Vladimír Kulíček: Vzácná choroba
Pepíček, týž, který v jiné historce sbíral mravence a hledal chybějící kámen do hodinek, byl zčásti značný hypochondr a zčásti měl opravdu choroby, které vyžadovaly lékařskou péči. harakteristická byla jeho neobvyklá vlastnost: Zatímco z nemoci se nikdo neraduje a také se s ní moc nechlubí, u Pepíčka tomu bylo obráceně. Byl tím více rozradostněn, čím složitější a neobvyklejší nemoc na něm kdokoli našel.
Jan Řehounek: Než malej Ventil dostal rozum (14)
Po horké noci přišel tropický den, a protože byla neděle, dohodli jsme se s klukama hned brzo ráno plechovkovým telefonem, že pojedeme na Rému. Sjeli jsme se na rohu u mototechny. "Tak kam jste vyrazili?" zeptal se kolemjdoucí pan doktor Jetel při pohledu na naše vybavení - tašky, deky, balón a duše z pneumatik.
Eva Vlachová: Vrátka do ráje
Byla jednou jedna zahrada. Ve větvích stromů si pobrukoval vítr, v křovinách hnízdili ptáci a nad rozkvetlými květy kroužili motýli. Ve stínu barokních soch usedali s knihou básní milenci a na lavičce u fontánky se scházely dámy na kus řeči… To vše odvál čas. Co se asi přihodilo, že zahrada začala pustnout, květiny zarostly plevelem a křoviny se rozrostly tak, že překryly pěstěný trávník?
Jaromír Matoušek: "Menší ohlédnutí" Adrieny Šimotové v Muzeu Kampa
Nařezávala si z rolí dlouhé archy, které na podlaze vrstvila a vkleče na nich v klášterní cele bez předchozího předkreslení přímo rydlem papír propisovala, prořezávala, propichovala a protrhávala. S prokreslenými a perforovanými vrstvami papíru dále pracovala a modelovala je. Následně je spojovala do svazku, ten pak navíjela do rolí, v nichž jsou díla uchovávána po celou dobu mezi instalacemi. Autorka též perforaci uplatnila v kresbách na velkých arších papíru vysoké gramáže. Jedno její dílo bylo vystaveno na prezentaci sbírek v Centre Pompidou, tři jsou součástí expozice v Muzeu Kampa.
Petr Pučelík: Vyšel pátý díl písniček, které čas neodvál...
Také v tomto zpěvníku podobně jako v předcházejících je rovná šedesátka populárních lidovek: „Až budou trumpety“, „Co je nám to všechno platný“, „Červená růžičko“, „Ej od Buchlova“, „Karlíčku můj“, „V té naší zahrádce,“ „Kde je moje máma“ a mnoho dalších. Samozřejmě, že v něm nechybí ani „okénko do historie“. Jeho prostřednictvím se čtenáři seznámí s příběhem hned dvou písniček, které mají stejnou melodii, ale každá z nich připomíná jinou obec. První se jmenuje „Nedaleko Písku“ a druhá „Na břehu Blanice“.
Vlastimil Marek: Přejídání
Nějak se nám rozrůstá nabídka duchovních vůdců a lektorů, duchovních knih a nahrávek, meditačních a jinak exotických kurzů, ale také dobrých vegetariánských a bio restaurací. Samozřejmě, jen ať rostou jak houby po dešti, to je v pořádku. Co ale v pořádku není, je lehkost, s jakou hledači duchovna a lovci duchovních a extatických zážitků zahýbají ze své Cesty do dalších a dalších slepých uliček.
Vladislav Neužil: Jana
Byl obyčejný, letní, pracovní den. V kanceláři bylo dusno, přestože ráno trochu sprchlo. Do kanceláře vešel pan vedoucí a začal rozdělovat úkoly. V letním období bylo většinou méně práce a tak se musela nějaká vymyslet. To našemu panu vedoucímu nedělalo žádné potíže. Pro mě a Frantu vymyslel skartaci a archivaci.
