Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (14) Grock
Tento seriál mi umožňuje nejen občas ochutnat něco, co jsem ještě nikdy nejedl, ale také si zavzpomínat na umělce, které mám rád, s nimiž (alespoň s některými) jsem měl tu čest se i osobně znát a od kterých mám obvykle něco originálního – fotografie, dopisya, plakáty anebo nějakou jinou veřejnosti obvykle neznámou relikvii. V případě švýcarského klauna Grocka jsem kdysi přišel k jeho autoportrétu. Grock se stal mou láskou už v dětství, kdy jsem byl se svým bratrem na filmu Na shledanou, pane Grocku! Bylo mi tenkrát jedenáct let, takže si z té doby dobře pamatuji, kde jsem který z těch „prvních filmů svého života“ viděl: Na Grockovi jsme byli v Nuslích, v kině Morava.
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (20)
Z hospody přiběhl doktor Kučera a křičel vysokým hláskem, že se na určitý léky připlácí. Referent Ctirad Krtička z Obecního úřadu a předseda VLKu, neboli Veřejný lidový koalice, uklidňoval sousedy: „Občané, navraťme se k rozumu, jsme inteligentní Homo sapiens. Dnes, v budování rozvinuté tržní společnosti a před vstupem do evropskýho souručenství, není čas na xenofobii a občanský války!“ Nikdo mu nerozuměl a nikdo ho neposlouchal.
Jaroslav Rod: Má řemeslo budoucnost?
Jednou z nejstarších rukodělných výrob, která se po letech vrací na výsluní zájmu lidí, je drátování. Práce s obyčejným drátem, ze kterého lze šikovnou rukou za pomocí jednoduchého nářadí vykouzlit nejrůznější předměty, roztodivné tvary i ornamenty ...
Antika na internetu
Milovníci antiky určitě vědí, že na internetu mají svůj specializovaný server ANTIKA, na němž naleznou obrovskou spoustu zajímavých historických informací. A pro ty, kteří se dosud o antiku zajímali jen okrajově, tu máme dnešní internetové doporučení. V rozsáhlé nabídce serveru ANTIKA najdete například samostatné kapitoly: Nové články, Řecké dějiny, Římské království, Římská republika, Římské císařství ...
Ondřej Suchý: O Lídě Baarové (1/3)
Na jedné z kazet, které mi Josef Škvorecký věnoval k práci na knížce, mě zaujala jedna malá zajímavůstka… LB: „Taky jsem na zahradě měla růži Lída Baarová. Vypěstovali ji v Blatné a byla kouzelná! Když byla zavřená, byla růžová, a když se otvírala, tak ty kraje lístků byly červené. Byla moc krásná, když se rozvíjela… Tak to v tý Blatný udělali právě pro mě…“
Pavel Pávek: Kdo to tehdy vlastně oral
„Co tohle je, člověče, za pitominu? Kouříš takový složitý aparát… Já to tedy dělám jednodušeji. Támhle na Potočnici u břehu Sázavy si utrhnu takové to hnědé, jak to roste na vršku orobince. A to je, panečku, pokouřeníčko. Proč tak složitě rozděláváš oheň? Copak si nestačí odplivnout? Jo, počkej, vlastně to ty nemůžeš, ty jsi přece jenom člověk.
Vlastimil Marek: Meditativní chodci na Karlově mostě
Pomalá, meditativní chůze (co výdech, to krůček, co nádech, to krůček, oči jsou sklopené, pozornost pod pupkem) je jednou z nejefektivnějších metod, jak začít se sebou něco dělat. Tedy, kdo je dnes spokojen se sebou a s tím, jak reaguje na svět kolem sebe, nic takového asi nepotřebuje.
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (28)
„Ó, ženy! Ničemnost je vaše pravé jméno. Nyní je chotí strýce, jenž tak podoben jest otci velikému, Hamletu králi, a pouze měsíc. Zvíře bez rozumu a citu déle by trpělo!“ V době puberty, kdy platonická láska kvete jako děsný bolehlav, kdy ženy jsou milovány a zároveň proklínány, jsem se utápěl v biflování nejrůznějších citátů.
