Jiří Vlasák: Občanka pro český internet
Jak je o nás známo, rádi oslavujeme nejrůznější výročí. Právě dnes uplynulo 15 let od 13. února 1992, kdy byla Česká republika připojena do celosvětové sítě internetu. Každý patnáctiletý v Česku dostává „občanku“. Můžeme jí tedy dnes, obrazně řečeno, vystavit i českému internetu. Využívám toho, abych vylíčil svůj příběh s internetem.
Zdeněk Kacálek - Josef Krám: Být profík se vyplatí
Ve středu 25. srpna 2004 po obědě jsem jel na své motorce do Českého ráje. Týden předtím jsem totiž dokončil v Adršpašských skalách 14denní hasičský instruktorský kurz lezení po skalách a konstrukcích. Nikam jsem nespěchal, v klidu a pohodě dorazil do Sopotnice, asi 3 km od našeho domu v Českých Libchavách na okrese Ústí nad Orlicí.
Euro školák, časopis pro školáky
Dvojjazyčný měsíčník Euro školák je časopis zaměřený především pro děti a mládež. Jeho náplň lze využít jako pomůcku při vyučování. Najdeme v něm slovenské i české texty, které jsou vždy doplněné překladovým, příp. výkladovým slovníčkem. Dítě tak má možnost číst i text ve slovenském jazyce, protože slova, kterým nerozumí kvůli jazykové odlišnosti, si může hned přeložit.
Marián Repáň: Spoluspotrebiteľstvo. Idea, ktorá čoskoro zmení náš svet k lepšiemu
Tvrdí to magazín TIME, ktorý zaradil spoluspotrebiteľstvo medzi 10 ideí, ktoré radikálne zmenia svet v najbližšom období. Rozumnou voľbou dneška už nie je vlastniť, ale zdieľať. Ako sa ďalej píše v článku magazínu, jedného dňa sa pozrieme späť na 20. storočie a budeme sa diviť, prečo sme vlastnili toľko veci. Po tisícročiach, v ktorých žila väčšina ľudí z ruky do úst, v 20. storočí priemyselné ekonomiky západu a nakoniec aj veľká časť zvyšku sveta začala chrliť spotrebný tovar.
Ondřej Suchý: Vzpomínka na Jiřího Šlitra
ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ. Víte například, že Jiří Šlitr uměl hrát nejen na piáno, ale také na všechny druhy harmonik, na varhany, na kytaru a že se učil i na trubku a na saxofon? Víte, že neměl rád vařenou mrkev, kedlubny a rajskou polívku? Že nikdy nespletl text písně Co jsem měl dnes k obědu? Že na duchy nevěřil, ale bál se jich? Že ho ve škole bavila nejvíc matematika, deskriptiva a latina?
Irena Voštová - Miloš Bařinka: Rok osmičky (2)
Na opačném konci nemocné planety, v malém Československu, panovalo nadšení, ale brzy bylo spojeno s nejistotou a velkým zklamáním. Po první euforii s projevy typu „To si nemohou dovolit, západ se za nás postaví apod.“ nastalo vystřízlivění. Politická realita si vybrala svoji daň. Nejen, že se republika na dlouhou dobu stala zemí okupovanou a centrálně řízenou, ale došlo i na to „státnické a moudré chování“.
Pavel Pávek: Kostlivec v krčmě / Jak v Kostelci začali vařit pořádné pivo
Toho večera Barnabáše napadlo, že sládkovi zasadí definitivní ránu. Před časem našel, když šmejdil kolem města, pod zámeckými valy takovou divnou rostlinu. Vypadala jako miniaturní zelné hlávky, a když jí okusil, samou hořkostí se mu zkroutila celá čertí tlama. Vymyslel, že by mohlo být docela veselé nasypat do piva pár těch jakoby zelných hlávek. Jak vymyslel, tak udělal.
Josef Fousek: Opuštění / Úspěch
Potkávám je na ulicích, v parcích, v lese – jdou a spíše se drží u zdi, snad aby nepřekáželi těm, kteří mají rychlejší krok, možná z ostychu, že už nejsou mladí a krásní. V očích jsou vzpomínky, tváře plné vrásek. Jejich společníky jsou vnoučátka, psíci a hole. Do šedivých vlasů sněží a spadává podzimní listí. Důchodci.
Pavel Štěpánek: Velkolepý dar z krajanské sbírky
Nepřihází se každý den, aby některý krajan odkázal českému státu cennou sbírku obrazů, kterou se mu svého času podařilo vyvézt do zahraničí. Už před deseti lety se paní Věra Třebická-Řivnáčová z Mexika rozhodla věnovat obrazy z dědictví svého tchána dr. Jana Třebického st. a zesnulého manžela dr. Jana Třebického ml. k uctění jejich památky některé galerijní instituci v Praze.
Petra Haasová: Někomu to prostě nejde
Ačkoliv se nás náš velitel snažil přesvědčit o tom, že máme mít nohy u sebe, pokrčit kolena a pružit, většina z nás si vysvětlila jeho instruktáž po svém a ve chvilce zdolávala svah skupina hulákajících nešťastníků s hůlkami nad hlavou a nedoporučovaným stylem „pluh“.
Julius Pataky: Relaxační centrum pro ženy BÝT SAMA SEBOU
S radostí Vám můžeme sdělit, že jsme 1. 12. 2004 zahájili činnost Relaxačního centra pro ženy, BÝT SAMA SEBOU, U gymnázia 3, Praha 4 Nusle (3 min. od stanice metra Vyšehrad), Jaké služby u nás najdete?
Plná náruč předsevzetí
Nebudu číst při jídle, řekl jsem si. No... pokud obědváme ve dvou, nečtu. Nehodí se to. Když ale sedím u stolu sám, nevidím ve čtení novin problém. Považuji to naopak jako racionální využití času, kdy při konzumaci potravin konzumuji zároveň potravu duševní. Stejně mám po jídle opět cosi na práci a na noviny se nedostane... takže tohle předsevzetí vypustím...
Miroslav Sígl: Stoletá škola pro zrakově postižené
Dozněly poslední tóny varhanní skladby J. S. Bacha v koncertní síni Bohuslava Martinů na Hudební akademii múzických umění v Praze-Malé Straně a ozval se mohutný, jásavý potlesk, jaký zde zažívají často, ale tentokrát byl něčím výjimečným. Patřil nevidomým a zrakově postiženým pěvcům, muzikantům, sólistům a jejich představitelům v čele s ředitelkou školy Miladou Rybářovou, kteří vše s nesmírnou pečlivostí připravili, nacvičili náročný program a nyní se uklánějí s náručí plnou květin.
Jan Řehounek: František Xaver Brixi – 280. výročí narození
Právě dnes uplynulo 280 let od narození předního představitele raného hudebního klasicismu Františka Xavera Brixiho. Český hudební skladatel, přední osobnost české církevní hudby, se narodil 2. ledna 1732 v Praze v rodině varhaníka a ředitele kůru v kostele sv. Martina ve zdi Šimona Brixiho. Jeho matka byla spřízněna s dalším rodem slavných hudebníků – Bendů z Benátek.