Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (52)
Dostávám k další kategorii střípků, které snad lze nazvat střípky technickými. Myslím, že na rozdíl od Miroslava Horníčka, který říkával, že jeho technické znalosti končí u skoby, jsem na tom podstatně lépe. Tedy zejména teoreticky, po stránce praktické je to už horší. Vím sice, že šroub se zašroubovává doprava, ale stačí abych měl nasadit zahradní hadici, která se šroubuje zezdola na vodovodní kohoutek, a hned si nejsem jistý!
Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (14)
Z Kodaně se vydáváme 40 km na sever, do Helsingøru. Hamletův hrad Kronborg na nás mocně zapůsobí. Vypadá tajemně, ponuře, jistě ukrývá dávná tajemství. Historie v něm zůstala dodnes. Jakési posvátno musí cítit každý, kdo sem zavítá. Z kamenných stěn na vás dýchne hamletovská atmosféra. Je to všude. Ani by mne nepřekvapilo, kdybych tady Hamleta potkala.
Jan Řehounek: Renesanční sladovna
Zcela unikátní archeologickou technickou památku – renesanční sladovnu – můžete navštívit v Nymburce. Za to, že se zachovala v tak dobrém stavu, vděčíme paradoxně katastrofě, která se udála v době třicetileté války. Zřejmě v roce 1634, při dobytí města saským vojskem, které město téměř zcela vypálilo, shořel i dům, jehož součástí sladovna byla a trosky zcela zasypaly toto technologické zařízení. Jelikož na stejném místě v následujících staletích neprobíhala žádná stavební aktivita, došlo k jeho odkrytí až v roce 1996.
Ondřej Suchý: S Františkem Nepilem ve Frankfurtu nad Mohanem (i jinde)
Prožil jsem s Františkem Nepilem řadu neuvěřitelných i uvěřitelných situací. Měl jsem zato, že se mi v roce 1996 podařilo z paměti dočista všechno vyšťourat, všechno zaznamenat a předložit pro potěšení Františkovým fanouškům a jeho věrným čtenářům. Ukázalo se však, že když jsem byl později vyzván, abych pro sborník s názvem Jak jsem potkal Františka Nepila vzpomínal dál, protože jsem si prý tenkrát nemohl přece vzpomenout úplně na všechno...
Miroslav Vejlupek (Čerchovský): Rudolf Mayer a Domažlicko
Domažlicko a v něm obzvláště rázovité Chodsko dlouho patřilo k oblastem hospodářsky nevýrazným, ovšem o to pozoruhodnější je jeho tradice kulturní, po staletí vytvářená nejen svébytnými regionálními podmínkami, ale i aktivním komunikováním jednotlivců s vnějším uměleckým světem. Na Chodsko často vedly cesty významných prozaiků a básníků – někdy i ty poslední. Tak v Loučimi skončila neromantická životní pouť pěvce světobolu Rudolfa Mayera, od jehož narození v Nové Hospodě na Plánicku uplyne právě letos už 175 let.
Ondřej Suchý: OLGA SCHOBEROVÁ - hvězda mého života
Po mnoha týdnech korespondence a telefonátů jsme se konečně s paní Olgou-Olinkou-Schoberovou-Berovou sešli v nejmenované malé pražské kavárničce. Když jsem přišel, už tam byla ve společnosti svého advokáta, u nohou ležel její pes. Přestože mi bylo hned na úvod řečeno, že můj návrh životopisné knihy akceptován nebude, nelitoval jsem ani minuty, kterou jsem mohl strávit ve společnosti této herečky!
Egon Wiener: Z machnínské kroniky | O inkoustu na školní lavici
Řídicí učitel, pan Josef Klos, se stal i archivářem naší obce. Bydlel jsem tehdy od něho, co by kamenem dohodil, ale pochybuji, že bychom si měli co říci. V tom roce mi byly dva roky a mým problémem byly příliš tlusté dolní končetiny, které mi obden masírovali, což bolelo. Já z toho měl strach a pan řídicí, ten měl jiné starosti. Do kroniky poznamenal nejen to, že místní svaz mládeže uhájil postavenou májku před svazáky z Chrastavy, ale i to, že v Machníně se JZD moc nedaří ani na druhý pokus. Zapsal i jiné reálie, nad kterými dnes zůstává rozum stát.
