Jitka Dolejšová: Kultura na dosah ruky – Terakotová armáda
Zajímavý nápad měli organizátoři výstavy Terakotová armáda – umístili ji totiž do prostor pražského obchodního centra Eden. Samozřejmě, že vystavena byla jen malá část tohoto mauzolea, které patří k největším a nejbohatším na světě – rozloha mauzolea je 46 km čtverečních, a jenom terakotová armáda by zabrala plochu přibližně 5 fotbalových hřišť.
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Bezzubá kuchařka
Jakmile opustíte po totální devastaci své ústní dutiny stomatologické pracoviště, nastane Vám údobí kašovité. Zatímco Vaši příbuzní budou před Vámi konzumovat tučné bůčky, křupavé husičky i vídeňské řízečky s vlašákem, netřeba Vám strádat. Nemusí Vás však čekat nevábně vyhlížející kašičky, ale gastronomické opusy, překonávající kouzla poživačných Gargantuy a Pantagruela. Nezbytná je jen Vaše nekonečná fantazie a mixér.
Vladimír Vondráček: Životní cesta (1/3)
Kanadská víza jsme získali na tři měsíce, americká dokonce na 10 let a přivezl nám je v Praze do bytu kurýr na Harleyi! Ubytování jsme měli zajištěné v Kanadě u příbuzných a na Havaji v hotelu, který také poskytoval slevy zaměstnancům kanadských aerolinií a jen mírně nepříznivější i jejich příbuzným.
Egon Wiener: Povídám si s lidmi | Napoleon a pruský král | Pohlednice
Pořád slyším a čtu to samé: Jak se vám vaše město líbí, zda ano nebo ne. Co byste změnili? A pak se divím, co mi ti lidé povídají. Nikdo není dokonalý, ale lidé jsou opravdu divní. Rádi se předvádí a jako druh snad i trochu chřadnou. On každý na tenhle svět, jako dítě ateistů, přišel náhodou. A odkud? To bych rovněž mohl vyprávět. Už předem vím, co mi odpoví.
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (29)
V prádelně pracovaly domorodky a všechno to byly mladé a hezké holky kolem šestnácti osmnácti let. Bylo jich asi patnáct a na starosti je měl starý Polák a ten si mě oblíbil. Často jsme spolu hovořili směsicí polštiny, češtiny a angličtiny. Zaměstnávala ho misie v Yirrkala a jeho úkol byl naučit mladé černošky pracovat v moderní prádelně.
Jiří Suchý: OD PRAVĚKU K ZALOŽENÍ SEMAFORU (III.)
Nadepsal jsem tuto kapitolu a skoro mi začalo být líto, že píšu o Egyptě. Měl bych totiž ohromnou chuť, rozepsat se při této příležitosti o Staré Říši na Moravě — o té nevelké obci, kde pan Florian se svou početnou rodinou vydával nádherný knížky a žil svůj zvláštní život. Můj smysl pro povinnost však mi velí zůstat v Egyptě a Starou Říši na Moravě zahrnout případně do dvacátého století, ke kterému se, doufejme, taky jednou dopracujeme!
Michal Čagánek: Luky, šípy, samopaly
Sousedovi kluci. Martin a Jarek. Bez těch dvou by mé dětství nebylo úplné. Bez společných výprav do útrob opuštěného statku v naší ulici. Bez šplhání po stromech. Bez plastových vojáčků a cvrnkacích kuliček. Bez luků z prutů zlatého deště a kusu rybářského vlasce, bez pistolí kapslovek a špuntovek koupených na pouti. Indiánské čelenky z gumy do trenýrek s našitými pery holubů našeho dědy jsme doplnili pery papoušků, které choval táta obou kluků.
Jaroslav Volf: (Ne)všední pohledy Bohuslava Radimce
Nedávno skončená výstava fotografií Bohuslava Radimce v Českém Krumlově nesporně potěšila srdce i oči většiny návštěvníků, kteří nelitovali času příjemně tam stráveného. Sympatický ohlas výstavky přivedl mne k malé úvaze na téma tvorby Bohuslava Radimce, autora, který si zaslouží více než pouhých těchto pár vět.
Helena Lehečková – Jan Maruška: Profesorka českého jazyka nechce jít k čertu
Paní docentko, nedávno jste byla zvolena za členku Finské učené společnosti, což je pocta na akademické úrovni. Jak se stalo, že kantor, který učí slovanský jazyk, dosáhl takové pozice? Ve jmenovacím dopise je jako zdůvodnění uvedeno „in recognition of the outstanding contribution in your research work“. Zabývám se totiž už 30 let neurolingvistikou, která zkoumá vztah jazyka a mozku. Jazyky jsou svou stavbou velmi rozdílné, zatímco lidský mozek je stejný.
Karel Trinkewitz - výtvarník, básník a publicista
Galerie Ve Smečkách si vytkla za cíl postupně představit unikátní sbírku českých koláží nejznámějších domácích tvůrců. Vedle fotografií a koláží S. Fleischmannové, J.Ladocha a E.Brabence tu jsou až do začátku ledna 2007 ...
Jitka Dolejšová: Deset kamínků z Gargana…a něco navíc (8-9)
Monumentální hrad Castel de Monte je nejkrásnější necírkevní stavbou v celé Apulii. Tato „Koruna Apulie“ byla postavena ve 13. století jako lovecké sídlo pro císaře Fridricha II. Zbudování osmiúhlé stavby proběhlo podle přesných geometrických plánů. Osmibokou stavbu obklopuje osmiúhlé nádvoří, v osmi rozích je věnčena osmibokými věžemi, na každém patře má osm stejně velkých síní, výhled z horního patra je realizován osmi portály. Symbolika „magické osmičky“ nebyla dosud objasněna.
Břetislav Stejskal: Vozejk zdarma
Před dveřmi, které vědí, kdy se mají otevřít a kdy zavřít (kde jsou ty časy, že jsme se jim obdivovali v Praze na letišti), tedy před těmito dveřmi mladík vycházející s prázdným vozíkem. Já: „Za kolik mi ten vozík prodáte?“ „Za pět korun.“ Otevřel jsem peněženku. Tam pětikoruna není. Z drobných se pět korun nedá sestavit. Desetikorunová mince tam není.
Ivo Jahelka: Balada o domácích pracech paní Růži
Paní Růža stála nad hromadou prádla, / ráda, že to prádlo bez problémů zvládla. / Jeden kousek zůstal ušpiněnej silně – / manželovy gatě, který nosí v dílně. / Paní Růža vzdychla: „Zatracenej Karel, / zas se v práci otřel o asfaltu barel. / Tohle vyprat nejde, budu muset zjistit, / čím takovej sajrajt nechá se vyčistit.“
Ivo Fencl: O mírném vlivu filmu na autory Rychlých šípů
Spřízněnost kresleného seriálu a filmu je očividná. Známá... A jistě, disertace o tom napsali už mnozí, i včetně právníků. Taky věk komiksu a věk filmu je podobný. Hodně. Narodili se skoro stejně. A Rychlé šípy? Jak jsou na tom vzhledem k filmu ty? Mám teď pocit, že to víme všichni, ale přesto napíši aspoň krátký, pozitivní článek... Ovšemže, Rychlé šípy zdaleka nejsou tím typem komiksu, který "přímo křičí" po přetavení do animované grotesky.