Olga Szymanská: Výstava s příběhem
Nově objevený obraz známého malíře je hlavním exponátem výstavy Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. K letošnímu 700. výročí od rozpuštění templářského řádu je otevřena na zámku Zbiroh – do 18. března 2012. Zdejší pořadatelé výstavu připravili ve spolupráci s českou organizací Praga Mystica. Dále s Italským řádem templářů, který se hrdě hlásí k prapůvodním – tj. i českým kořenům, a s jihoitalským Museo delle Anticha Genti di Lucania z oblasti Basilicata.
Miroslav Sígl: Setkání kronikářů v Lysé nad Labem již popáté | Kam s pozůstalostí?
Ihned v úvodu dnes již tradičního setkání obecních a městských kronikářů, které se konalo v sobotu 18. února na výstavě našich regionů v Lysé nad Labem, se účastníci (bylo jich více než padesát) zdravili s jedním z pořadatelů a zakladatelů Tomášem Hromádkou, zatímco druhému kolegovi a rovněž iniciátorovi těchto setkání, Janu Řehounkovi, čekajícímu v bolestech na těžkou operaci, poslali společný pozdrav s přáním brzkého návratu k tvůrčí práci.
Dobromila Lebrová: Camille Flammarion, astronom, spisovatel a výzkumník tajemna – 170. výročí narození
Astronom Camille Flammarion patří k řadě pozoruhodných osobností devatenáctého, a částečně i dvacátého století. Ovšem vymyká se z obecného vzorce, z obecného rozškatulkování podle tématu působnosti – on jako všeobecné uznávaný vědec, se dal na zkoumání lidské duše! Prošel spiritismem, zabýval se jasnovidectvím, návštěvami ze záhrobí, životem na jiných planetách. Věřil na minulé životy…
Jitka Dolejšová: Znáte státy USA?
Když se moderátor v jedné soutěži zeptal na státy USA, napadlo mne: Nevada, Utah, Arizona, Ohio, Colorado – a ještě pár dalších. Ale všechny názvy bych dohromady nedala. Věřím, že drtivá většina z vás je na tom mnohem lépe. Pro nás ostatní jsem dala do kupy příručník – tahák. Protože:Když to nemáš na háku, připrav si pár taháků !
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (30) Rena Vlachopulu (Vlahopoulou)
Každý den jsem viděl dva staré řecké filmy, jejichž obsah jsem se mohl pouze domýšlet, což mi ale nevadilo. Tehdy jsem poznal herečku Renu Vlachopulu, která mě okouzlila svým komediálním talentem. Naštěstí s ní tou dobou vysílali více filmů a tak jsem si ji mohl „vychutnat“ víckrát. Pojmenoval jsem ji „řecká Jiřina Bohdalová“ a také jsem se rozhodl, že i když je tahle herečka u nás zcela neznámá, budu-li mít příležitost, určitě se o ní někde zmíním.
Dobromila Lebrová: Čeněk Zíbrt, etnograf a kulturní historik – 80. výročí úmrtí
Čeněk Zíbrt byl povoláním vysokoškolský pedagog a knihovník, zaměřením národopisec a kulturní historik. Podobně jako o generaci starší Zikmund Winter (1846–1912) zaměřil se na otázky každodenního života. Jako první profesor kulturní historie na Karlo-Ferdinandově univerzitě byl v podstatě zakladatelem této vědní disciplíny. Narodil se jako Vincenc Jan Siebert 12. října 1864 v Kostelci u Vorlíka, jak se v době jeho narození nazýval dnešní Kostelec nad Vltavou.
Dobromila Lebrová: Joseph Lister, anglický chirurg, průkopník antisepse – 100. výročí úmrtí
Joseph Lister byl jedním z průkopníků antisepse při lékařských zákrocích. Jeho význam na tomto poli je takový, že je nazýván „otcem antisepse“. Sice jsou z dnešního pohledu jisté připomínky k jeho vlastní chirurgické praxi, i poněkud k původnosti jeho objevů, protože tyto objevy byly vždy výsledkem nejen jeho osobního bádání, ale využitím výsledků jiných bádání, které Lister vhodně použil. Stal se ale určitou ikonou antiseptické chirurgie.