Luděk Horký: Nejdůležitější ze všeho je léčba prací (3)
Ze zařízení, v kterých jsem se léčil, byla léčba prací na nejvyšší úrovni v rehabilitačním ústavu v Kladrubech. V dílně truhlářské, tkalcovské, výtvarné, keramické, kovovýrobní i výpočetní techniky (stále vyhledávanější pro svůj dynamický rozvoj) slouží nejenom k nácviku zručnosti a procvičení třeba motoriky rukou, ale ukazuje i případný další směr pro budoucí uplatnění, jak pracovní, tak i zájmové. Ač se to zdá na první pohled samozřejmostí, tak v mnoha zařízeních léčba prací neexistuje a není tam ani zácvik pro základní „samostatnosti“ s nácvikem používání kompenzačních pomůcek pro zdravotně postižené.
Jan Drocár: Čeští předkové britské královské rodiny
Jsem rád, že v pátek 12. října 2007 vyšly v Mladé frontě Dnes články „Britská královská rodina má předky z Pardubic“ a „Proč jsou si všichni příbuzní“. Jsem rád proto, že články mohu doplnit o další informace. A pro grafickou názornost doložit rodokmenem. Rodokmen v angličtině ukazuje „české“ genealogické cesty k britské královně Alžbětě II. a jejímu manželovi Filipovi, vévodovi z Edinburgu a jejich potomkům. Tedy i k princezně Anne, které bude na plátně tištěná verze rodokmenu předána během její návštěvy v České republice.
Jitka Dolejšová: Moravská specialita – Dovolená na burčáku
Ingredience: Dovolená, Morava, Rakousko, Dyje, kolo, boty, netopýr, krokodýl, jelen, kůň, zřícenina, hrad, pole, les, louka, král, kat, slunce, déšť, burčák. Postup: Vezměte si na začátku září dovolenou, turistické boty, kolo, mapu a někoho blízkého, kdo má také boty a kolo a navíc auto – ideální je, pokud je to manžel. Váš manžel. Pak se vydejte na jižní Moravu, třeba do kempu Vranovská přehrada. První den navštivte Slavnosti chleba u vodního mlýna ve Slupi. Zúčastněte se folklorních slavností, prohlédněte si funkční mlýn, kupte si úžasný, přímo z pece vytažený horký chléb pečený na dřevěném uhlí – a nezapomeňte na burčák. Čím více, tím lépe.
Egon Wiener: Po schodech | Telefon
Když mě maminka odnášela z liberecké porodnice, tatínek čekal pod schody a starou pikolou si nás odvezl do Loučné u Hrádku nad Nisou. Deset schodů vedlo v Machníně do krámu paní Langové, kam jsem tak v padesátém roce chodil s maminkou nakupovat. Jen čtyři schody vedly na radnici v anglickém Brentnu a stačily, abych se během dalších dvaceti minut oženil. Kolik jsem jich vystoupal do letadla, kterým jsem se vracel do Čech, si už nepamatuji.
Jste potenciálním workoholikem? (3)
Je velké štěstí, pokud můžeme dělat práci, kterou máme rádi. V práci trávíme přibližně třetinu svého života, a je proto opravdovým utrpením, jestliže v ní nenacházíme naplnění a inspiraci. Na druhou stranu – kde je únosná mez ...
Ivan Rössler: Píseň pro Kristýnku
O tom, jak se zrodila Píseň pro Kristýnku, jsem vyzpovídal hudebního skladatele Zdeňka Petra a textaře Vladimíra Dvořáka. Připomeňme, že po vzniku této písničky, je tady celá generace Kristýnek. Ostatně nebylo to naposledy, co písničky ovlivnily výběr jmen: vzpomeňme ještě na Zuzany, Terezy a Barborky. Ale pojďme si s oběma autory povídat jen o té jedné, o Kristýnce!