Ivan Kraus: Budování státu
Na jaře jsem mluvil telefonicky zase s Nývltem. Volal z bytu jednoho přítele, takže jsme si mohli dlouze pohovořit. Nedávno jsem s ním opět hovořil. Volal na účet britské firmy, pro kterou pracuje. „Tak co je s novým Československem?“ ptal jsem se hned. „Ani mi o tom nemluv,“ zabručel Nývlt otráveně. „Proč?“ divil jsem se. „S Čechy se nedá nic dělat. Nikomu nelze věřit. Je to bezcharakterní národ,“ řekl Nývlt vztekle. Ukázalo se, že ten, který měl být předsedou vlády, Nývltovi nápad ukradl a zakládá nové Československo na Kajmanských ostrovech. Pokladník se od Nývlta odtrhl a zakládá Velkomoravskou říši. „Kde?“
Christian Heinrich Spiess: Krásná Olivie aneb Strašidlo z bílé věže (5)
Od té chvíle byl Mamert každý den u Olivie: kdož s ním mluviti chtěl, musil ho tu hledati, neb vyjda před svítáním, řídce před západem slunce se navracoval. Milovalť Olivii velice, však i nesmyslně. Což se jí mohlo líbiti, vše učinil mile a ochotně a dary jí často velmi drahé přinášel. Po roce odložila smutek a zavražděný Vilibald přišel v zapomenutí. Také dítě jeho již několik měsíců v zemi odpočívalo. Olivie okázala se v barevném rouše a zavěsila na sebe drahé kameny a perle z východních zemí.
Adela Muchová: Rovných třicet
Považte, před pár dny jsem se setkala s přáteli mé patnáctileté sestry, a ti mi bez okolků začali vykat a chovat se ke mně s důstojnými rozpaky. Chtělo se mi říct "co blázníte?," ale pochopila jsem, že nemohu. Ač se na mne dívali z výšky (nějak mne sestra přerostla), ten patnáctiletý rozdíl tu byl.
Zdeněk Pošíval: Vůně čerstvých pilin, chleba a medu (9)
„Tohle je doopravdy blízko,“ prohlásil dědeček, neboť střílení jsme zaslechli i přes hluk strojů na pile, a obrátil se na zaměstnance, „pro dnešek končíme, jděte radši domů a až se něco změní, vzkážeme vám.“ „Odkud jde ta střelba?“ zeptal se Bohouš. „Těžko říct,“ řekl strejka Chrástovský, „vypadá to jako odněkud z Lísku.“ „Ba ne,“ nesouhlasil strýček Jina, „tohle šlo od Lísku, ale bylo to dál, až za kopcem.“
Jitka Dolejšová: Znáte česká přísloví?
Pojďte si hrát, pojďte trénovat mozkové závity! Poznáte česká přísloví popsaná jazykem odborným? 1) Chemická sloučenina vodíku s kyslíkem, jež produkuje minimálně bellů, působí erozí na vrstvy hornin, uložených podél její trajektorie. 2) Vzdálenost bodu A, (což je místo, kde ukončí, puzena gravitační silou, svou dráhu malvice), od bodu B (což je místo ležící svisle pod místem započetí její dráhy) se blíží k nule.
František Mendlík: Běh Mladé fronty
Tělocvikář František Kloupar to neměl lehké. Byl znám pod přezdívkou Chlebíček, neboť se usilovně staral o hospodárné zacházení s potravinami. Jako tělocvikář učil také brannou výchovu. A tak se studenti dovídali, kterou částí těla je třeba se obrátit ke hřibu atomového výbuchu. Přesvědčoval, že oranžová pláštěnka rozprostřená nad hlavou postiženého človíčka je to pravé ořechové. Mučil studentíky pojmy jako – náměrná, výstřelná, úhel dopadu. Vychovával pacifisty a odpůrce válek!
Milan Markovič: Do prasknutia!
