Ivan Rössler: Co nepřejete Voskovcovi?
Jiřího Voskovce jsem slyšel už jen z desek (a viděl ve filmu). Ale byl jsem na jeho malé oslavě. Bylo to v roce 1965, kdy se oslavovaly v Divadle hudby v Praze šedesátiny Jiřího Voskovce. Byla tam řada přátel a bývalých spolupracovníků oslavence a to byla příležitost k malé anketě: CO NEPŘEJETE JIŘÍMU VOSKOVCOVI K NAROZENINÁM? Josef Tesárek - bývalý člen orchestru Osvobozeného divadla: "Nepřál bych mu, aby ho postihla nějaká nepříjemnost, která by mu znemožnila další tvůrčí činnost."
Ondřej Suchý: Úsměvy v poezii Dušana Spáčila potěší
Dušan Spáčil, novinář a básník, vydal na konci roku 2008 svoji druhou básnickou sbírku pod názvem PŘEBYTEČNÝ ANDĚL. Nejsem literární kritik ani teoretik, neumím psát recenze na básnické sbírky, ani na jakákoliv literární díla. Přesto mně Spáčilova sbírka básniček donutila napsat tyto řádky, které nechtějí nic jiného, než upozornit na útlou knížečku v níž čtenáře čeká poutavé čtení.
Michal Dlouhý: Taky májová aneb kutnohorští četníci
Když jsem byl coby kutnohorský rodák osloven svým přítelem Robertem Kessnerem, abych doprovodil několika řádky jeho obraz noční Kutné Hory, nastalo pro mne obrovské dilema, čím čtenáře zaujmout. Možná, že podobné dilema měl i mnohem slavnější kutnohorský rodák Josef Kajetán Tyl, když se rozhodoval zda napsat či nenapsat historické drama Kutnohorští havíři...
Jiří Suchý: Elektrická puma (1)
V šedesátých létech 20. století šimral nervy důvěřivého občana západní polokoule jistý agent Secret Service. (Secret neznamená jen výměšek žláz, ale i slůvko tajný. Rovněž Service překládáme jako služba a ne jinak.) Zmíněný agent se jmenoval James Bond a jeho výstřední způsoby byly u nás mnohokrát kritizovány a filmová zpracování jeho kousků zůstala projektorům našich kin utajena.
Petrus Trottestam: "Švédská Olomouc"
Švédská Olomouc, divíte se vy, do jaké míry existuje něco takového? Nevím. Jestli ne tolik v objektivním světě, tak aspoň v jednotlivých představách. Já jsem totiž Švéd, čistokrevný Švéd, a pro mě ona existuje určitě. Bydlel jsem tady v Olomouci v první polovině 90-tých let čtyři roky. Tady jsem se naučil své první chvějící se slova češtiny.
Miroslav Sígl: Bude opět První máj...
Beru už po kolikáté do rukou bibliofilský výtisk „Máj, věčný máj“, který loni u příležitosti Máchových výročí vydala Obec spisovatelů péčí literárních osobností Jana Hejka a Vladimíra Křivánka - celkem 74 stran velkého formátu v růžové knižní vazbě (...děj Máchova Máje se otevírá za jednoho růžového večera...). Dalších 22 stran číslovaných římskými číslicemi zahrnují doslov Miloše Pohorského. Na prvních 70 stranách je faksimile celého rukopisu K. H. Máchy. První vydání Máchova Máje je fotografickou reprodukcí vydání z roku 1836 a je uloženo v Památníku národního písemnictví.
Adéla Muchová: Karol versus Jan Pavel II. aneb O filmu jen dobře?
Bohužel, nebo bohudík, jsem před dvěma lety viděla „konkurenční“ kousek z italsko-polsko-francouzsko-německo-kanadské dílny, Karol: A Man Who Became Pope (Karol: Muž, který se stal papežem) v režii Giacoma Battiata (2005), a tak jsem se nevyhnula nutnému srovnávání. Oba filmy vznikaly před a po papežově smrti, měly tedy k dispozici shodné informace a životní osudy hlavní postavy.
