Blanka Kubešová: Útěky železnou oponou v televizi i knižně

Pražské MV přiznává, že od února 48 uprchlo s nasazením života před komunistickým režimem na Západ přes 400 tisíc Čechů a Slováků. Dramatické útěky za svobodou pečlivě sbírala a archivovala nejen Státní bezpečnost, dochovaly se i v mnoha dokumentech, v soukromých archivech a v podání pamětníků.

Miroslav Sígl: Štefánik a Československo

Knížek o Milanu Rastislavu Štefánikovi (*21. 7. 1880 †4. 5. 1919) nebylo u nás nikdy dost. Přitom neodmyslitelně a odjakživa patřil do trojice k T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi; jeho úloha při vzniku návrhu státoprávního uspořádání Československa je s nimi zcela srovnatelná. Byl výjimečný, nesmírně inteligentní, citlivý a předvídavý člověk, voják – osobnost, jakou Slovensko nikdy nemělo.

Vladimír Just: Nádherná, cenná a objevná kniha se zbytečnými chybami

Po přečtení dopisů už těžko bude někdo moci fabulovat o údajném „salonním komunismu“ V+W, o jejich názorovém levičáctví, o tom, že druhá emigrace Jiřího Voskovce byla motivována rodinnými problémy a nebyla opětovnou emigrací před nastupujícím totalitarismem – stejně tak jako se bude hůře popírat bytostně kritický, satirický a opoziční ráz Werichova ABC z let 1955 – 1960 (což všechno někteří postmarxisté činili ještě v roce 2000 v recenzích na mou knížku o Werichově ABC).

Josef Čermák: Jan Waldauf slaví osmdesátku!

Jan Waldauf se narodil v Nových Hradech 8. dubna 1929. Jeho otec byl oddaným Sokolem. Po okupaci Československa nacisty byl zatčen a válku strávil v koncentračním táboru. Brzy po návratu do vlasti (pouze 68 z více než 1000 předních sokolských pracovníků vězněných v Osvětimi válku přežilo) zemřel. Když v únoru 1948 se vlády v Praze zmocnili komunisté, Jan dlouho nečekal.

Jan Drocár: Jak jsme si zrušili šlechtu

Český národ se začátkem 20.století vzdal části svých historických tradic, když právním způsobem zapřel svou vlastní aristokracii. Šlechticům odepřel rodová privilegia, později i majetek, čest a nesporné zásluhy na budování české historie a státnosti. Přetržením kontinuity vývoje šlechty v roli spolutvůrců národních dějin došlo k nenahraditelné ztrátě duchovních a mravních hodnot, které dnes ve společnosti citelně chybí.

Pavel Pávek: Dlouhé čekání na dlouhonohou blondýnu s dlouhými vlasy

Kuchtík, proti všem svým zásadám, na dnešní večer zaměnil staré dobré džíny za kalhoty, podle svého názoru značně pitvorné, po delším uvažování odložil i klasickou kostkovanou košili a nasoukal tělo do téměř značkového trika s nápisem Adidas, za které u Vietnamce utratil hříšné dvě stovky.

Rozhovor se zrcadlem Jany Stuchlíkové

Vezmi si takový strach. Kdy jej máš? Můžeš se ocitnout v nějaké opravdu nebezpečné situaci, pak ti může zachránit život. Častěji se však objevuje plíživě a téměř nepozorován, až sevřený žaludek, bolení břicha nebo knedlík v krku ti řekne, že se něco děje. Jeho projevy jsou nepříjemné a někdy máš pocit, že tě chce ovládnout a ochromit.

Je něco shnilého ve státě dánském

Paní, nechejte si ten formulář... Podnikám dál na černo, neplatím nic, zdravotní za mne platí stát a sociální pojištění nikdo. Stejně je k ničemu. Dostávám 10 800 od Úřadu práce, 8 000 za služby přátelům, manželka 3 630, takže náš celkový příjem do rodiny je 22 430. Naše životní úroveň se rapidně zvedla, letos v létě si konečně dovolíme dovolenou u moře a v zimě lyžování v Alpách.

Jan Drocár: Věštba kněžny Libuše se naplňuje (1)

V bibli se praví, že na počátku bylo slovo…. Bible je nejčtenější knihou na světě. Přísahají na ni i američtí prezidenti, a tím posledním je Barack Obama. Ten teď přijíždí. Přijíždí do země, kde na počátku její tradované historie také bylo slovo. Dokonce celé souvětí. Dvě souvětí. První o zemi zaslíbené a druhé o městě, jehož sláva hvězd se bude dotýkati.

Vladimír Leksa: Já si dělám to svoje. Pocta Zdeňkovi Liškovi

G | F | B | C | D | F To sú prvé tóny, ktoré zaznejú ako čarovné zaklínadlo vo filme Barón Prášil. Pamätám si ich od detstva, dodnes pre mňa nestratili svoje kúzlo. Vždy keď ich začujem, ocitám sa v rozprávke a som v nej ešte dlho potom, ako Cyrano na konci príbehu širák odhazuje vdál, ať letí hvězdám v ústrety... Je veľa hviezd ve velké náruči, která se zove vesmír. Až sa zdá, že ich tam ktosi len tak, márnotratne, pre našu radosť, porozhadzoval. Rovnako sa mi zdá, že do filmu Barón Prášil niekto len tak, márnotratne, pre našu radosť, porozhadzoval svoje zlaté talenty: režisér Karel Zeman, herci na čele s Milošom Kopeckým, výtvarníci, a samozrejme autor hudby – Zdeněk Liška.

Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (14)

Je to velké umění, umět odpočívat bez pocitu ztráty času. | Mezi psychiatrem a nemocným je jediný rozdíl, že psychiatr o své chorobě neví. | Je to divné pomyšlení, že člověk, i když žádný trestný čin nespáchal, je hned po narození odsouzen k smrti. Vyšetřovací vazba trvá průměrně sedmdesát let. | V životě nehledáme toho, koho máme rádi, ale toho, kdo má rád nás.

Miroslav Sígl: Události, média a novináři v letech 1966 - 1971 (14)

Ministři vnitra ČSSR a obou národních republik vydali rozkaz k zajištění vnitřního pořádku. Byla také vytvořena pořádková pohotovostní jednotka Veřejné bezpečnosti. ● Ministr vnitra vydal rozkaz, jímž přikázal v místech se společnou dislokací čs. a sovětských jednotek vypracovat do 10. 4. plán společných opatření k zajišťování klidu a pořádku.

Dobromila Lebrová: Aleš Hrdlička, lékař, antropolog

V r. 1888 onemocněl velmi vážně břišním tyfem, zápalem plic a pohrudnice. Pozoroval práci svého ošetřujícího lékaře - dr. Rosenbluetha, který byl dříve rabínem, a projevoval o jeho práci takový zájem, že mu Rosenblueth navrhl, aby z továrny odešel a začal lékařskou kariéru. Lékař ho sám podporoval - uvádí se, že ho i zaměstnal - a připravoval ho ke vstupu na univerzitu, kam se už v r. 1889 dal Hrdlička zapsat.

Karla Klusoňová – Jitka Dolejšová: Krajkové dostaveníčko s paní Karlou a jejím přítelem B.

Já jsem tady u paničky na webce. Mám ji moc rád, ale někdy mě štve. Sedává u takového stojánku a má na něm nějaké ostré barevné jehličky, ty mě píchly. Ale v ruce drží nějaká dřívka, hezky to klape. Někdy jí to dřívko upadne, a protože má plné ruce těch dalších, tak to hned nezvedne.