Ondřej Suchý: Lupino Lane, komik s očima mých milovaných pejsků
Lupino Lane. Přišel do Ameriky se svým bratrem hned po první světové válce. Za sebou už měl úspěšnou hereckou kariéru v rodném Londýně. Ve dvacátých letech natočil v Hollywoodu na dvě desítky krátkých grotesek ...
Egon Wiener: Motýlí křídla a paví pera | O jazycích, jen tak lehce
Náhrdelní odznaky řádu Zlatého rouna byly často soukromě přizdobovány brilianty a drahokamy. Tak vznikala nevídaná krása v podobě řádových stuh, řetězů a zdobených klenotů. Neskutečné krásno neživých květů orchidejí a blankytných křídel vážek. To vše našlo místo na ploše řetězu a jeho přízdoby. Celý soubor, sbírka té nevšední krásy je uložena nedaleko nás v Zelené komoře v německých Drážďanech. Celkem deset řádových odznaků se zlatým beránkem Augusta I. Silného. Zlaté drážďanské exempláře jsou až neskutečně krásné – bohatě pokryté brilianty a drahokamy.
Petr Majer: Rozhovory na téma Česká republika má vlast – můj domov (1)
„Za největší štěstí považuji to, že jsem přežil válku, že jsem si zachoval svoji čest, a že jsem splnil úkoly, které mi stanovila vojenská přísaha a na níž také spoléhala předválečná armáda Československé republiky. O nezbytnosti výchovy k vlastenectví a hrdosti na svou zemi jsem nepochybně přesvědčen. Vlastenectví je věcí dlouhodobé výchovy."
Ivo Fencl: 120 let po narození Agathy Christie připomeňme její detektivky podle citátů
Ozval se dlouhý zděšený vzdech a pak promluvily dva hlasy. Snad je to zvláštní, ale byly to dva citáty. David Lee řekl: "Boží mlýny melou pomalu…" Lydie roztřeseně šeptala: "Kdo by si to byl pomyslil, že ten stařec má v sobě tolik krve…" Vánoce Hercula Poirota. Ve středu 15. září 2010 tomu bylo sto let od chvíle, kdy se narodila nejúspěšnější autorka detektivek Agatha Christie a každý si jistě vzpomene, že její nejslavnější román je postavený na podivné říkance.
Ruth Hrušková: Kde zůstala sláva mocných?
Český Krumlov okouzluje podnes svojí krásou a impozantností tisíce návštěvníků, kteří ročně zavítají do míst, kde nostalgická reminiscence dýchá vůní předešlých časů. Ať se to někomu líbí nebo ne, jsme s naší minulostí i budoucností spojeni pojítkem v prostoru i čase. Dějiny nám zanechaly díla hmatatelná – zámky, kláštery, zdobené freskami, obrazy, gobelíny, ručně vyrobeným a zlatem zdobeným nábytkem, knihovnami…
Ondřej Suchý: Nejsmutnější zpověď Nataši Gollové
„V krutém osamocení odešla z tohoto světa jak Adina Mandlová, tak i Ljuba Hermanová, podobně jako Hana Vítová, Věra Ferbasová či Nataša Gollová. Zvláštní, jak se konce kdysi zářivých hvězd filmového plátna podobají jeden druhému…“ Těmito slovy jsem v únoru 2000 končil na stránkách Xantypy vzpomínání na Adinu Mandlovou. Vracím se k nim nyní, kdy chci vzpomínat na další předválečnou filmovou hvězdu z hvězd nejzářivějších – na Natašu Gollovou.
