako mladíka a novopečeného emigranta mě Sydney v roce 68 ohromila. Nejen svou bezprostřední krásou a velikostí, ale i svým svérázným způsobem života. Byl jsem vyjukaný a nechápal, jak lidé mohou žít v tomto konglomerátu, aniž by museli mít občanské průkazy. Jakpak asi dokazují svoji identitu, když je zastaví policajt, přemýšlel jsem a vůbec mě nenapadlo, že mu prostě řeknou své jméno a on jim to bude věřit.
Prezentace a autogramiáda monografie Zdeňka Hajného
Příjemné setkání se zajímavými lidmi a spřízněnými dušičkami. Tak by se dala nazvat dnešní prezentace a autogramiáda Zdeňka Hajného.V útulné kavárně v 1. patře Domu knihy se sešlo na dvě stě lidí. V doprovodném programu vystoupili tři dobré a laskavé sudičky: Martina Kociánová, která si svým upřímným vyznáním k obrazům a celé osobnosti Zdeňka Hajného získala přízeň všech přítomných, Jan Vodňanský se svými humorem řádně okořeněnými písněmi a básničkami a Bohumil Vurm, který vyprávěl o vztahu k umění a o přátelství.
Ondřej Suchý: Sága rodu Lupinů (1)
Měl jsem tu čest se poznat s jedním takovým skvělým tvorečkem před dvaceti léty. Tehdy on se rozhodl, že bude se mnou trávit zbytek života. Mou ženu Johanu si omotal okolo…okolo čeho si ji ten náš první pražský krysařík mohl asi tak omotat?…řekněme okolo tlapky. Tedy mou ženu Johanu si omotal okolo tlapky do týdne. Byl to totiž krysaříček darovaný, nepapírový a přestože jsem byl dárcem ujištěn, že jde o odrostlejší štěně, časem se ukázalo, že už má osm křížků za sebou.
Josef Krám: Josef Škvorecký
A kdo si připomene, že výrazná osobnost Pražského jara a signatář Charty 77 absolvent stejného rychnovského gymnázia v roce 1941 Jiří Lederer (1922 Kvasiny – 1983 Birnbach, Německo) byl jako redaktor v roce 1958 okamžitě propuštěn z Večerní Prahy, když si dovolil otevřeně vyjádřit svůj názor na tento román Josefa Škvoreckého?
Josef Čermák: Sbohem, Miluško Beckerová (Kulhánková)...
Letošní Hod boží vánoční se mi právě nepoved. Na Štědrý večer jsem absolovoval (jeden z mála zbylých nemotorizovaných obyvatel Kanady) dvě pěší cesty na pobožnost po neproházených chodnících. Tálo, hromádky ztvrdlého sněhu a rybníčky špinavé vody se spravedlivě střídaly a já si dvakrát naplnil své sváteční polobotky.
strana 1 / 264