Marek Veselý: Pověz mi, zrcadlo …

Anglický spisovatel Thackeray řekl: „Svět je zrcadlo. Mračte se do něho a bude se na vás také mračit, zasmějte se a bude vám veselým a laskavým společníkem.“ Nejvíce zrcadel mají podle mě v holičství, kam jsem zavítal ...

Blanka Kubešová: Fiktivní rozhovor

Posněhávalo. Sníh, který ještě včera roztával dřív, než se první vločka dotkla země, dnes rychle umrzal. Brzy ležela na chodníku bílá pokrývka a kupole nedalekého kostelíka vypadala, jako by ji někdo pocukroval. Zuzana vzdychla a přejela si dlaní už pořádně vypouklé bříško. Ti dva cvalíci v něm se ze všech sil hlásili k životu. Kdyby věděla, zda mají nějaké sny, nebo co si tak spolu celý čas vyprávějí?

Slavomír Pejčoch-Ravik: Tomáš Garrigue Masaryk - O síle slabých

Když Masaryk v minulém století přijížděl do Prahy, čišelo to tu malostí. Reprezentanti národní politiky se utápěli ve své bezkoncepčnosti, lidé se spokojovali s povrchním vlastenčením a kamkoli se člověk podíval, vládla prostřednost. Bylo jen přirozené, že osobnost Masarykova formátu v tomto poklidném městě působila provokativně od prvního okamžiku.

Dobročinnost za pětku

Muž stojí na zastávce autobusu. Ač přišel na zastávku první, už dávno to tak nevypadá. Přibývající, hlavně ti mladí, si stoupají dopředu. Když přijede autobus, ve kterém zbývá očividně pár míst na sezení, všichni se začnou tlačit do chumlu. Nikdo nechce v autobuse stát. Když dav několikrát do muže strčí, rozmrzele ustoupí. Trpělivě čeká. Nebude se s nikým hádat.

Stanislav Rudolf: Moje paličaté IQ (34)

Zase jsem tedy zůstala doma. Tentokrát už ne jako zelená vdova! Spíš jako obětavá matka. Ztráta manžela, a teď i pravidelného kontaktu s lidmi, na mne působila téměř zhoubně. Snažila jsem se maximálně se věnovat svým dětem, ráno jim pomáhala při odchodu do školy, odpoledne jsem už netrpělivě čekala, až se objeví u branky.

Ondřej Suchý: Říkali jsme mu Bimbo

Od roku 1956, kdy se poprvé objevil v epizodce v Hrátkách s čertem, vytvořil v českém filmu desítky figurek tělnatých pánů. Hrál nejčastěji hostinské, vrátné, řezníky, pořadatele, cirkusáky, stěhováky… Vítězslav Černý, kterému přátelé dali přezdívku Bimbo, byl často pokládán za příbuzného někdejšího člena Osvobozeného divadla Františka Černého.

Ondřej Suchý: Krutý osud zpěváka Jozefa Kuchára

V novém seriálku si budeme vzpomínat na osobnosti často opomíjené, známé kdysi z divadelních či koncertních prken, filmového plátna, gramofonových desek. Dnes vám připomenu slovenského zpěváka a herce, který byl i u nás v Čechách v padesátých a šedesátých letech známý. Jeho osud je velmi smutný.

Austrálie - můj osud (1)

Já jsem vlastně vždycky utéci chtěl. No, utéct snad zrovna ne, ale podívat se do světa, to jsem chtěl. Jenže za mého mládí to nešlo, prostě vás nepustili. Soudružka správcová, pokud se dobře pamatuji, velice význačná a důležitá osoba své doby ...

Zdeněk Pošíval: Té noci svítil úplněk (6)

Ráno loďka zmizela. Asi jsem musel hodně tvrdě usnout, jinak by mi odchod vnucené družky neunikl. Vlastně jsem spal dost dlouho, neboť slunce se již vyhouplo nad východní svahy a prozařovalo špičky jedlí kolem Slunečního kamene. Obě klisny pořád klimbaly, uplynulé dvě noci byly i pro ně příliš rušné a únavné. Protáhl jsem se a zdvihl hlavu vzhůru. Mušličkový váček uvízl na větvičce, přesahující do přístřešku.

Vladimír Kulíček: Co Čech, to muzikant, aneb i obecní policajt to dokáže

Jako dítko, teprve nedávno školou povinné, jsem tomu moc nerozuměl a teprve později pochopil příčinu obdivných pohledů populace ženské, vrhaných měrou nebývalou na statnou postavu obecního policajta. Snad právě v té době se událo, že pan učitel potkal svého žáčka z první třídy obecné, jak vede statnou krávu na provaze.

Zemřel režisér, spisovatel a autor Pozitivních novin Mgr. Zdeněk Pošíval

Do redakce Pozitivních dorazila smutná zpráva. Dne 12. září 2013 ve večerních hodinách zemřel režisér, spisovatel a dlouholetý autor Pozitivních novin Mgr. Zdeněk Pošíval. Redakce Pozitivních novin se připojuje k pietní vzpomínce.

Dalibor Gosman - Václav Židek: My jdeme tam, odkud ostatní utíkají!

Každé velké město zažije ve své historii různé katastrofy včetně velkých požárů. Práce našich kolegů v oblasti prevence je tak dobrá, že počet zvlášť velkých požárů se v Praze snížil a stabilizoval se na únosné míře. Velmi mě těší, že i počty osob usmrcených a zraněných prudce poklesly, což svědčí o kvalitě a profesionalitě práce mých kolegů.

Eva Vlachová: Vůně deště

Letošní dlouhá zima nás pořádně unavila. Čekání na jaro bylo natolik vyčerpávající, že jsem skoro zapomněla na zásadu, kterou nám vštěpovala babička. Před Velikonocemi se dům musí blyštět a jarní úklid je vizitkou každé správné hospodyně. Ne, že by se mi chtělo do gruntování. Ale co naplat, vysvitlo sluníčko a ukázalo svým zlatým prstíkem na zapomenuté, nevysmýčené kouty a vykreslilo šmouhy na oknech.

Josef Fousek: Bezvýznamné figury / V zahradě pana Forda

Nezáviďte jim. Jsou ochuzeni o ten krásný pocit dotýkat se země, hrabat se v záplavě šatů v „sekáčích“, prohlížet si hezké holky v metru, svézt se do Prahy autobusem přes letiště, dát si pivo v pivnici na stojáka, tlačit před sebou vozík v supermarketu, nakupovat u stánků vietnamských spoluobčanů, vyprávět si v čekárnách u doktorů o kyčelním kloubu.