Jitka Dolejšová: Prezentace špatných zpráv
Prezentaci jsem dokončila, zrovna když začala přestávka. Nevím, jestli v poločase nebo ve třetině, nezajímá mne ani hokej, ani fotbal. Manžel vstal a já mu prezentaci na počítači předvedla. Pořád jen vrtěl hlavou a občas si ťukal na čelo. Asi ho bolela hlava. Pak přinesl z komory krabičku s novou žárovkou a – bylo světlo.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (25)
Jak už říkal nesmrtelný Švejk, je dobře, když je někdo přímo odněkud! Znát své kořeny nikdy neškodí, i když se někdy hledají složitě. A tak tatínkovu stranu – tedy co se týče jeho předků - nemám vlastně zmapovánu vůbec. Na jeho rodiče si nevzpomínám, zato jeho sourozence, tedy tetičky a strýčky, jsme navštěvovali často.
Antonín Siuda: O rovnováze
Několik dnů před tím jsem sledoval od počátku do konce ruch kolem sýkorčího hnízda a byl to pro mne nenahraditelný letní zážitek. O něco později jsem pak spatřil, kterak jakýsi chlupatec útočí ze zálohy a dáví jedno z neopatrných mláďat. Bolelo mne z toho u srdce a dalo mi hodně přemáhání neplésti se do přírodního děje a nedurdit se na tu šelmu, která jednala podle své přirozenosti.
Radovan Lovčí: Abeceda etiky Kateřiny Samojské
Na sklonku minulé dekády obnovilo svoji činnost po mnohaleté odmlce Nakladatelství Unitaria, které vlastní Náboženská společnost českých unitářů (zkráceně nazývaná též Unitarií). Její zrod v v době první Čs. republiky inicioval kazatel, spisovatel a praktický psycholog dr. Norbert Fabián Čapek (3. 6. 1870, Radomyšl – 30. 10. 1942, Dachau). Osobně se znal s profesorem T. G. Masarykem, který mu poskytl jeden ze zásadních impulsů, jež ho nakonec dovedly k jejímu založení. Čapkova choť Marie a dcera Bohdana, angažované rovněž v Unitarii, se navíc staly historicky prvními ženami-duchovními v moderních českých dějinách.
Tomáš Zářecký: Zemřel pan Karel Hála, legenda českého swingu
Ručička životních hodin pana Karla Hály se zastavila v neděli, šestého července 2008, na čísle 74. Při té zprávě málokteré oko zůstane suché a srdce hluché smutku. Zejména lidé starší generace se tiše pozastaví nad odchodem někoho, kdo dlouhá léta patřil k našim nejlepším zpěvákům. Opustil nás další velikán, swingař par excelence, muž, který sám sebe označoval za prvního českého skinheada. Muž, který se už za života stal legendou. Pan Karel Hála.
Ludvík Klobása - Zdeněk Pošíval: Soudy, nikoliv poslední
Kdysi jsem napsal esej o tom, kterak se na nedělní snídani v Karlově studánce lázních podivovaly lázeňské sousedky u stolu, že mám na sobě sváteční oblek s kravatou a jedna z nich překvapeně prohlásila: „Propána, snad se nechystáte do kostela?“ Odpověděl jsem, že ano a že odjíždím na bohoslužbu do Bruntálu. „Božínku můj!“ spráskla ruce druhá paní a s neobyčejně zklamaným a trochu i znechuceným povzdechem dodala: „A vypadal jste tak inteligentně!“
Ivo Fencl: Gilbert Keith Chesterton zemřel před 75 lety
Zjara uplynulo tři čtvrtě století od smrti Gilberta K. Chestertona. Nejlepší českou monografii o něm vydal roku 2008 spolupracovník Lidových novin Jana Lukavec (nar. 1977) pod titulem Fanatik, prorok či klaun? G. K. Chesterton a jeho interpreti. Tato jenom na první pohled náročná knížka má 260 stran a podívejme se pro dnešek na Chestertona právě jejím prostřednictvím…
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (4)
Jel jsem si ho taky prohlédnout. V autobusu jsem měl slevu. Vždyť už ho viděli všichni z Tumlovic. Tedy, mimo mě a starýho Maška, kterej má dřevěnou nohu a bojí se toho pohyblivýho schodiště. Bejval bych do tý Prahy nejel, protože si nechci nic koupit - a taky jsem neměl tušení, kde ten velkej obchodní dům je, ale Mařka Šafránková se v hospodě chlubila, že na ty schody, co samy jedou, skočila a jenom dvakrát upadla.