Miroslav Sígl: Díky profesoru Františku Černému
Spolu se Zprávami Společnosti bratří Čapků (číslo 87/2007) vypadla z obálky i útlá publikace – či zvláštní číslo Acta Čapkiana k 60. výročí založení Společnosti bratří Čapků (6. března 1947), kterou sepsal prof. PhDr. František Černý, DrSc. Byl v letech 1992 – 98 jejím předsedou a je velmi dobře známo jeho úsilí o vybudování pomníku oběma slavným bratřím v Praze.
Ladislav Štaidl - Jan Krůta: Kytara přes palubu
Váš táta býval velký podnikatel. Přes noc jste po osmačtyřicátém o všechno přišli. Nezbláznil se, necítil se pokořený? Můj táta v onom roce seknul na stranických pohovorech s legitimací a celý život pak dělal podřadnou práci pod vedením idiotů, kteří s tou legitimací nepráskli. Muselo to být opravdu špatný... Těžko si to představit. Ale zatrpklý nikdy nebyl. Nedávno mi Petr Hapka ukázal nádhernou věc, co našel někde v antikvariátu.
Petra Arcimovičová: Thajsko - Cesta do země plné úsměvů
První naše zastávka mířila do historického města Ayutháya. Vzhledem k tomu, že jediné, co vedlo naše kroky, byl Průvodce Thajskem vydaný firmou Lonely Planet, museli jsme se o všechno postarat sami, nikdo nám nestál za zády a neříkal: „Tady jsou vaše jízdenky na vlak, madam.“ Tím to byla větší legrace.
Peter Závacký: Karikaturista Lubomír Vaněk vystavuje v Brně a Pelhřimově
395 nakreslených karikatúr za 3 hodiny. Bol to výkon, pri ktorom som poslednú polhodinku kreslil s kŕčom v ruke, ale nevzdal som to. Najzložitejšie je však kresliť obidvoma rukami súčasne a to každou niekoho iného. A, je to obrovská záťaž na šedú mozgovú kôru a sústredenie. Všetky moje rekordy zapísané v Guinessovej knihe rekordov a Českej knihe rekordov už od r. 1996 sú uvedené na mojej webovej stránke.
Egon Wiener: Stalo se u nás doma
Albrecht z Valdštejna byl důsledný a brzy z Jičína dorazil ferman i jistý farář Andreas Stomaeus, který si nijak nezadal s knížetem sedícím v Jičíně a v Praze, pokud zrovna nebojoval jinde. Tak tenhle farář se pochlubil obecenstvu při kázání, že vybral už přes 2000 zlatých. A to neměl dělat…
Jindra Puhony Rathová - Zdeněk Pošíval: Co víc jsem si mohla přát?
Vladimír a já jsme odjeli do Švédska, kde Vladimír měl zázemí ve formě švédských přátel, kteří bydleli na jihu. Svatbu jsme měli na Městské radnici v Malmö. Narodil se nám syn Patrik. Bylo to báječné a bylo to přesně ono, po čem jsem v té době toužila: měla jsem jednatřicet a chtěla mít děti. Ale touha po divadle nedala na sebe dlouho čekat.
Miroslav Sígl: XV. Všesokolský slet v pilném nácviku
Česká obec sokolská v letošním roce oslavuje 150. výročí a založení své Tělocvičné jednoty Sokol, a to nejdůležitější akcí, jaké od jejího vzniku představovaly všesokolské slety. Ve dnech 30. června až 6. července se uskuteční jubilejní XV. všesokolský slet, avšak teprve čtvrtý od obnovy Sokola v roce 1990. Vzpomínáme přitom obou prvních bratrů Sokolů – zakladatelů Miroslava Tyrše (1832–1884) a Jindřicha Fügnera (1822–1865).