Filmuje... (2)
Ako je známe, prvý človek Edmund Hillary z Nového Zélandu so svojim šerpom Tenzingom Norgayom sa postavili na strechu Zemegule 29. mája 1952. Najvyššia hora sveta Mount Everest zvaný tiež Čomolungma či Sagarmatha roky lákal aj našich horolezcov. Ako prvým sa ho podarilo zdolať až Zoltánovi Demjánovi spolu s Juzekom Psotkom v roku 1984. Pokorenie strechy sveta si vyžiadalo obeť
Ivo Fencl: Svérázný Kingsley Amis i zapomnětlivá Margaret Thatcherová
Kéž se (momentální osmdesátník) Umberto Eco dočká Nobelovy ceny za literaturu, ne-li za mír, ale ještě předtím bych ji dal Paulu Johnsonovi (nar. 1928). Ano, sice je historik, ale cenu získal třeba i Sir Winston Churchill, tak proč ne i Johnson? Píše podle mého lépe než Churchill a... taky o Churchillovi, vedle něhož i o mnoha dalších osobnostech. A dělá to už dlouho. V tetralogii Intelektuálové, Tvůrci, Hrdinové a Humoristé (česky 1996–2008 bez čtvrtého dílu) probral objekty svého zájmu zevrubněji; právě vydané Bleskové portréty 20. století (LEDA 2011) jsou však publikací trochu jiného charakteru, neboť se jedná i o Johnsonovu autobiografii!
Petr Bende: Hvězda
Každý člověk má ve svém životě mnoho voleb, kterou cestou se dát. Vždy se někam vydá, a i když se to zprvu zdá, že přešlápnul, tak třeba za pár let si řekne: Ještě, že jsem se nevrátil. Z toho plyne, že vše je tak, jak má být. Buďme přirození a mějme se rádi, pak se nám všem bude společně žít v pokoji.
Marta Urbanová: Mallorca
Synové už odešli z domu, tak co my sami dva. Rozhodli jsme se jet na Vánoce na jeden z Baleárských ostrovů, na Malorku. Vybrali jsme si hotel přímo v hlavním městě Palma de Mallorca, které se nachází na jihovýchodním pobřeží v Zátoce Palem a je hlavním městem ostrova. Když jsme přijížděli, první co mě zaujalo, byly věže katedrály La Seo.
Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (13)
Po cestě děláme malou zastávku v Golu. Stěny místní galerie skla a pekárny jsou nádherně vyzdobeny ručními malbami. Nejvýznamnější městskou památkou býval dřevěný sloupový kostel, Gol Stavkirke, jenž byl postaven kolem roku 1200. Král Oscar II. však rozhodl roku 1890 o jeho přemístění do lidového muzea v Oslo, a tak v Golu můžeme spatřit jen dokonalou kopii kostela.
Helena Jarešová: Pozitivní kývání + Čarování na pokračování
Ve výloze Zlatnictví mne kdysi upoutala stříbrná kulička s řetízkem. Neodolala jsem a přívěsek si okamžitě koupila. Řetízek s kuličkou, zavěšený na prstě, mě hypnotizoval natolik, že jsem začala zkoušet, co dokáže, a od té doby se stal doslova mým druhým já. Jednou upoutal také pozornost mého kolegy. Nic neříkal, a druhý den mi přinesl časopis s popisem „oné věci", díky němuž jsem se dozvěděla i oficiální název: VIRGULE neboli KYVADÉLKO.
Ulévat bohům se musí
Já, který mám už z třetí třídy základní školy „U Nádraží“ ve Vršovicích posudek od pí učitelky Zděnkovské /rok na to soudružky Hnězdovské, protože se změnil její status svobodné, jakož, bohužel i režimu/, že jsem rozený rebel a nenapravitelný „ring leader“, jsem to měl s úřady vždy těžké. Především proto, že ten posudek pak každý učitel jen opisoval, takže se to se mnou táhlo, jako kdybych ve třetí třídě zakrněl a vůbec se nevyvíjel.