Milan Dubský: Praha - město Čechů, Evropanů i světoobčanů
Praha patří k velmi starým městům Evropy. Je starší než Metuzalém, a tomu bylo 999 let. Mnich Widukind se o tomto městě zmiňuje již v X.století ve své kronice, a taktéž Ibrahim Ibn Jakub, vyslanec cordóbského chalífa a arabský kupec, jej popsal ve své kronice z 10.století jako město vystavěné z kamene a vápna na řece Vltavě.
Pavel Pávek: Setkání v lese
Ten les nebyl nepřátelský, nepřátelští byli lidé, kteří ho udělali ostatním nepřístupný, zadrátovali ho a nutili překážet při pouti někam jinam, než chtěli oni. Za pár let se vlastně nezměnil. Stromy povyrostly nepatně, šumí stejně jako kdysi, silničky jsou stejně nepřehledné s nevalným povrchem, místy se k obloze pokoušejí dosáhnout rzí vyzdobené strážní věže nebo protiletecké hlásky nepříteli sloužící hlavně k pobavení.
Jiří Krytinář - Milan Richtermoc: Krytinář míří do senátu
Jeho povoláním je však herectví. Baví ho a stále ještě těší. Jirkova první filmová role přišla v roce 1969 a byla to jen malá role ve filmu Šest černých dívek aneb proč zmizel doktor Zajíc. Následoval film Velká neznámá (1970) a poté slavná pohádka Tři oříšky pro popelku. Od té doby jsme Jirku Krytináře mohli vidět na filmovém plátně nebo na televizní obrazovce častěji.
Irena Herzánová: Putování svatého Krištofa
Můj dvorní zubní laborant, pan Karel Šťastný, je člověk věřící. Od mládí má talent k malování. Jeho kopie Slavíčka i Degase je pro laika od originálu k nerozeznání. Svoji zálibu však zúročuje jen v dobročinnosti. Při návštěvě přítele v jižních Čechách s porozuměním vyslechl obavy místního faráře o obrázek svatého Krištofa- místní chloubu.
Austrálie - můj osud (4)
V deset hodin nás, nově příchozí, shromáždili na trávníku před pracákem, kde bylo narychlo postavené dřevěné podium, na kterém sedělo vedení tábora a český tlumočník. To byl zřejmě utečenec z roku 1948, který mluvil česky velice dobře, ale do překladů se mu už vloudily občasné anglicismy jako...na pracovní úřad s sebou přineste tlumočníka...
Milan Turek: Temno baroka
Číst historickou literaturu ve formě beletrie může být stejně zajímavé jako číst detektivky nebo romány. Beletristická forma zpracování historických událostí nemusí být vždy pravdivá, například v jedné novele se dočtete o přijetí českého krále na žitavském hradě, který nikdy neexistoval a navíc v té době ani město Sitawia nebylo městem.
Ondřej Suchý: Nora Cífková oslavila devadesátku
Ač byla kdysi také členkou Nového divadla Oldřicha Nového (hrála v hudební komedii Zaplaťte, slečno!) anebo např. Intimního divadla, její jméno dnes už málokomu něco řekne. A přesto stojí za to si ho připomenout, tím spíš, že letos 21. února oslavila tato dáma v Austrálii nedaleko Melbourne, kde žije se svým manželem Vladimírem Novotným, už devadesáté narozeniny!
Milan Dlouhý: Případy z pátrací služby
Po příchodu na místo činu zjistili, že mrtvolu Komky našla jeho 6 letá dcera, která se spolu s matkou vracela z bohoslužby v kostele a běžela napřed. Po chvíli se však vrátila k matce Marii s tím, že otec leží rozvalený na dlažbě. Gábor Komka ležel mrtvý s oholenou polovinou tváře a pod jeho hlavou byla kaluž krve, proto jeho žena zavolala sousedy, kteří přivolali četníky.
Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (31)
Smuteční rozloučení s Lubošem se konalo o deset dní později v místním krematoriu. Seděla jsem se svými dětmi uprostřed první řady, přímo proti vystavené rakvi s tělesnými pozůstatky svého manžela a jejich otce. Nikdo z nás tří neplakal. Pouze po mé levé straně nepřetržitě vzlykala Lubošova matka. Chápala jsem její bolest. Ztratila jediného syna, kterého přímo neskutečně milovala.
Ivan Kraus: Faktor strachu
Populární herci, zpěváci a modelky v něm soutěží o to, kdo lépe přežije v džungli. Když měl program svou premiéru v Americe, odstranila produkce nejprve předvídavě z ostrova nebezpečné hady a hmyz, a teprve pak tam vysadila prominentní dobrodruhy. Toto opatření bylo nutné, protože novodobí Robinsoni by v případě úrazu mohli televizi žalovat o miliony dolarů.
Monika Petrlová: To ráno mezi pyžamem
Marie Slepičková byla vzhůru už dobrou půlhodinu. To, co se celou noc odehrávalo jen pár metrů nad její hlavou ji nenechalo dospat. I ji, která si už nějaký ten pátek vařila čaj s bylinkami pro snazší zvládnutí hormonálních změn v přechodu, zalechtalo v podbřišku. Pohled na Karla v pruhovaném pyžamu oddychujícího na druhé straně postele však veškeré sexuální touhy zapudil ještě dřív, než by řekla švec, respektive než by řekla sex.
Miloslav Švandrlík: Svůdce žen Kronášek
O Kronáškovi se vědělo, že je známým svůdcem žen a v tomto směru nikdy neumdlévá. Salabová mu dala pár facek, Rybářová ho přetáhla deštníkem, Srnečková si stěžovala ne vedení podniku a Blahoutová o tom dokonce řekla svému příteli, který Kronáška zmydlil v temném průjezdu. Ale svůdcové se nevzdávají.
Petr Janda - Jan Krůta: Velký malý muž
Otevřel vrata a odvelel psa, aby mě nesežral, a já si v té chvíli vzpomněl, že na mě ten malý velký muž před léty volal Devaterodruhůmas. Srandičky, srandičky. Je to malý velký šťastný muž. Napsal a nazpíval nesmrtelné písničky, velí nesmrtelné kapele. Má zasloužilého a snad i nesmrtelného Slavíka. Snad proto má i mladé ženy...
Matyáš Ostříž: Článek o úspěchu
Co je to vlastně úspěch? Moc? Sláva? Bohatství? Štěstí? Výhra? Nebo je to vnitřní pohoda, fungující vztahy a spokojenost sama se sebou? To jak my definujeme úspěch vypovídá více o nás samých, než o ostatních kolem nás. Pro mě je úspěch „Dělání činností, které mě a lidi kolem činní šťastnými, a to bez nutnosti dělat činnosti jiné“. Ale důležitější je: Co je úspěch pro vás? Na tuto otázku si odpovězte sami.