Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (16)
Toho pána, který neustále psal do černého notýsku, jsem se zeptal až po několika letech, jestli je literát. Pousmál se, objednal si fernet, který nazýval „smuteční vodou“, upil a nadšeně se mi svěřoval. Naslouchal jsem a zapomněl, že mám být na kontrole u kardiologa v nemocnici. Ten člověk byl hodně podobný herci Bořivoji Navrátilovi, kterého mám rád.
Jindřich Hron - Zdeněk Pošíval: Nostalgický špacír
Dnes bych rád představil člověka, který vyryl nejednu brázdu do žírné půdy nejenom na poli, neboť zanechává pozitivní vrypy do paměti lidí. Převzal po svém otci potřebu sepisování zápisků ze života rodné obce a její historie. Říkává se tomu kronika. On z nepatřičné skromnosti odmítá své dílo zrovna takhle nazývat, ale jak se říká, co je psáno, to je dáno. Na Rozpravy přišly ohlasy také z ciziny: byly zaslané ze švédského Stockholmu, z kanadských měst Toronta, Ottawy a též z Bostonu i New Yorku v USA. I z Bratislavy, když už je řeč o zahraničí.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (11) - Vlasta Burian
Velevážení sportovci! Především si mě představte před mikrofonem. Mikrofon je umístěn naproti mně a s odpuštěním mně kouká do huby jako nějaká klepna, která bude teď lapat každé mé slovo a roznese je pak do celého sportovního světa. Budu se snažit tady krasořečnit, ale uklouzne-li mi nějaké slovo vedle, pak se nezlobte...
Milan Dubský: Archelogie ducha
Na hlušinu narazí člověk nejen v terénu, ale i mezi lidmi a jejich chováním, velmi často. Je to někdy málo povzbudivé a někdy až bolestné. Ale pouze naříkání to nespraví. Život lidí a realita nebyly nikdy ani v minulosti ideální. A jestliže se někdy setkáváme s tvrzením, jaké to bývaly dříve idylické časy, tak to neberme vždy za bernou minci. Tak jako nyní, i dříve, potkávalo lidi štěstí.
PhDr. Miroslav Kovářík: Mladí básníci - skutečně vyvolení své generace
Mladí a poezie, mladí a literatura, mladí a literatura duchovně orientovaná - zajímavá témata! Myslím, že každá nastupující generace je poměrně diferencovaná ve svých zájmech. Vždycky existuje určitá elita této generace, a pak ovšem rovněž konzumentská většina, která je v současné době čím dál tím víc bombardována útokem médií nejrůznějších kalibrů, v podstatě diktujících její vkus, takže v této zemi nejde díky tomu na příklad uskutečnit soutěž typu Superstar v recitaci nebo psaní poezie – a to nejenom u nás, protože poezie už dlouho není mediálním heslem dne
Josef Krám: Krajka ve Vamberku žije – paličkovat se učí i desítka kluků
Krajkářskou školu (i když to po formální stránce škola není) navštěvuje v kurzech paličkování 86 dospělých a 50 dětí, a těch dětí přibývá. Mezi nimi je i deset kluků, kteří o tento obor mají zájem, nestydí se a jsou šikovní. Denně ve Vamberku a částečně v nedalekém Potštejně organizují až tři kurzy po třech vyučovacích hodinách – v každém z nich je 14 krajkářek, jejichž vyučujícími jsou dvě odborně vzdělané učitelky paličkování Miroslava Šustrová a Jana Langová.
Jaroslav Vízner: Požádat tě o ruku mě napadlo v Thajsku (2)
Už od 12. února se hřeji pod thajským sluncem a tebe jsem nechal ve studené, únorové Ženevě s její nemilovanou "Bise", tím vlezlým studeným severákem. Škoda, že jsi nemohla na cestu se mnou. Ženevské jezero je sice, pod jejími polibky, plné obdivuhodných vln, ale s těmi mořskými, co tu mohu pozorovat, se srovnat nedají.