Kateřina Rybová: O čem sní tibetské děti
Tibetsky „khimtsang“ znamená hnízdo, je to ale taky domov, nový domov. Každý rok v létě se vydáváme do míst, kde tyto tibetské domy stojí. Již od šedesátých let utíkají tibetské děti ze „střechy světa“. Musí putovat přes nejvyšší hory světa až do Indie pouze s průvodci, většinu cesty jdou pěšky, musí se ukrývat před policií a pohraničníky, musí čelit krutému počasí. Tyto děti pochází z chudých rodin, které těžko mohou zajistit základní životní potřeby. Láska, právo na vzdělání a snaha o udržení tibetských tradic vede jejich rodiče k rozhodnutí poslat je pryč. Kam je posílají?
Milan Turek: Kříže zdobí kraj rodný
Vůkol tu není nikde tajemných míst a krajina poblíž dědiny je průhledná, čistá, a snad není ani v lidské paměti, že by zde kdysi někde vládly nekalých živlů nebo snad nějakých temných sil skutky zlé. Strašidla a postavy čarodějné, osoby v duchy se proměňující či duchové, pronásledující oběti, jakoby se do dějin propadly a zůstaly navěky v minulosti, aby už jen ve známost přicházely skrze vyprávění stařenek.
F.R.Čech - Jan Krůta: Ringo v ringu života
František je vypravěč. František lidi baví. Nad Františkovým humorem davy jásají a jedinci zvrací. František prošel životem od jihu k severu, od východu k západu. Hardrockový císař, bubblegumový mafiózo, kašparózní textař a zpěvák, televizní bavič, dramatik, divadelní impresário, autor televizních seriálů, spisovatel, malíř, miláček imitátorů kvůli svým nezaměnitelným sykavkám, znalec opery a bel canta, poslanec Parlamentu a zase zpátky. Kdo by nechtěl být Božským Ringem...
Miroslav Sígl: Desatero, jeho význam a výklad v souvislosti s médii
Obvykle nebývám překvapen otázkami, jež mi kladou lidé, o dvě tři generaci mladší. O čem uvažují, nad čím přemýšlejí, co by rádi slyšeli od svých předchůdců? A naopak: jaké jsou jejich názory, které si teprve utvářejí na základě zkušeností, svého studia, svého života a praxe? Budou tolerantní k mým odpovědím, do jaké míry je přijmou za své? Jedna z těch mnoha vysokoškolských adeptek z Univerzity Komenského v Praze mne požádala tentokrát o odpovědi, které si klade ve své diplomové práci, týkající se Desatera božího přikázání.
Jan Řehounek: Padre di Boemo
Prvního července uplynulo 270 let od úmrtí vynikajícího barokního hudebního skladatele Bohuslava Matěje Černohorského. Bohuslav Matěj Černohorský (únor 1684 – 1. července 1742) se narodil v Nymburce, v Tyršově ulici, v domě, který stával v místech dnešního nároží domu Eliška (je tam umístěna jeho pamětní deska). Pokřtěn byl 16. února 1684 (toto datum bylo chybně uváděno jako datum narození). V dětství získal od svého otce – varhaníka základní hudební vzdělání. Jako patnáctiletý odchází na studia do Prahy. Absolvoval bakalářské studium na filosofické fakultě Univerzity Karlo – Ferdinandovy.
Ivan Kolařík: O pivě, ženách, dopravě a jiných věcech jak v Česku, tak v Austrálii
Nedávná návštěva Prahy mě nadchla z několika důvodů. Samozřejmě, že ve mně zanechala nezpomenutelný dojem Praha, kterou někdo trefně a s notnou dávkou pýchy nazval „jednou velkou pivnicí,“ Ano, tento pivu holdující občan měl pravdu. Přívětivých hospod, náleven, taveren, výčepů a restaurací je v samotné Praze tolik, že strčí celou Austrálii do kapsy. V Melbourne člověk jen ztěží najde útulnou pivnici, kam by mohl jen tak zaskočit a u půllitru zrekapitulovat život nebo si s kamarády jen tak pokecat. Většinou se jeden musí smířit s trpkou skutečností, že skončí v jednom z velkých hotelů nebo klubů, které postrádají tu pravou hospodskou atmosféru, kterou piják najde pouze v Česku.