Miroslav Sígl: Karlínská „akáda“ to je naše mládí…(1)

Páni profesoři – jak se dříve říkalo pedagogům na středních školách – se svým vzděláním, erudicí, a neváhám říci i vlasteneckým zanícením, povznesli tuto školu na vysokou úroveň. Vzpomenu některé, kteří učili ještě mne a které jsme měli ve velké oblibě (abecedně). Všichni měli tituly Ing. nebo RNDr. či RCDr (méně obvyklá zkratka titulu rerum commerciae doctor = doktor obchodních věd).

Ivo Fencl: Bob Hurikán, Rikatádo, Pobožný střelec a Dějiny trampingu

Josefů Peterků bylo moc, ale jen jednomu říkali kamarádi Bohumil. A čtenáři Bob. Anebo rovnou Bob Hurikán.Narodil se ve znamení skopce 21. 4. 1907 a stal se nejen autorem prvních českých Dějin trampingu, ale i tvůrcem populárních kovbojek na popředí s legendárním Pobožným střelcem. Přezdívku Hurikán získal Josef už ve dvacátých letech podle stejnojmenné posázavské osady. A zda byl skaut, jak se mě včera ptal jeden mladý člen této organizace?

Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (11)

Pomalu končí naše gurmánské a kulinářské recepty podle mého přítele Karla Helmicha (jakou on by měl radost, že ty jeho recepty spatřily světlo světa, ověšené mými komentáři a přípodotky – nevím, zda by i s nimi by byl spokojen, on být prevít velký kritik, ale svou kritiku vždy tak zažbrblal, aby to měl už za sebou…).

Pavel Victorin: Perspektiva v malbě aneb Co Vincent van Gogh ignoroval a přesto se proslavil

Je uznáváno pět nosných prvků malby – barva, prostorovost, plastičnost, světlo a pohyb. U perspektivy (z latinského "perspicere" – proniknout pohledem), jde samozřejmě o zmíněnou prostorovost. U počátků objevu a zdokonalování vědecké malířské perspektivy stáli italští architekti, jako tvůrci zabývající se architekturou i malířstvím. Jde o související obory, které z logiky činnosti jdou spolu ruku v ruce. Architekti svá díla stavěli podle vlastních dvourozměrných plánů, na kterých plošně zobrazovali své imaginace trojrozměrných objektů v prostoru.

Ernest Kolowrat v Radiožurnálu Českého rozhlasu

Hostem Václava Žmolíka byl Ernest Kolowrat, potomek staré české šlechtické rodiny a spisovatel, autor knih Zpovědi lehkovážného šlechtice, Zpovědi nevědomého hříšníka a Zpovědi českého Američana. Proč v posledních letech nenapsal žádnou novou knihu? Proč se po listopadu 1989 nevrátil natrvalo do Čech? A co pro něho znamená být šlechticem?

Jiří Suchý: Návod k použití SEMAFORU (1)

Nevím, koho by bavilo opakovat pořád tytéž pravdy - nejspíš nikoho. A přece žijou mezi námi jedinci, které tento trpký úděl postihuje téměř denně. Například já. Jmenuju se Jiří Suchý a věřím, že se tak budu jmenovat ještě nějaký čas. V roce 1959 jsem založil divadlo Semafor a vlastně jsem ani na to nebyl sám - pomáhal mi právník Jiří Šlitr.

Martina Fialková: Za tajemstvími sv. Jakuba

Kostel byl na Starém Městě zbudován ke slávě Boží již kolem roku 1232, současnou podobu dostal přestavbami po několika požárech. Stojí za to sem vstoupit a rozhlédnout se. Zapůsobí na nás nejen obdivuhodná gotická klenba a nádherná barokní výzdoba, ale také jedny z největších varhan v Evropě.

Jan Řehounek: Polabský knižní veletrh 2009

Ačkoliv řada velkých nakladatelských domů odmítla účast na šestém ročníku Polabského knižního veletrhu v Lysé nad Labem, většinou s odůvodněním, že je krize a knihy se prodávají špatně, podařilo se je nahradit, zejména menšími nakladateli, a tradiční akce, na kterou se těší spousta lidí, bude mít co návštěvníkům nabídnout.

Luboš Rafaj: Beatles v Pelhřimově

Pan Emanuel Hoda ze Strakonic je autorem 875 modelů, které vlastnoručně umístil do lahví různých objemů. Většinu svých unikátních výrobků rozdal přátelům. Do České databanky rekordů byla v Pelhřimově zapsána kolekce modelů, které má pan Hoda doma, a kterých je 197 ks. V lahvích pana Hody najdete auta, lodě, letadla, vlaky, ale třeba i betlém, nebo slavné Beatles při koncertu.

Luděk Kocourek: Tenkrát na východě

Výlet na Ukrajinu nás donutil k zamyšlení. Zatím je to země turistickým průmyslem nedotčená. Syrová v původní podobě, jak to u nás bylo v dobách našich rodičů, či spíš prarodičů. V dohledné době tam asi těžko budou proudit davy turistů. Pokud chcete jet na Ukrajinu jako „túrista“ a očekáváte tam všechny vymoženosti tohoto průmyslu, raději se obraťte.

Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (9)

Jestli něco mé vážené kolegyně od našeho společného přítele Karla Helmicha (1926-2010) na výsost milovaly, pak to byly nejen jeho výtvory z listového těsta, ale také jeho recepty. A těch bylo nepočítaně. Karel zkoušel s tím těstem doma všechna možná kouzla, posháněl všude kdekoliv nejrůznější ingredience a teprve potom, když uznal svými chuťovými buňkami, že to bude chutnat, sepsal recept.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti aneb od embrya po sklerózu (30)

Po další tři roky až do jara 1957 jsem bydlel v koleji Na slupi, která stála naproti koleji Albertov. Zpočátku na “šesteráku“ se třemi dřevěnými palandami, později už „pouze“ ve čtyřech a na kovových pérových postelích. A zde bych klidně mohl odkázat na krásnou píseň Kolej Yesteday v podání Michala Prokopa, který je sice o půl generace mladší než já, ale autor hudby Petr Skoumal i autor textu Pavel Šrut už jsou téměř mými vrstevníky.

Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (3) Josef Náhlovský

Když jsem si do Šemanovic u Kokořína pozval k natáčení rozhlasového Nostalgického muzea zábavy komika Josefa Aloise Náhlovského, přivezl mi jako dárek svůj KRUŠNOHORSKÝ KALENDÁŘ pro rok 1999, ve kterém nebylo pouze zábavné čtení „z historie klanu Krušnohorců“, ale navíc tucet jeho originálních receptů na skvělá jídla. Pochopil jsem ihned, že když se pan Josef setká s Petrem Novotným, mají si ti dva věru o čem povídat. Na  jídlo jsme pak narazili i přímo v průběhu natáčení a já zde rád stvrzuji, že můj host odpovídal publiku s mimořádnou ochotou a zaujetím na cokoliv, co se jeho kulinářského umění týkalo a na co byl tázán.

Vladimír Cícha: Cesta na jihozápad – vzpomínka na báječné časy (5)

Highway 101 je lemovaná městy s nádhernými jmény. San Mateo, Redwood City, Palo Alto, Santa Clara, San Jose, San Juan Bautista, King City, San Ardo. V Pismo Beach se silnice přimyká k Pacifiku... Santa Maria, Gaviota a pak Santa Barbara, posléze Santa Monica. Místa bohatých a věhlasných. Před námi ujíždí modrý Hugův pontiac, horký vzduch se tetelí nad kapotou automobilu.