Milan Markovič: Pro radost

Jako dítě a později tvor adolescenční měl jsem zálib celou hromadu, ale pravda je, že fotbal dominoval. Nejen proto, že jsem sám denně nafukoval kožený míč, do kterého se kupovala zvlášť duše a to celé se potom náročně šněrovalo, abychom s kamarády mohli vyběhnout na trávník dětského hřiště na bratislavských Kramářích, ale nevynechal jsem opravdu ani jeden zápas na stadionu Slovana.

Tomáš Vojtěchovský – Pavel Loužecký: Dřít plavání nepomůže

Tomáš Vojtěchovský je člověk, který se věnuje plavání profesionálně, a díky tomu vytvořil projekt TOTÁLNÍ PLAVÁNÍ. Protože jsem přesvědčen o tom, že je to projekt více než užitečný a veřejně prospěšný, dohodli jsme se s Tomášem, že mu položím pár zvídavých, občas i mírně dotěrných otázek, na které se on pokusí odpovědět s klidem a rozhledem profesionála, přestože by mohl docela klidně říci: „Přečtěte si webové stránky www.totalniplavani.cz – tam to všechno máte.“

Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (2)

My všichni, kteří jsme nejlepší léta svých životů, kdy náš mozek byl ještě schopný přijímat více informací než ztrácet, prožili v době, kdy světové jazyky kromě jediného vyvoleného byly buď tabu nebo alespoň na indexu, tedy možná i větší polovina národa, se může na tuto neblahou dobu krásně vymlouvat.

Milan Markovič: Pre radosť

Ako dieťa a neskôr tvor adolescentný mal som záľub celú hromadu, ale pravda je, futbal dominoval. Nielen preto, že som sám denne nafukoval koženú loptu, do ktorej sa kupovala zvlášť duša a to celé sa potom náročne šnurovalo, aby sme s kamarátmi mohli vybehnúť na trávnik detského ihriska na bratislavských Kramároch, ale nevynechal som vari ani jeden futbalový zápas na štadióne Slovana.

Elena Paclová: Ono se řekne odemknout...

Jednoho dne jsem zašla se svým ani ne tříletým vnukem navštívit druhou babičku, která bydlí s ním, v rodinném domě, v nejnižším podlaží. Má rozlehlou koupelnu s malými okénky ve výši očí a zvenčí nevysoko nad terénem, a jednu místnost s přímým vstupem na zahradu. Ivánek chodí k babičce rád, protože má u ní oblíbenou atrakci.

P.J.Buvala - V.Bradovka: Internetoví blíženci / Našli jsme se po 72 letech díky internetu

Dávno je tomu, co se na Gemeri v Rimavské dolině narodil chlapeček; později jako mladík v Hnúšti maturoval; na vojnu – „…pro jednu plavovlásku se dal…“ Až po desetiletích se čirou náhodou přes internet seznámil s krajanem - důchodcem. Ten rimavský rodák zakotvil až hen v zahraničí: v „Reichenbergu“ / Liberci.

P.J.Buvala - V.Bradovka: Internetoví blíženci / Našli sme sa po 72. rokoch vďaka internetu

Dávno už tomu, čo sa v Gemeri v Rimavskej doline narodilo malé chlapčiatko; neskôr chlapec v Hnúšti maturoval; na vojnu – „…pre jednu plavovlásku sa dal…“ No až po desaťročiach sa čírou náhodou cez internet zoznámil s krajanom - dôchodcom. Ten rimavský rodák zakotvil až hen v zahraničí: v „Reichenbergu“ / Liberci.

Ondřej Suchý: Záhadná hvězda Truda Grosslichtová

Psal se rok 1987. V hotelu Paříž, od něhož to kdysi dávno bylo jen pár kroků k domu, kde bydlíval Oldřich Nový, se ubytovaly dvě dámy z Holandska – paní Truda de Vries se svou dcerou Evelyn de Vries-Elshout. Paní de Vries se tehdy přijela naposled podívat na město, kde pobývala do konce 2. světové války a v němž jako Truda Grosslichtová prožívala ve třicátých letech slávu skutečné mezinárodní filmové a divadelní hvězdy.

Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (30)

Za pár dní odvolali tajemníka Obecního úřadu Krtičku. Odvezli ho do psychiatrický léčebny na pozorování. Jeho syn, Krtička mladší, rozhlašoval po vesnici a okolí, že se jeho táta strhnul prácí pro blaho občanů. Před odvozem pokousal dva saniťáky a cestou křičel: „Já na hřbitově udělám pořádek, lumpové mizerný!“ Tajemníkova žena, o které nikdo nevěděl, jestli je s ním na psí knížku, nebo je řádně oddaná, se radostí opila v hospodě u Knotka.

Dobromila Lebrová: Karel Václav Rais, spisovatel - 150. výročí narození

Vychodil nejdříve tři třídy místní tzv. hlavní (později “obecné“) školy a pak byl na rok „na handlu“, jak se tehdy říkalo, ve Vrchlabí, aby se v německé rodině naučil německy, a tam navštěvoval i 4. třídu místní hlavní školy. Pak studoval tři roky od r. 1870 v Jičíně nižší reálku a do r. 1877 učitelský ústav, který byl v r. 1929 po něm pojmenován, ale po r. 1948 byl zrušen.

Pavel Novotný: O tom jak a co kreslí mráz a světlo

Když tak stojím v pokoře před svou milovanou krajinou na Vysočině, hledím na její tektoniku a rozvlněnost, která je mi tak důvěrně známá. Vzpomínám na obrazy svých mladých, ale i starých, dříve žijících přátel. Nevzpomínám jen na Mistra Slavíčka, ale i na ty méně známé. Třeba na Jambora. A taky na ty mladé, pro něž byla Vysočina napoprvé i po dvacáté tak nová a nepoznaná.

Milan Markovič: Blízký Západ

Kdybych měl zevšeobecnit aspoň jednu vlastnost, kterou se národ na západ od řeky Moravy liší od nás, určitě bych zdůraznil komunikativnost. Mnohokrát se mi tento můj dojem potvrdil na vzorku, který vždy tvořili náhodně vybraní lidé na ulici, zkrátka pocestní. Když se kdykoliv na Slovensku zeptám na cestu, poprosím o naznačení směru na místo mého vystoupení něco podobného, v tom nejlepším případě se mi dostane vysvětlení nanejvýš dvěma větami...

Milan Markovič: Blízky Západ

Keby som mal zovšeobecniť aspoň jednu vlastnosť, ktorou sa národ na západ od rieky Moravy líši od nás, určite by som zdôraznil komunikatívnosť. Veľa ráz sa mi tento môj dojem potvrdil na vzorke, ktorú vždy tvorili náhodne vybratí ľudia na ulici, skrátka pocestní. Keď sa kdekoľvek na Slovensku opýtam na cestu, poprosím usmerniť ma na miesto môjho vystúpenia či dačo podobné, v tom najlepšom prípade sa mi dostane vysvetlenia nanajvýš dvoma vetami...

Návrat v čase s Ondřejem Havelkou

Budete-li dnešního silvestrovského dne trošku unaveni ze sledování nekonečně veselých televizních pořadů, rádi bychom vám zprostředkovali návrat v čase zpět o pár desítek let prostřednictvím skvělého a neodolatelného zpěváka, tanečníka, hudebníka, herce a moderátora Ondřeje Havelky v několika klipech, které najdete na YouTube. Věřte, že toto milé zastavení stojí skutečně zato.