Vraj „nežijeme preto, aby sme jedli“. Skôr naopak by to malo byť, hlásajú múdre citáty. Poznám už takých, čo okrem iného vedia aj to, ako hovoriť a nepôsobiť ako hlupák a dokonca aj ako jesť a nezožať v okolí skôr súcit než uznanie. Koľkí však ešte dnes nerozumejú známemu gurmetovi Brillat-Savarinovi, keď už pred dvesto rokmi povedal, že zvieratá sa pasú, ale iba duchaplný človek vie jesť.
Jan Hora: Sběratel dobrodružství (3) Hrozba boha Mokase
Zajímavé příhody zažil švédský dobrodruh Knut Knutson, když přišel v roce 1880 do afrického Kamerunu. Měl dar dobře vycházet s domorodými obyvateli. Koupil si od jednoho vychytralého náčelníka velký pozemek, který byl všeobecně pokládán za sídlo obávaného boha Mokase. Černošský pohlavár byl nadmíru spokojen, že si pomohl k majetku prodejí kusu země, který nikdo nechtěl. Podle pověr místního obyvatelstva se na něm nedalo nic stavět ani pěstovat, protože by to mohlo strašného Mokase rozhněvat. Knut na takové hrozby nedbal a začal na pozemku pěstovat ve velkém gumovníky. Bůh Mokas zřejmě neprotestoval, protože Knutova plantáž utěšeně vzrůstala a během pár let na ní zaměstnával tisíc černošských dělníků.
Marie Zieglerová: For all the boys / Příběh ulity / Had
Ona věděla své, stačil jeden pohled blankytných očí a jejich laserová síla pronikla až k tvrdé slupce, která jako krunýř mladického vzdoru proti světu dospělých svírala jejich srdce. A slupka teď tála jako jarní sníh pod slunečními paprsky, a když se ztratila docela, chlapci s úlevou vydechli.
Libuše Čiháková: Páchám dobro
Filosof Diogenes hlásal, že člověk je tím šťastnější, čím méně má potřeb. Chodil bos, bydlel v sudu a vlastnil jen jedinou věc: dřevěný kalíšek na pití. Ale i ten odhodil, když uviděl hocha, jak pije z dlaně. Před chvílí vypnuli elektřinu. Nebude fungovat plynové ani elektrické topení, nepoteče voda, nevykoupu se, neuvařím, nevyperu, neumyji nádobí, nevyžehlím, nevyluxuji, nebude splachovat WC.
Jaroslav Vízner: Karel Hynek a sv. Valetýn
Ale...jak se opravdu slaví láska v máji? Docela pochybuji, zda nějaká opravdová tradice u nás existuje? Naše stydlivá, nebo neupřesněná tradice prvomájového svátku lásky, zajít na Petřín s kytičkou k pomníku Karla Hynka Máchy, vznikla taková, jaká je, jistě proto, že si mnozí přečetli či zaslechli z Máje jen kousíček, úvodní verše.
Ivan Kraus: Lék-lék-lék, seretlék
Když si pan docent všiml hnízda na našem domě, sdělil nám, že se jedná o Jiřičky obecné, /Delichon Urbica/ - které mívají velikost 12 až 13 centimetrů, na rozdíl od Vlašťovek obecných, jejichž rozměr je 16-22 centimetrů.
Eva Vlachová: Vytoužený čas
Myslím tím samozřejmě čas prázdnin, ty báječné dva měsíce, kdy děti nemusí ráno brzo vstávat, kdy je rodiče nemusí tahat z postele a učitelé si první hodinu výuky nemusí zoufat, že snad, probůh, půlka třídy ještě spí. Jistě, že to není právě jen v tom vstávání. Všichni jsme chodili do školy a možná právě proto jsme občas přesvědčeni, že škole a školství musíme zcela samozřejmě rozumět.
Luděk Ťopka: Nedochvilnost jež zachránila život
Jednoho teplého májového večera jsme v naší chalupě v Chodovské Huti seděli u televize a sledovali nějaký film, když náhle obrazovka pohasla a s ní i lampička na krbu. Vstal jsem a se svítilnou v ruce otevřel venku rozvodovou skřínku a snažil se znovu nahodit vypadlý jistič, ale marně.