Miroslav Sígl: Karlínská „akáda“ to je naše mládí…(2)
Ke studiu na Obchodní akademii v Praze-Karlíně (OAK) jsme nastupovali ve školním roce 1940/41, tedy před 70 lety. Bylo nás 46 ve třídě, jak už jsem psal v předchozím článku (Pozitivní noviny, 2. 9. 2010). CO JSME SE DOZVĚDĚLI o historii naší školy? První českou obchodní školou ještě v Rakousko-Uhersku byla Českoslovanská obchodní akademie v Praze, Resslova ulice, založená v roce 1892.
Hudební festival Beautiful Days 2006 (1)
Jakýsi člověk mne zavolal. Mně neznámého jména. Na mobilní telefon. Jeden teplý červencový den. Blahopřál mi k výhře. Prý jsem správně tipoval počet návštěvníků koncertního turné skupiny Divokej Bill. Ano, byl jsem na jaře na jejich koncertu v Písku. A že prý jsem vyhrál vstupenku na hudební festival. Na festival Beautiful Days. Srpen 2006 v jižní Anglii. A také letenky a odvoz z letiště na místo festivalu.
Pavlína Jůnová – Milan Turek: Obrázky z jizerské chalupy
„Dělá mi radost, když má zákazník a budoucí majitel mé produkce z obrázků hřejivý pocit…“ otevírá pohled do svých myšlenek energická mladá žena, která ani jiná být nemůže, protože žije již řadu let téměř v nejvyšších partiích Jizerských hor – Horním Maxově, místě, kterému se říká Sedmidomí. Lidová umělkyně Pavlína Jůnová, vytvářející podmalby na skle, obývá v drsném prostředí hor vlastnoručně vybudovaný domov, horskou chalupu u silničky, spojující Horní Maxov s Karlovem, podobně jako kdysi prapůvodní obyvatelé v sedmnáctém století.
Milan Turek: Karolina Světlá - královna Ještědu
Kraj se však může pochlubit turistkou, v Evropě historiky hodnocenou jako spisovatelku, která nemá konkurentku - Karolinou Světlou. Dokonale poznala kraj, chodila nejen po vesnicích a pomáhala lidem, šířila osvětu, bojovala za české školy spolu s dr. Václavem Šamánkem, ale konala i dlouhé vycházky do hor. Vynikající manažerka a politička svou literární tvorbou a svým stylem života evidentně inspirovala k organizované turistice nejen Vojtěcha Náprstku (který ji před založením Klubu českých turistů navštívil ve Světlé), ale i další Pražany.
Zdeněk Wachfaitl: Den s malířem Vojtkem v plenéru na Pohansku
Ve čtvrtek 21. června 2012 jsem se na pozvání zúčastnil Vernisáže výstavy Břeclav v obrazech pořádané v Galerii 99 manželů Antonína a Jitky Vojtkových. S panem malířem Antonínem Vojtkem jsem se v následující den, v pátek 22. června, vypravil do plenéru v oblasti zámečku Pohansko. Pan Vojtek maloval a nacházel své pozice v krajině a zachycoval skicami a kresbami vše, čím tato část přírody promlouvá.
Michal Dlouhý: Alto na stopě
V pátek 30. listopadu 1934 časně ráno se rozezvučel v kanceláři pátrací stanice telefon. Četnická stanice Urmín žádala o vyslání služebního psa k případu pokusu vloupání do bytu vdovy Vilmy Drábekové v Cabaj-Čáporu. Stopy pachatelů byly četnictvem zajištěny před poškozením. Na místo vyrazil služební automobil pátrací stanice řízený strážmistrem Tomkem. Osádku tvořili strážmistr Votruba s Altem.
Jiří Vlastník: Člun plný humoru, o psu nemluvě
„Buďme ješitní, ne však na své kalhoty nebo vlasy, nýbrž na svá srdce, na své ruce, na pravdu, čistotu, ušlechtilost“. Dělávám to tak pravidelně na počátku léta či v případě, kdy se bolestivě ozve krční páteř. Zcela nahodile pak otevírám tu útlou knížku a už bůhví po kolikáté čtu o tom, jak Harris zpívá komické písně, či jaká směšná příhoda se stala Jiřího otci.