Josef Krám: Hrdinové, na které se nezapomíná
Jaroslav Šustr doprovázel naše paradezantní skupiny (vlevo jedna z nich) nad protektorát devětkrát (píše se v americkém článku), i skupinu ANTHROPOID. Ta byla vysazena spolu se SILVER A a SILVER B z letounu Halifax Mk. II L9613/NF-V, patřícímu 138. peruti pro speciální úkoly. Stroj odstartoval 27. 12. 1941 ve 22:00 a přistál v 8:19 na své základně Tangmere. Před seskokem podali členové Antropoidu Jaroslavu Šustrovi ruku a řekli, že brzy o nich uslyší; my víme, že se tato skupina nesmazatelně zapsala do událostí kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy (16) Velké příběhy pro malé národy
Chceme-li se nyní zamyslet nad zvláštní povahou izraelské pospolitosti, budeme si muset připomenout jednu epizodu ze života krále Davida. Jak čteme v Písmu, ponoukal prý kdysi Satan toho znamenitého vladaře, aby si spočetl izraelský lid. Davidův synovec, vojevůdce Joáb, před tímto krokem varoval a říkal, že Bůh, ať je v zemi lidí kdovíkolik, přidá ze své vůle stokrát víc...
Pavel Pávek: Křížovou cestou na Maria Rast
V roce 1844 na úpatí kopce pověsil dnes neznámý úředník se svým dvanáctiletým chlapcem obraz Panny Marie Sněžné jako výraz díků za uzdravení. O čtyřicet let později postavilo sedm pasáčků nad kamenem provizorní kapličku, kterou vyzdobili svatými obrázky. Zpráva o ní se rychle šířila, a tak se zde brzy objevil dřevěný kříž a nový obraz.
Josef Fousek: Koště I. / Koště II.
Státní návladní Tlusťoch žmoulal doutník a smutně mumlal: „Místo potírání zločinu v Čechách potírám francovkou modřiny.“ „Přepadli vás?“ zeptala se redaktorka Fikrlová. Detektiv zakroutil hlavou: „Uklouzl jsem na neposypaném chodníku, když jsem chtěl sundat botičku na bicyklu u Valdštejnského paláce!“ Jediný, kdo vytrval v boji proti zločinu, byl komisař Rex.
Vladimír Kulíček: Vezměte rozum do hrsti a pohlaďte ho po srsti!
K názvu ankety by mohl odborník napsat knihu o několika dílech. V moci laika formou anketní odpovědi je možno pouze poskytnout omezený náhled z pozice vlastního názoru. Zůstaňme tedy u toho. Tisku se odedávna říkalo sedmá velmoc. Dnes toto označení platí pro média jako celek. Úloha médií je těžkým břemenem s velkou odpovědností a dopadem v celé veřejnosti.
Vladimír Vondráček: Ty naše hospůdky české … (2)
…ty jsou tak hezké ach hezké! Podruhé se už snad netřeba omlouvat panu Hašlerovi, a tak i když vím, že je u nás mnohem více mnohem důležitějších a důstojnějších staveb a domů, dovolím si přejít hned k dalším vzpomínkám na hezké české hospůdky, které mi přišly za mého už docela dlouhého života do cesty.
Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (12)
Když pozdravila žáky, měla ke každému osobní poznámku : „Rózo, máš dnes moc pěkné šaty,“ nebo zas „Alice, slyšela jsem, že hezky kreslíš“. Když došla k Tommimu, podívala se mu zpříma do očí a řekla: „Tommi, zjistila jsem, že jsi rozený vůdce. Spoléhám na tebe, že mi pomůžeš, aby letos tahle třída byla nejlepší mezi čtvrťáky“.
Edita Pavlasová: Kdo odchází a co zůstává
Pradávné výrobní postupy, do kterých se pouštěl se všemi jejich zapeklitostmi, zvládal snadno, neboť ho bavilo přicházet věcem na kloub. Odkrýval souvislosti a rozmotával uzle těch nejsložitějších propletenců. Složité proplétané ornamenty dokázal bravurně „od ruky“ nakreslit. Všechno podle něj vycházelo z docela konkrétních věcí, z konkrétních praktických činností – tkaní, pletení provazů, vázání uzlů.