Dobromila Lebrová: 55. výročí úmrtí Vincence Lesného
Akademik Vincenc Lesný byl významným českým vědcem, indologem. Patřil k prvním členům Československé akademie věd, kterým byl jmenován v r. 1952. Povědomí o něm mají především jeho kolegové, odborníci a pak lidé, kteří se zajímají o Indii a o buddhismus. Překládal díla z mnoha orientálních jazyků, ale i sám sepsal množství vědeckých pojednání. Založil Indické sdružení a stal se jeho prvním předsedou.
Olga Szymanská: Dvakrát ČÁRY BYLINEK
S postupujícím jarem leckdo z nás zavítá do přírody ke „svému“ stromu, ke stráni s rašícími kvítky sněženek a bledulí. Na louku, kde se postupně objevují a rozvoní „naše“ bylinky. Bylinkářství má u nás tradici ověřenou staletími. K léčivkám se sice váže řada pověr i mýtů, ale jednotlivé byliny mají široké využití v léčitelství i v mnoha důležitých oborech, byť jsou v naší uspěchané době jejich léčivé účinky často nahrazovány různými umělými preparáty.
Vladimír Vondráček: Eliášovy pranostiky (15) 7.4.-13.4.
7.4. Jaro má sedmero druhů počasí, v dubnu však žádné nechybí. ••• Heřmanovi a Hermíně netřeba je rady, ať má jaro sto počasí – hlavně že je tady! // 8.4. Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá. ••• Oveček už mnoho není, pro Emu skopové není „in“, vlna se však se však stále cení, tak jako dva sklípky starých vín.
Olga Szymanská: Věčný chodec Jiří Všetečka
Jiří Všetečka ví velmi dobře, že jako fotograf má jednu obrovskou výhodu: je tvůrcem i režisérem v jedné osobě, svými díly může vyslovit svůj názor. Může zdokumentovat dobu, poukázat v ní na pozitiva i na negativa. Praha, podle autora, měla dříve své zvláštní obyvatele a postavy: na první pohled typické Malostraňáky či Žižkováky, celé čtvrtě řemeslníků a obchodníků, zákoutí s pavlačovými domy.
Olga Szymanská: Sny - Situace - Hry Josky Skalníka
Cestu k umění Josky Skalníka formovalo legendární prostředí Činoherního klubu v Praze a všestranné aktivity Jazzové sekce. Trvalým tvůrčím zdrojem zůstává od dob zrání inspirace sny, situacemi a hrami. Jejich protřednictvím se naučil nahlížet na život z mnoha úhlů. Výtvarné vyjádření autora vychází vždy ze smyslových prožitků, které vnitřně přetavuje do obrazného zpodobení představ o světě přítomnosti.
Vladimír Vondráček: Eliášovy pranostiky (14) 31.3.-6.4.
31.3. O svaté Balbíně už je u nás po zimě. ••• Pranostika explicitně, tak říkaje – basta –fidli, Kvídem zimu ukončuje a nabízí jaru židli. // 1.4. Prší-li na 1. dubna bývá mokrý máj. ••• Dnes Hugo s přáteli aprílu nevěří, přesto to prověří a pro tu jistotu paraple maj‘.
Olga Janíčková: Der Kerl Viktor
Ich wandere über einen Waldweg in Richtung eines Weihers, der „Na Losich“ genannt wird. Je mehr ich mich dem wohl bekannten Haus meines Freundes Viktor nähere, umso klarer sehe ich vor der Tür sein rotes Auto stehen – vielleicht konnte er dem Ruf des vorzeitig gekommenen Frühlings nicht widerstehen?
Pavel Loužecký: Máte chuť na medvědy?
Pokud ano, pak určitě uvítáte výlet do berounského MEDVĚDÁRIA v lesoparku Městská hora. Z Prahy jste v Berouně během hodiny a z berounského náměstí je to k medvědům "co by kamenem dohodil". Kuba, Vojta a Matěj jsou známé "večerníčkovské hvězdy" ze seriálu pana Václava Chaloupky z Plzně.
Vladimír Vondráček: Eliášovy pranostiky (13) 24.3.-30.3.
24.3. Mlha v březnu znamená za sto dní bouřku. ••• Naši švarní předci milí čtyřicítku přeskočili. Gabriel dnes přemítá - možná, že se poučili – stejně nerad počítá. // 25.3. Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nezahání. ••• Marián dnes v kalendáři už se ale jarně tváří. Pomůže tu mršku vyhnat, doma nemá žádné stání.
Vladimír Vondráček: Eliášovy velikonoční pranostiky
20.3. Je-li Zelený čtvrtek bílý, taj je léto teplé. ••• A když to příroda přežene, v létě je teplo jak v pekle! // 21.3. Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý. ••• Žízeň ta je přece věčná, každá pípa je jí vděčná! // 22.3. Prší-li na Bílou sobotu, bude málo třešní. ••• My tomu však nevěříme, nejsme přece dnešní!
Olga Szymanská: Velký mistr malých forem / Legenda architektury
Za sto devadesát let od vzniku a činnosti Národního muzea v Praze, které si letos připomínáme, zaujal přední místo mezi jeho dílčími muzei stánek národopisné expozice. A tak v průběhu hlavně posledních dvou let působnosti Musaionu, kdy byl znovuobnoven v Letohrádku Kinských, jsme si zvykli na různorodé a velmi zajímavé akce, které naplňují jeho název podle řeckého „Chrám múz“.
Vladimír Vondráček: Eliášovy pranostiky (12) 17.3. - 23.3.
17.3. Mrzne-li na svatou Gertrudu, mrzne potom ještě čtyřicet dní. ••• Vlastík se potají za naše prapředky stydí, proboha co jen to na téhle číslici vidí? // 18.3. V březnu sýkorka volá: rozsívej, rozsívej! ••• Eduarda popohání – nezívej, nezívej! Sýkorce hned poděkuje jarní rozsévač, ona za to zatrylkuje – není zač, není zač.
Olga Szymanská: Jiří Kolář v Topičově salonu
Vystavujícím umělcem v Topičově domě je nyní JIŘÍ KOLÁŘ (1914 – 2002). První sbírku Křestní list vydal roku 1941, o rok později založil Skupinu 42. Klíčové dílo české poezie Prométheova játra z roku 1950, jejíž zabavený rukopis se stal důvodem jeho věznění a jehož vydání bylo v roce 1970 znovu zabaveno, bylo vydáno s Kolářovými ilutracemi až roku 1985 v Sixty-Eight Publishers.
Pavel Loužecký: Vydejte se do tajuplné říše Argondie
Budete-li mít někdy naplánovanou vycházku na Petřín, mám pro Vás tip. Nedaleko od stanice Nebozízek na trase lanovky na Petřín stojí tajuplný dům s názvem MUSEUM ARGONDIE. V něm najdete neuvěřitelný mystický prostor plný obrazů z imaginární Říše snů týkajících se legendy s názvem Argondie. Tuto obrazovou říši vytvořil ve svém domě malíř Reon, kterého mnohem fundovaněji představí Karel Černý v níže uvedeném článku.