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (13)
Komisař Maigret a detektiv Sherlock Holmes. Jsou bezesporu nejslavnějšími postavami detektivek, nejenom literárních, ale i filmových. První zmínky o filmovém Sherlocku Holmesovi jsou již z roku 1903; jméno jeho představitele se, žel, z té doby nezachovalo, a tak prvním hercem, který Holmese ztělesnil, byl Ital Ambrosio v roce 1908. Od té doby hrálo už postavu velkého detektiva nespočetné množství herců...
Petr Pučelík: Jiří Máška - český recesista, provokatér, malíř a snílek
Český výtvarník Jiří Máška odešel do emigrace v roce 1984. Rok se protloukal na velrybářské lodi, kde ho těžká fyzická práce v neustálém chladu a vlhku přiváděla na pokraj zoufalství, ale vydržel. Vyškrábal se z nejhoršího a postavil na vlastní nohy. Američany v lásce nemá, považuje je za snoby a sobce, a tak se nakonec usadil v Hondurasu. Přesněji řečeno na honduraském ostrově Roatan v Karibském moři, na kterém žije 70 000 stálých obyvatel a celoročně pobývá asi 5000 turistů. Když tam postavil pivovar a věrnou repliku slavné pirátské lodi „Černá perla“, byl už někde jinde. Stal se z něho úspěšný podnikatel a malíř, který v New Yorku prodá pětadvacet svých obrazů ročně.
Milan Turek: Vystavovala v kostele turínského plátna
Zdálo by se snazší zmáčknout spoušť fotoaparátu než namalovat obrázek nebo popsat děj. Je mnoho lidí, kteří si pořizují snímky pro radost, méně však těch, co by mohli obrázky z magické skřínky potěšit ostatní. Mladá liberecká fotografka Hanka Palečková není profesionálka, přesto její zanícená vášeň pro zachycení krás přírody a lidských výtvorů ji vyzvedla mezi nejlepší fotografy v kraji.
Helena Dohnalová: Kam s nimi?
Spisovatel Jan Neruda se dostal do čítanek, když řešil,kam se starým slamníkem.My ženy v průběhu generací řešíme, kam s malými dětmi a tento problém se dostane maximálně na pátou stranu sobotní přílohy. Dnes se už moc neví, co dříve dělaly ženy se svými potomky, když měly plné ruce práce.
Jan Řehounek: Procházka českými městy
Čtenáři, kteří si pamatují již dvě předchozí knihy výtvarníka s duší poety Roberta Kessnera – Intimní doteky Prahy (2002) a Něžná vyznání Praze (2004), budou okamžitě vědět, že jde o publikaci, v níž se autor vyznává ze svého niterného vztahu k nádherným zákoutím nejprve Prahy a nyní tří desítek měst rozesetých po naší vlasti, a to povětšinou perem, pastelkami a pastely či štětcem.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (63)
Múza tance Terpsychoré se mě pokoušela získat na svou stranu asi od mých patnácti let. Prvně jsem provozoval pohyby podobné tanci v aule vrchlabského gymnázia a pak jsem byl nucen navštěvovat taneční kurzy v místní Sokolovně, což byla pro nás kluky pěkná nuda. Zejména Česká beseda se snad nedala vydržet. Pak ale po maturitě jsme chodili na zimní odpolední čaje každou neděli, a na různé plesy a bály jsme dokonce jezdili se „svým“ orchestrem Severákem autobusem po širém okolí a do sálu se většinou dostávali zadarmo, a to tak, že jsme muzikantům nosili jejich nástroje, tedy zejména basu a bubny.
Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (5)
V časných ranních hodinách byla zachycena ze švýcarského rozhlasu povzbudivá citace listu Neue Züricher Zeitung: Obdivuhodná odvaha a neslýchaná obratnost, s níž dokázaly československé rozhlasové stanice informovat vlastní národy a celou světovou veřejnost o průběhu sovětské intervence, musí být i nám ve Švýcarsku podnětem k vážnému zamyšlení.