Alena Kožíková - Zdeněk Pošíval: Nejen o tom, jak to letí

Narozena jsem 14. května 1941 v Praze a po maturitě v roce 1958 (to byla jedenáctiletka) následovalo studium na Divadelní fakultě AMU, obor režie a dramaturgie. Na konci studia jsem se nastoupila do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Na návrh profesora Ornesta jsem zvolila jako téma své diplomové práce historii Jihočeského divadla a absolvovala DAMU. Diplomka nazvaná Boj o Jihočeské divadlo pak vyšla i knižně v nakladatelství Růže.

Dobromila Lebrová: Daniel Adam z Veleslavína, humanista, vydavatel, knihtiskař, historik a spisovatel - 410. výročí úmrtí

Dílo Daniela Adama z Veleslavína má pro naši národní kulturu velký význam, ba až takovou, že období jeho vrcholného působení bývá dokonce nazýváno dobou Veleslavínovou. Bylo to období určitého klidu koncem 16. století v naší zemi za vlády Rudolfa II. Habsburského (1552 - 1612). Bylo to rovněž v době rozkvětu Prahy, kdy se Praha tím, že v ní císař Rudolf II. sídlil, stala i hlavním městem Říše římské.

Dobromila Lebrová: Julius Mařák, český malíř a grafik - 110. výročí úmrtí

Kdysi dávno, ještě na základní škole, jsme měli skvělého učitele kreslení. Byl to akademický malíř Stanislav Holeček (1900 - 1976), který nás učil vedle základních malířských dovedností i základy různých malířských slohů a stylů. - Pamatuji se, jak nám, sám velký ctitel díla Julia Mařáka, představoval jeho dílo: „On se narodil v době, kdy už začal realismus, ale jeho dílo je ještě prodchnuto romantismem.“

Lenka Nováková: Mladá, krásná, chytrá a šťastná aneb pasti kouzelných formulek

Je to už dobrých dvacet let, co jsem si v časopise poprvé přečetla, že když si každé ráno do zrcadla řeknu zaklínací formulku o svém mládí a kráse, že mi vydrží napořád. To zní dobře, ne? A když jsem na ni pozapomněla a nebo jsem začala pochybovat, zase se objevil nějaký zaručený recept na mládí a krásu a už tu byla zas. A tak jsem uvěřila

Dobromila Lebrová: Rembrandt Harmenszoon van Rijn, holandský malíř - 340. výročí úmrtí

Rembrandt nebyl pouze malířem, ale byl i význačným grafikem, zaměřeným především na lepty. Je považován za jednoho z největších malířů světového kulturního dědictví i za největšího tvůrce krásných tisků ve své době, ale zároveň i za největšího holandského malíře. Období, v němž žil, je nazýváno „holandským zlatým věkem“ v důsledku ekonomického povznesení země následkem koloniální expanze. A tento hospodářský rozmach měl za následek i rozkvět umění.

Jan Řehounek: Kniha k narozeninám

Zcela mimořádný dárek si k oslavě svých třiaosmdesátých narozenin nadělil novinář a spisovatel a stálý spolupracovník Pozitivních novin Miroslav Sígl (* 25. září 1926 v Obříství u Mělníka) – knihu s názvem „Události pravdy, zrady, nadějí 1967 – 1971“. Zcela unikátní encyklopedicky uspořádaná kniha zachycuje, dá se bez nadsázky říci, minutu po minutě, den po dni...

Olga Szymanská: Český Banát

Beskydy mi svými kopci a lesy, loukami a pasinky, stráněmi a v nich rozesetými chalupami, říčkami a potoky, mnoha cestami pro pěší připomínají krajinu jižního Rumunska. V Beskydech je řeka „Ostravica – granica“ přirozenou hranicí „mojí“ krajiny, v Rumunsku tvoří hranici řeka Dunaj. Beskydy mají svou „Bránu Beskyd“, v Rumunsku jsou to „Železná vrata“. Beskydy známe, rumunský BANÁT poznáváme.

