Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (49)
S „vrcholovým“ sportem, samozřejmě naprosto amatérským, jsem skončil asi v šestadvaceti letech, tedy poměrně brzy, a pak jsem se oženil. Nestěžuji si, každé životní období má své kouzlo, že? Naštěstí jsem přece jen stále mohl prohánět své pomalu ale jistě tloustnoucí tělo zejména na ústavním hřišti u Vltavy v Komořanech. Tam se také hrála zejména odbíjená, ale i nohejbal a tenis. Jednou za rok jsme pak vyzývali na fotbalový souboj kolegy z letiště nebo vojenské meteorology.
Diškréce policajtovi / Taková zapadlá hospoda
Žízeň je prevít a občas člověka přivede do podivných situací. Jako třeba v té dočista zapadlé hospodě na samém kraji malého města. Nic moc útulného, poněkud zatuchlý odér a hospodská již na první pohled „samá ochota“. Po delší době se zvedla od řvoucí televize a prý cože si dám. Vyprahlé hrdlo nebývale toužilo po pivu a tak vyzněla i objednávka. Než babice došla k pultu...
Dr. Batmanghelidj - M.Adams: Léčba vodou
Toto je exkluzivní rozhovor reportéra M. Adamse s Dr. Batmanghelidjem, autorem knihy Water for Health, For Healing, For Life (Voda pro zdraví, léčbu, život). Doktor Batmanghelidj studoval účinky vody na lidský organismus a zjistil, že funguje jako jeden z nejlepších existujících odstraňovačů bolesti a jako preventivní léčba. Reportér Mike Adams byl zřejmě posledním novinářem, který s Dr. Batmanghelidjem udělal exkluzivní rozhovor.
Pavel Kovář: Otec kulak, syn zelený baron (10)
V té době už byl na světě starší syn Jindřich. Jako tříčlenná rodina jsme bydleli u manželčiných rodičů ve Pticích v malé podkrovní místnosti, což samozřejmě nebylo zdaleka ideální. Přitom ve výměnku našeho domu ubytoval MNV nájemníka, který se nechtěl odtud hnout a nebyla s ním žádná řeč. Mým přestupem se naše bytová otázka konečně pohnula.
Ivan Rössler: Ljuba a kontrášové
Když jsem byl na vojně, hledal jsem všemožné způsoby, jak psát, a to ze dvou důvodů: dva roky je dlouhá pauza a řemeslo se musí udržovat a pak – žold nebyl nijak velký, že... Když Ljuba Hermanová odjížděla na počátku roku 1969 na půl roku do Stuttgartu, také nechtěla, aby se v Česku na ni zapomnělo, a tak jsme se domluvili, že mi bude psát a já z těch dopisů budu dělat krátké článečky do novin. Pak se nějakou dobu nic nedělo, až jednoho dne pro mne přišel nějaký vojáček s tím, že mám jít okamžitě ke kontrášovi.
Jan Řehounek: Pohnutá historie obrazu Alfonse Muchy
Když se v roce 1910 vrátil malíř Alfons Mucha z Ameriky, měl před sebou zcela jasné předsevzetí: vytvořit soubor monumentálních obrazů, na nichž zachytí historicky významné okamžiky ze života slovanských národů. Již o dva roky později předává městu Praze první tři obrovská plátna Slovanské epopeje a v každém z následujících let maluje nejméně dva další obrazy, v roce 1926 dokonce šest.
Otužilci v prosincové Vltavě a Richard Halliburton
Dějištěm je Vltava v prosinci minulého roku. Aktéry na jedné straně otužilci každoroční vánoční plavecké soutěže ve vodě teplé šest stupňů Celsia, na straně druhé v suchu na nábřeží teple zabalení Pražané. A nebyla by to ani dnešní doba, kdyby z hloučků zvědavců nepadlo i osudné – Co za to mají? Co za to dostanou? Za tohle ale musí být prachů!
Jiří Suchý: Pravda o existenci Járy Cimrmana
"Když jsem tohle zjistil, napadlo mě, jestli Jára Cimrman není pouze smyšlená postava. Ale stačilo, abych si uvědomil, co všechno tenhle genius uskutečnil, a pochopil jsem, že tu musel mezi námi žít. Žádná smyšlená postava by přece nemohla složit operu, nemohla by mít na svém neexistujícím kontě tolik vynálezů, uměleckých děl, tolik slavných výroků. To může dokázat jen živá bytost. Nemám pravdu? Nemám.
Když Praze vládli vinaři
Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop…Ach, ta naše Hradčana, Karlův most, ti naši zlatí kluci Jágrovi, to naše zlaté pivečko…! A tak hurá mezi ostatní kondelíky ke Flekům, k Tygrovi či k Medvídkům zapít napěněnými půllitry ...
Naše osobní „cesta ke světlu“
O nevšednosti galerie Zd.Hajného Cesty ke světlu se zmiňovaly PN už vícekrát a z úst povolanějších. Přesto bych ráda vyjádřila svůj obdiv po opětovné návštěvě v listopadu t.r. Abych řekla pravdu – byla jsem tak trochu zvědavá ...
Dáša Cortésová: Jaký byl Milan Chladil (4)
Milánek byl opravdový gentleman. Samozřejmě chováním k nám ženám. Navíc byl vždy dobře oblečený, vymydlený a krásně voněl. V době, kdy tady v kosmetice žádný výběr nebyl, Milan užíval světoznámou značku Old Spice. Touto vůní byl známý všude a byl na to hrdý! Jak jsme ucítili Old Spice, bylo jasné, že Milan je na blízku.
Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (8)
Vplouváme do vánoční nálady, ale já bych se ráda vrátila do poněkud méně idylického období. Není to tak dávno, co jsme všichni vzpomínali na sedmnáctý listopad 1989. Jak jinak tedy začít zimní zamyšlení, než úvahou nad uplynulými osmnácti lety? Cítíme se tak, jak jsme si tehdy představovali, nebo nás realita zaskočila?
Zdeněk Wachfaitl: Pražský chodec – z Karlína na Štvanici
Pobřežní ulice v pražském Karlíně je dnes jedna z těch velmi zajímavých bývalých předměstských uliček, v nichž se jako v mnohých jiných starobylých městských částech, čtvrtích ale i zákoutích, v dnešní moderní a uspěchané době leckdy snoubí sláva zašlých časů v podobě toho, co jsme zde ještě před nedávnem ani jako zajímavost nevnímali.
JIŘÍ VYVIAL a jeho dřevěné myšlenky
Tvůrce soch a reliéfů ve dřevě. Rodák z Nové Bělé, kde žije a tvoří dosud. Otec tří dcer. Svérázný, empatický, charismatický člověk, umělec. Má rád slunce, sekt, sex, seberealizaci, sochy, souznění, Salvatora…bez priorit. Jeho logogramem je VIVA.