Olga Wister - Václav R. Židek: Jen ten, kdo věří v budoucnost, věří přítomnosti
Málokdy se v životě stane, že se s někým setkáme, a již od prvního okamžiku je nám jasné, že máme proti sobě člověka, který je naladěn na stejnou vlnu. Já to velké štěstí měl. Ono štěstí se jmenuje Olga Wister a je bývalou přítelkyní paní Olgy Havlové. Olga Wister založila ve Švédsku Nadaci Dobré vůle Olgy Havlové a mnoho let je v této zemi její prezidentkou.
Jana Reichová: Stopy Čecha Rakušana
Když jsme se v roce 2000 vrátili z návštěvy domova a malého cestování po Evropě, zjistili jsme, že část trávníku na zadní zahrádce se kamsi ztratila, uschla, nevydržela. Řešení, tehdy ještě nebylo to úmorné sucho, bylo docela jednoduché. Koupit prostě nový trávník. Jenom najít v telefonním seznamu správnou farmu, trávník tam objednat a ovšem, že jsem dopřála manželovi, aby si zpevnil svaly a příslušný kousek zahrádky pro nový trávník připravil.
Josef Čermák: O Moliérovi, Chudáku manželovi a také o Novém divadle
Chudák manžel je typickou ukázkou Moliérova dramatického genia: křivé zrcadlo ukazuje směšnost a pokrytectví hlavně šlechtických kruhů Moliérovy Francie. Občan Dandin (hraje ho - výborně - Roman Kozák, můj kolega ožrala v Adamovi Stvořiteli bratří Čapků) se oženil s dcerou baronských rodičů, které hrají s brutální přesvědčivostí Lenka Kimlová a Martin Bonhard.
Symfonie a límec
Kdybych z ničeho nic dostal pozvání na býčí zápasy nebo na manévry turecké armády, patrně by mě to nijak nevzrušilo. Avšak minulý týden přišla ona a přinesla lístky na koncert. Myslím, že jsem vyvalil oči jako tulení mládě na zánovní cirkulárku. Když mi však sdělila, že na hoboj píská osobně Luboš Kažourek a odmávají to hned tři dirigenti, souhlasil jsem.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (8)
Z kulturních akcí za války mi utkvěla v paměti četná „bytová“ loutková představení, která „produkovali“ rodiče hned dvou mých spolužáků. Někdy jsme si mohli i sami zahrát a vlastně i doma jsem měl malé loutkové divadélko s několika loutkami. A pak samozřejmě představení jičínských ochotníků s nezapomenutelným Kašpárkem.
Christian Heinrich Spiess: Krásná Olivie aneb Strašidlo z bílé věže (3)
Když se Vilibald z honby domů navrátil, divil se a litoval, že jeho vzácný host tak brzo odešel, prve než mu slušně poděkovati mohl. Byl ale ten den předce dobré vůle a veselil se s tovaryši, že jeho hrad před loupežníky ochráněn jest. Olivie však byla stále roztržitá a večer celá zamyšlená a smutná. Když se jí Vilibald ptal, co by jí chybělo, dala mu odpověď smyšlenou, a položíc se na lůžko, pravila, že ráno Bůh dá lepšího zdraví, a veselejší mysli býti doufá.
Někdo má rád vdolky, jiný holky…
Někdo sbírá známky, jiný pivní tácky, další zase obrázky nahatých slečen. Já sbírám kalhoty. Svoje kalhoty. Ty, které jsem nosil před pěti, deseti i více lety. Není to tak podivný koníček, jak se na první pohled zdá. Naopak, troufám si tvrdit, že je to koníček ušlechtilý a na výsost praktický! Pánská móda, a zvláště kalhot, nejde do příliš velkých extrémů a navíc se periodicky vrací.
Egon Wiener: V čarovný světa kout, naší přírodou s knihou „Čarovné bylinky“
„Čarovné bylinky“ - kniha autorky Marty Knauerové má kupodivu dva živé a tvořivé tatínky. Skutečné umělce, kteří svěžímu a inteligentnímu textu dali šat, o kterém lze bez nadsázky říci, že plášť i spodní prádlo je šatem královským. Kresby a fotografie, které tou velkou, krásnou knihu povyšují k původním hodnotám knih vrcholné renesance, či hravé, bezstarostné a hýřivé secese.
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (14)
Vrata komory se zavřela, Kovalčík ještě jednou překontroloval situaci na vodě a dal rukou signál zahájit zdýmání. Podél komory byly známé tváře z oddílu a několik lidé mně zcela neznámých. Voda v komoře začala s duněním pomalu klesat. Odkryté stěny ukazovaly zajímavě zbarvené kameny se škálou odstínů žluté a zelené.
Vlastimil Marek: Tlupa šimpanzů
Zoologové zase zjistili, že když jedna skupina opic (v tomto případě se jednalo o malpy) dostane svou odměnu, zatímco jiná ne, vyvolá to bouři protestů: malpy z druhé skupiny byly ošizeny! Co se stane, když velké skupině mladých potomků nedávných imigrantů z Afriky a arabských zemí dovolíme chodit kolem výkladních skříní, překypujících nejnovějšími
Věra Ludíková: Pošli to dál III.
GALERIE CESTY KE SVĚTLU Vás srdečně zve na autorské čtení z knihy poselství lidem a Vesmíru POŠLI TO DÁL III Věry Ludíkové své příspěvky čtou autoři: Prof. ThDr. Milan Balabán česky a latinsky (přísp. Dr. Bohuslava Eliáše-Žáčka, CSc.) Hedar Jafar česky a arabsky Eva Horká, Zeno Kaprál, František Novotný, PhDr. Olga Nytrová, Jaroslav Schnerch, Martin Šturma, Ing. Zdeněk Tubl, Martin Vídenský, Ing. Zdeněk Wagner, CSc., Ján Zákopčaník.
Jaromír Matoušek: Kosmas, Dalimil a ti druzí
Bylo 17. února 2011, přesně 14:07 hodin, kdy Marta Vaculínová, vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Národního muzea v Praze si natáhla na ruce bílé rukavice a velmi opatrně začala vkládat do klimatizované vitríny opravdový poklad - Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky. Zde bude bezpečně odpočívat 14 dnů. Časové omezení bylo stanoveno kvůli ochraně vzácných středověkých památek. Po čtrnácti dnech přijde vystavit Dalimilova kronika, pak Pulkavova kronika, po ní Marignolova kronika a nakonec Rukopis Královédvorský a Zelenohorský.
Vlastimil Marek: NIKDY NENÍ POZDĚ
Nikdy není pozdě navázat hlubší vztah s dětmi, se kterými si (a kterým) jako rodiče nerozumíte. Vážené a nedoceněné ženy - matky, které dnes, když čtete o přirozených porodech, máte tendenci přece jen se v hloubi duše vinit za to, že jste při porodu svých dětí před deseti, dvaceti či třiceti a více lety více nebojovaly za lidštější a přirozenější přístup k porodu a svému děťátku, vy jste bez viny.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (7)
Naše Cvičná škola měla pouze pět tříd asi jen po dvaceti žácích a nazývala se tak proto, že se na nás v jednotlivých třídách občas - na tak zvaných pokusech - učili učit studenti Raisova učitelského ústavu, jakéhosi předchůdce pedagogických gymnázií. I nás učili dva vynikající, jeden průměrný a jeden velmi nepříjemný učitel, ze kterého se vyklubal kolaborant.