Michal Dlouhý: Pro dobrotu
Dne 29. ledna 1870 si byl četník Jan Čížek z četnické stanice Strašice nucen do služby poněkud přivstat. Na devátou hodinu ranní byl totiž, coby svědek, předvolán k okresnímu soudu do Zbiroha. Na trasu dlouhou 18 kilometrů stačily pro člověka, jdoucího rychlou chůzí, běžně tři hodiny. Četník, ten však byl povinen pohybovat se volnou chůzí, aby mohl pozorovat vše co se v jeho okolí děje. A k tomu sněhové závěje a krutý mráz při blížícím se úplňku. Na cestu musel trasu plánující desátník počítat nejméně čtyři hodiny a k tomu samozřejmě nějakou tu rezervu, aby se svědek nedostavil k soudnímu pře líčení pozdě.
Dobromila Lebrová: Hans H. B. Selye, kanadský lékař – 105. výročí narození
Slovo „stres“ je dnes skloňováno ve všech pádech v mnohých článcích, pojednáních, programech rozhlasu a televize. Každý tomu slovu rozumí více méně podle svého. A sám autor použití tohoto slova – Hans Hugo Bruno Selye – ve svých pamětech podotkl, že se poněkud zmýlil při pojmenování mechanismu zvýšené zátěže na organismus. Že v neznalosti přesného synonyma použil tohoto slova, že později by pravděpodobně použil spojení „syndrom napětí“, asi tak, jako se používá v nauce o pružnosti ve fyzice.
Pavel Novotný: O té naší vzdělanosti...
Nedávno se v krátké návaznosti seběhlo hnedle několik věcí, které daly vzniknout tomuto zamyšlení. Mám za svými zády deset krabic od banánů plných archivu, nebo,li „siláže“. A žena Anna se mě zeptala jak se mě spalo a vnuk se zakrátko otázal: „A hele – dědo to jako když mají to „Studio“, tak to pořád studují? Po pořádku: Ty škatule plné papíru ležící na hlubotiskovém lisu mě donutily k povinnosti vše roztřídit, potřebné naskenovat a nepotřebné musí pryč.
Olga Szymanská: „Ke třicátému výročí“
Název je parafrází jména písně Charlie Soukupa, kterou zveřejnil za normalizace v době narození Lucie Rohanové, která nyní stejnojmennou výstavou rekapituluje třicet let svého života a filozoficky zvažuje důvody k osobnímu optimismu. Autorka (narozena 28. 1. 1982), absolventka Filozofické fakulty UK v Praze (2003–2009) dokončuje studium na Fakultě výtvarných umění v Brně – v ateliérech Papír a kniha a Grafický design. V letech 2004–2008 pracovala v Národní knihově, nyní působí v Archivu Výtvarného umění o. s. Věnuje se především konceptuální tvorbě na bázi autorských knih, v níž dává přednost obsahu před formou.
Pavel Victorin: Maggi
Při listování v Encyklopedii architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách jsem náhodně narazil na několik stránek se známým jménem „Maggi“. Do té doby jsem ho znal pouze jako název tekutého polévkového koření, ale i v různých jiných formách, nebo ze sáčků hotových pokrmů, zejména polévek, avšak nyní již vím, že se také jedná o jméno poměrně značného počtu stavebníků italského, tedy tehdy vlašského a jihošvýcarského původu, kteří působili v Čechách. O svůj objev se chci podělit se čtenáři Pozitivních novin. Z uvedeného pramene vybírám čtyři nejvýznamnější představitele jména Maggi, kteří v naší zemi vytvořili stavby dodnes známé a využívané.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (25) Oldřich Dědek
Přiznám se, že trvalo hodně dlouho než jsem si dal dohromady, že komik, který mě v mých sotva patnácti letech rozesmál až k slzám svým vystoupením v pražské Lucerně je totožný s jedním z trojice „rádců“ starého krále v Pyšné princezně, anebo s excentrickým bubeníkem a hráčem na pilu Karlíčkem Kalouskem v Hudbě z Marsu.
Dobromila Lebrová: Moliére – 390. výročí narození
Moliére je považován za největšího autora francouzských komedií, v nichž mistrným způsobem představoval lidské neřesti, slabosti a slabůstky, jako pokrytectví, pýchu, přetvářku i snobství. Jeho hry se natolik vžily, že jména jeho charakteristických postav někdy slouží k jednoslovnému označení celého lidského charakteru. Žil v době bohaté na dramatické talenty. Na svět přišel šest let po Shakespearově smrti; španělský dramatik Pedro Calderón della Barca (1600–1681) ho přežil, stejně jako význačný Francouz Pierre Corneille (1606–1684); další – Španěl Lope de Vega (1562–1635) zemřel, když mu bylo třináct, a se svým krajanem Jeanem Racinem (1639–1699) měl spíš problémy.