Ivan Kraus: Přehlídka
Každý rok se devátého května konala na letenské pláni vojenská přehlídka. Protože se jí pravidelně účastnila i jízda a vojáci na koních jezdili naší ulicí, očekával otec tento den, kdy se nám naskytla příležitost získat hnojivo pro květiny, s nedočkavostí. Už den předtím chystal kbelíky, lopatky a další nářadí a upozorňoval nás večer, že musíme jít brzy spát, protože nás druhého dne očekává důležitý úkol.
Ivo Fencl: Tvůrců jako František Běhounek nebylo nikdy dost!
Za českého Verna byli už označeni mnozí. I školní inspektor František Flos (1864–1961), autor románů Lovci orchidejí, Pod sluncem rovníkovým, Vzducholodí do srdce Brazílie, Z pralesů Konga, V bažinách argentinských, Lovci kožišin, Na modrém Nilu anebo Nad Tichým oceánem. Všechny Flosovy knížky poprvé vyšly mezi roky 1920 a 1938 a jsou moc fajn, ale nic naplat, Flos je víc jakýmsi (krotkým) českým Karlem Mayem než Vernem.
Jan Wiener: "Bojovník - vždy proti proudu" (2/2)
Po našem úspěšném útěku v roce 1943 odešel můj přítel do polské armády, která bojovala společně s 8. britskou armádou. Padl u Monte Cassina podobně jako stovky dalších Poláků. Já jsem šel nejprve do Alžírska, kde jsem prodělal základní kurz, a potom do Anglie k české jednotce Royal Air Force. Češi tam měli čtyři perutě, tři stíhací a jednu bombardovací. Když jsem absolvoval leteckou školu a dostal jsem se k 311. bombardovací peruti, stal jsem se radionavigátorem a střelcem.
Jakub Srovnal: Zkusme se vrátit zpět aneb Než se ta písnička ztratí (3)
Druhý den se Karel Hašler rozloučil s rodinou a po osmé večerní spěchal do „Měšťanské besedy“, kde se konal sněm. Zde se setkal s Ivankou Justovou. Dosud byla členkou Trnkovy společnosti. Její manžel, zpěvák Krapeš, se kterým se seznámila ve svém prvním angažmá, sestavoval vlastní operetní soubor. Vybídla Hašlera, aby přidal něco k lepšímu.
Pavel Pávek: Koulelo se vajíčko, koulelo, až se dokoulelo...
Kuře, které kuchtík neupekl s borůvkami na soli, dorostlo, stalo se slepicí a slavnostně sneslo své první vejce. Následovala řada dalších a kuchtík usoudil, že se podělí o několik postupů na jejich přípravu. Vajíčka natvrdo, měkko, hniličko nebo dokonce sázená umí připravit každý, ale kuchtík, jsa mistrem vařečky, se rozhodl kouzlit.
Hana Karolina Kobulejová: Próza všedního dne - Bez ploutví
Používám ho docela často. Kdykoliv usínám a něco se v bytě šustne, jedním nacvičeným pohybem lapnu tuhle obří baterku a rozsvítím. Nikdy jsem ještě nic neobjevila. Ale proč mám baterky hned dvě, když maličké svělélko té druhé zhltne ta potápěčská tak, že vlastně ani není vidět?
Jitka Dolejšová: To nevymyslíš aneb Česká příjmení
Česká příjmení a profese jako by se vzájemně přitahovaly. Alespoň v některých případech. Zajímavá spojení jsem si začala zapisovat. Jojo, tohle je opravdu ze života, to nevymyslíš... Vedoucí Horské služby: Chlad, Ředitel botanické zahrady: Větvička, Majitel cestovní kanceláře: Zabloudil, Zpěvák: Hlas, Obezitolog: Svačina, Fyzioterapeut: Kulhavý, Sexuolog: Šuk, Kuchař: Hlad