Natália Žembová - Peter Závacký: Keď chceš rozosmiať Boha, povedz mu ráno svoje plány
Moderátorku hlavného televízneho spravodajstva slovenskej televízie Natáliu Žembovú a jednu z jej najobľúbenejších tvárí poznajú diváci nielen ako pôvabnú ženu, ale aj ako priznanú mediálnu profesionálku. Rozvážnú, inteligentnú, originálnú a pohotovú, príjemnú a pritom skromnú, pokornú, vľúdnu a jemnú. U moderátorky a novinárky obdarenej všetkými "päť P“ - inventio, disosito, dictio, actio, memoria - oceňujú ešte navyše zrelý ženský šarm a charizmu, keď spravodajstvo pod Tatrami obohatila a umocnila o nový rozmer - gráciu a eleganciu.
Jiří Suchý: K pravdě a lásce se nelze než přihlásit
Jsem jeden z mnoha občanů, kteří se příliš v politice nevyznají a potřeboval bych, aby mi někdo vysvětlil odpor některých politiků k tomu známému sloganu „pravda a láska“. Měl jsem za to, že obě tato slova mají pozitivní význam a že každý slušný člověk bez rozdílu se k nim musí hlásit. A poslední dobou se setkávám s jakýmsi názorem, že jsou směšná, a že do politiky nepatří.
Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (15)
Rudé právo v článku „Bodláčí v květech“ napsalo o odporu redakčního kolektivu týdeníku Květy proti novému šéfredaktorovi Janu Zelenkovi: „Soudruzi redaktoři a spisovatelé z redakčního kolektivu tohoto populárního ilustrovaného stranického týdeníku se postavili proti rozhodnutí předsednictva ústředního výboru strany, které 22. dubna jmenovalo zkušeného a osvědčeného publicistu, známého komunistického novináře, zakladatele Večerní Prahy Jana Zelenku šéfredaktorem Květů.
Ivo Fencl: Sněhurka byla jen jedna
Na filmové pohádce Sněhurka a sedm trpaslíků opakovaně brečel i Bohumil Hrabal, nebo tak aspoň vzpomíná. Prastarý příběh nejvíce proslavil právě Walt Disney (1901–1966) a Sněhurka naopak mezi třicítkou a čtyřicítkou vynesla na výsluní jeho. O křídla slávy nicméně nejde a onen literární pravěk příběhu zde také pominu a začnu „až“ rokem 1933.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (17)
Protože naše „básnické střevo“ se už trochu zadrhává, od tohoto sedmnáctého dílu ošidíme své čtenáře o závěrečné rýmy a možná se tím dokonce mnohým čtenářům zavděčíme. Zastavme se ale ještě krátce u velmi zajímavých českých fenoménů, jako jsou přechodníky. Přechodník přítomný vyjadřuje děj současný a přechodník minulý děj předčasný a oba tyto slovesné tvary se vždy musí týkat stejného podmětu.
Adéla Muchová: Krása kolem nás
Dostala jsem pozvání na nedělní návštěvu. Na to město s rudou září jsem měla pouze mlhavé vzpomínky z dětství, kdy tam ta záře ještě byla. Dnes, kdy slýchám od mnoha přátel a mladých rodin, jak se tam houfně stěhují, jsem byla velmi zvědavá na všechny ty demokratické proměny. Co jsem viděla, předčilo i mé nejsmělejší očekávání a demokracii jsem tu bohužel o víkendu nezaznamenala.
Miloš Nesvadba - Jarmila Moosová: Nejlepší
V čem vidíte svoji odlišnost od výše jmenovaných tvůrců dětských pořadů? Vycházel jste z rozdílů, nebo jste se jenom přirozeně vydal svojí vlastní cestou? / Prostě jsme každý jiný. Mně se ohromně spolupracovalo se Štěpánkou. Už předtím jsem byl v novinách slavný se svojí Evičkou a Monoklíčkem. Se Štěpkou to byly šťastné roky mého hraní a malování pro děti.