Miroslav SígI: Maluje zvířata, ptáky, manželka je fotí…

Věřte, nevěřte, ale na padesát knížek již ilustroval brněnský profesionální malíř a zejména jejich autor Jan Dungel (* 1951), o němž jsme psali poprvé 14. března 2009. Teď se přijel představit pražským čtenářům a divákům už podruhé – ve výstavní síni španělského Institutu Cervantes (Na Rybníčku u svatoštěpánského kostela) shromáždil pro oči návštěvníků barevnou přehlídku, doslova gejzír svých divokých zvířat a ptáků z tropů Jižní Ameriky, které nikdy u nás neshlédnete, z oblasti Amazonie, brazilského Pantanalu i horských úbočí And.

Ing. Miloš Toman - Pavel Loužecký: Marketing s lidskou tváří

Kdo je Miloš Toman? Publicista, odborný poradce, konzultant, lektor, spisovatel, šéfredaktor internetového magazínu, podnikatel. Již samotný výčet jeho funkcí napovídá, že se jedná o člověka velmi aktivního, a přidáme-li k tomu přehled oblastí, ve kterých se odborně pohybuje, začne nám být jasno, s kým máme tu čest: Marketing, Firemní strategie, Řízení, Obchod.

Martina Fialková: Fenomén Martinů

Od smrti význačného hudebního skladatele Bohuslava Martinů (8. 12. 1890 – 28. 8. 1959) uplynulo právě 50 let. To připomíná během celého letošního a příštího roku, kdy uplyne 120 let od jeho narození, obrovský mezinárodní projekt Martinů Revisited. Formou stovek koncertů, operních a baletních představení, mnohdy premiérových, a desítek dalších souvisejících akcí připomíná Bohuslava Martinů nejen v České republice, ale doslova po celém světě.

Ondřej Suchý: Hovory s Jiřím Menzelem (4)

Na Rudolfa Cortése rád vzpomínám, pokud mám příležitost, rád ho poslouchám. Jeho hlas měl krásnou sytou barvu, dodnes mi chybí mezi zpěváky podobný hlas. Kdysi dávno jsem pospíchal vždy jeden den v týdnu ze školy, abych zachytil z rádia půlhodinku s Orchestrem Karla Vlacha. Taky jsem chodil na Vlachovy koncerty a pozoroval tam urostlého mužského, obklopeného sestrami Allanovými.

Pavel Loužecký: Paneláková fantazie aneb To musíte vidět!

Už jste si také všimli, jak nám poslední dobou barevně rozkvétají naše paneláky v rozkladu? Jak se ze starých špinavých krabic stávají staronové barevné krabice? Pokaždé, když vidím takový "nově rozkvetlý panelák", mě napadne ta samá myšlenka: Kdo proboha vymýšlí ty děsivé kombinace barev, kdo tyhle hrůzy schvaluje a komu se to líbí? Kdyby pejsek s kočičkou přestali vařit dort a dali se na malování paneláků, určitě by dnes patřily mezi hvězdy první velikosti.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (1)

V posledních letech po odchodu z Divadla Jiřího Grossmanna jsem se trochu prosadil na veřejnosti. Bylo to tím, že teď se musím sám ohánět a nespoléhat na slávu protagonistů. Přesto si vážím doby, kdy jsem poznal legendární divadlo Semafor a nelituji, že jsem byl nabádán a veden Miloslavem Šimkem k profesionální poslušnosti. Byla to pro mne veliká škola sebekázně. Jsa v duši rebelem, naučil jsem se, že práce na jevišti je krásná, ale zodpovědná.

Dobromila Lebrová: Karel Leger, básník, spisovatel, dramatik a Sokol - 150. výročí narození

Před padesáti léty jsem dokončila docházku ve škole v Legerově ulici v Praze 2. Od první třídy jsme se učili, že ulice, v níž naše škola sídlí, se jmenuje po českém básníkovi Karlu Legerovi. Pak jsem se s podivem dozvěděla, že ulice se jmenuje po francouzském básníkovi Louisu Légerovi. - Nu, což - ulici už přejmenovali za minulého režimu na „Lidových milicí“, což se vůbec neujalo, každý znal „Legerku“.