Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (8)
Na nádraží jsem prodal stříbrné hodinky, které jsem dostal od jednoho profesora za to, že jsem mu vrátil zlatý hodinky, který ztratil v seně, když učil Mařku Šafránkovou podvojnýmu účetnictví. Koupili jsme si zlevněný důchodový jízdenky a ještě nám zbylo na dvě housky se sýrem a na multivitamínovou limonádu, ze který jsme dostali, já i Kornelie, průjem.
Milan Dubský: Omezení bezbřehosti srdce
Nemám srdce bezbřehé. To snad nemá nikdo. Ale přesto se do něj vejdou dětské neohrabané krůčky, úsměvy dětí, dojímá mě jejich pláč, jejich bezelstnost a příkrost jejich reakcí na jednání dospělých, ale hlavně na špatné jednání dospělých. Vejde se do něj krásná hudba, pravdivá, dobrá a dobře napsaná beletrie, působivá poesie, divadelní hry, umělecké obrazy, grafika, umná a lidem sloužící a užitečná architektura
Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (8)
Sekretariát ÚV KSČ projednal předběžnou zprávu o vývoji mimořádných událostí v ČSSR od 15. 6. do 30. 9. 1968 (zabito 94 osob, celkem postiženo 924 osob, přímé zjevné škody na státním majetku 1 431 miliónů Kčs, největší škody představují poničené veřejné komunikace a prostranství, dále budovy, stroje a zařízení). Vydal též dementi ke zprávě zahraničních agentur o Z. Mlynářovi.
Ivo Fencl: Sněžná pohádka (1)
Jeden mládenec zval neustále svou dívku na výlet. Ona se dlouho zdráhala, až jednou svolila. Šli večerem, na čepice se jim snášel oceán jemných vloček a bílá krajina ostře křupala pod botami. Až se vzali ze vší té krásy za ruce. Ale najednou před nimi stojí někdo třetí. Nějaký cizinec. A jako z ledu. "Nemohl bych jít kousek cesty s vámi?" „A kdopak jsi?" zeptalo se to děvče ostražitě. "Jmenuju se Lorenc!" Šli a povídal o království bílých králíků, kteří sněží. Jednou se otřesou, sype se sníh prachový, otřesou se podruhé, prší krystalky ostřejší než štěrk, potřetí, a je tu peří, měkké pro podušky různých usínajících miminek.
Egon Wiener: Kouzla kouzla zbavená | Sychrov pokaždé jiný | Regionální výročí
Co vím, tak u nás doma se nikdy nekouzlilo. Pokud se pamatuji, tatínek měl po měnové reformě v roce 1953 v Totexu Chrastava tak malý plat, že maminka tvrdila, že to bude zázrak, když s penězi vyjdeme, že kouzlit neumí. U nás na severu Čech se kouzlí pravidelně v hotelu Crystal v Železném Brodě na Jablonecku. Ve zbytku světa začali o něco málo dřív. Westcarský papyrus se zmiňuje o kouzelnictví před rokem 1700 př. n. l. To je suma sumárum 3800 let...
Zemřel PhDr. Ing. Zdeněk Hajný
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí PhDr. Ing. Zdeňka Hajného, který svými obrazy promlouvá ke všem vnímavým duším a rozdává tak pomocí barev a světla optimismus, energii, dobro a lásku. Jeho obrazy dokážou poskytnout duševní útěchu, nastartovat ozdravné procesy, očistit mysl, spojit vnější a vnitřní vesmír, v jehož centru je člověk s dobrým srdcem.
Rudolf Křesťan: Pod tlakem tlačítek
Děti se rodí proto, aby se s nimi rodily i historky o dětech. Připojuji příklad ze současnosti. Při rodinné procházce po horách se náhle zvedl prudký vítr a mrňous se otázal svého táty: „Jak se ten vítr vypíná?“ Žijeme v době tlačítek, vypínačů, knoflíků, kláves a dalších stiskátek. Už od útlého věku nestačí, aby se děti učily tlačit pouze na nočníku.
Antonín Suk: Divočák
Nad Novým rybníkem ležela spousta sněhu. Každý, kdo po této peřině přešel, nechal za sebou ne stopu, ale brázdu, a to hezky hlubokou. Chuděry myšky to měly jednoduché. Budovaly si labyrint svých chodbiček pod vysokých sněhem. „Heč – kočičáci a sůvy - tady na nás nemáte!“ Snad jen ten krvežíznivec – kolčava. Ale těch zase není tolik.
Vlastimil Marek: Zapřáhnout vůz před koně
„Násilí v médiích je nadstavba chlapské kultury války – vychovává mládež k úspěšné adaptaci na globálně nebezpečnou a hlubinně agresivní společnost,“ píše, a dochází k závěru: „Je třeba bojovat proti takovým mechanismům (má na mysli odhalení mechanismů, které v demokratické společnosti mohou náhle nastolit rozsáhlý systém pokrytectví a lží, poznámka autora), ne proti zobrazování násilí v televizi.
Milan Čechura: O Plzni a nejen o ní
A tak jsem se posadil do svého oblíbeného křesla, zavřel oči a v několika okamžicích se vrátil do zalesněného parku Homolka, kde jsem se tehdy vášnivě, alespoň dle mého mínění, líbal za mohutným stromem s mou vyvolenou. A úplně živě jsem si na tom samém místě představil kluka, který se narodil asi o čtyřicet let později než já. Stejně červené uši, stejně roztřesené ruce.
Milan Dubský: Co také patří do české národní kultury
Nejen Národní divadlo, Česká filharmonie, Národní galerie, ale i stovky dalších malých či menších subjektů v bohatém životě naší země a jejich záslužná činnost. Galerii Barrandov při Fakultní základní škole Barrandov II při Pedagogické fakultě University Karlovy v Praze 5 – Hlubočepích patří obdiv a uznání za její záslužnou činnost, která se vymyká a liší od celé řady ostatních škol a jejich kulturních a osvětových zařízení.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (60)
Počátkem osmdesátých let jsem se také prvně tak trochu opravdu grafomansky zbláznil a pokoušel jsem se udat některé své výplody do televize. Tak jsem si například troufl poslat panu Jaroslavu Dietlovi synopsi a návrh některých scén na televizní inscenaci „Oblast vysokého tlaku“. Patřilo by to samozřejmě spíše do střípků kolaboračních, neboť to bylo o meteorologovi, který předpovídá o žních počasí „v terénu“, což byl koncem sedmdesátých let jakýsi „šlágr“ našeho ústavu. Ani jsem to nečekal, ale kupodivu mi pan Dietl odepsal.
Jan Jurek: Paradoxy partnerského soužití
Tos přehnal, Miláčku … tak se jmenuje další již dvacátý druhý soubor povídek různých autorů vydaných nakladatelstvím Listen v edici „česká povídka.“ Hned na úvod je třeba říct, že je to soubor literárně zdařilých příběhů o problémech, které plynou z partnerského soužití. Objektivně lze konstatovat, že jednotlivé povídky mají spád, napětí, zajímavou klíčovou zápletku s nečekaným rozuzlením.
Martina Fialková: Proč bychom se nepřiznali ...
Už před létem vyšla další útlá knížka autora nedávno zfilmované "vodácké bible". Televizní seriál nesl stejný název jako autorova prvotina Proč bychom se netopili. Autor mnoha dalších úspěšných titulů napsal svoji nejnovější knížku jako odpověď na lavinu otázek, kterou ho zasypali čtenáři-diváci po odvysílání seriálu o vodácké partě. Jak to bylo doopravdy?