Helena Jarešová: Zásuvka, která vám může zachránit nejen počítač
Přítelkyně mojí maminky byla pověstná tím, že v pátek třináctého nikdy nechodila do práce; měla z tohoto data přímo panickou hrůzu již několik dnů předem. Na lednový pátek 13. však nezapomenu hodně dlouho ani já.
Ivo Jahelka: Něco na uklidnění
„Souhlasíte s návrhem na rozvod, který podal váš manžel?“ otázala se soudkyně paní, kterou jsem v tomto řízení zastupoval. „Já,…totiž…“ - z očí jí vytryskly slzy, což se někdy v soudní síni stává, zejména pokud si manžel najde jinou, mladší, a to byl i tento případ. Příští okamžiky se tedy nesly ve znamení vzlykání, posmrkávání, zajíkání; zkrátka paní nebyla schopna říct souvisle ani jak se jmenuje.
Cecilka Věra Pexová: Slunečnice
Slunečnice byla do Evropy dovezena v 16. století. Od té doby nás obohacuje mimo jiné i emotivně. Žlutá barva je totiž barvou slunce, která dává chuť do života. Povzbuzuje optimismus, uzdravuje tělo a mysl. Záliba ve zlatavě žluté prý značí duchovní vyspělost a ochotu učit se nové věci. Kruh, který svým květem vytváří, je symbolem jednoty, celistvosti, dokonalosti, věčné obnovy života.
Dělostřelecká baterie
„Co smněééješ klááácku, co smněééješ, marš za dvéérše, ja tě naúúčim znati!“ Posílání za dveře bylo Theofánovou specialitou. Najednou bylo za dveřmi i dvacet studentů a zbytek se otřásal obavami, kdy dostane pro nic za nic kouli. Ostatní profesoři to už dobře znali, a když byl někde přede dveřmi větší shluk, znamenalo to, že tam vyučuje Theofán.
Jitka Dolejšová: Fráňa Šrámek aneb Jak jsem podváděla
Bylo to ve třetím ročníku střední školy. Naše profesorka na češtinu byla vyhlášená nejen svou přísností, ale především svou důkladnou znalostí jazyka českého a literatury. Znala do detailů životopisy každého spisovatele, každého básníka, a co hůř, všechna jejich díla, všechny básně, a to snad i zpaměti.
Dobromila Lebrová: Otakar Ševčík, houslový virtuos a pedagog...
Po absolutoriu byl v letech 1870 - 1873 činný jako koncertní mistr v salzburském Mozarteu. Podle určitých pramenů zároveň učil a také založil své vlastní kvarteto. V dubnu 1973 se stal koncertním mistrem pražského Prozatímního divadla, ale hned v květnu nato dostal nabídku stát se koncertním mistrem Vídeňské komické opery.
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (7)
„To bylo vlastně tenkrát, kdy Vašek Loch přišel o svoji loď. Potopila se mu v osmašedesátem v Anglii. Trápila nás myšlenka, kde vzít dobrý model, předlohu. Tak jsme běhali a sháněli po Císařské louce a všude možně kolem Vltavy. Až jednou se nám podařilo zabloudit na Veslařský ostrov.
Ondřej Suchý: OBŽALOVANÝ (1/3)
Naposledy mi o jednom z činů Vlasty Buriana v době nacistické okupace vyprávěl pan Radovan Lukavský. Aniž by Burian Lukavského znal, "vykorespondoval" na přímluvu kteréhosi z kolegů mladého herce z nasazení v reichu s odůvodněním, že ho nutně ve svém divadle potřebuje, (pan Lukavský se usmál: "Vypadalo to, jako bych měl přinejmenším v jeho divadle nastoupit na místo Jaroslava Marvana...").
Jitka Dolejšová: Pro úsměv z Nepálu
Namasté je nepálský pozdrav. Namasté Nepál (DCWC-CZ), o.s. je občanské sdružení na pomoc Nepálu, které tvoří skupina dobrovolníků. Jeho náplní je humanitární, sociální, vzdělávací a kulturní činnost v Nepálu a rovněž zveřejňování informací o Nepálu a jeho obyvatelích. Sdružení pořádá přednášky (již tradiční jsou Nepálské večery) a prodejní výstavy.
Václav R. Židek: Sám ve víru zdymadel (3)
Než jsem usnul, vzpomněl jsem si, nevím proč, na úplně jinou plavbu, z období ryze letního. Na Slovensku na Dunaji se v červenci roku 1950 konala zajímavá dálková plavba. Bylo to v době, kdy se začaly objevovat rekordy na prudce tekoucích řekách. Iniciátorem téhle plavby byl Čech, Karel Vobr, povoláním číšník. Inspirací mu byly už o rok dřív konané dálkové plavby na Volze.
Andrea Snopková: Ach, ten papír!
Dnes je tomu přesně rok, co se ze mě stala důležitá osoba – dostala jsem se k tomu nejvyššímu. Jsem pravá ruka ředitele společnosti! Pravá ruka, jakože já, má dnes, v pátek třináctého, veledůležitou prezentaci. Po roce plné dřiny, slz a odříkání, mě byla svěřena kampaň pro důležitého klienta. Ale zkuste se probudit a zjistit, že je pátek a k tomu třináctého? Já, pověrčivá osoba, si ani na zlomek vteřiny nechtěla připustit, že by se dnes něco nepovedlo. Ale zákon schválnosti funguje, to mi věřte!
Irena Voštová - Miloš Bařinka: Rok osmičky (1)
A takovým člověkem je i Josef Čermák – doktor práv, partner významné právnické kanceláře, královský konzultant (QC – čestný titul udělený vládou), novinář, spisovatel, básník, herec a celoživotní organizátor a inspirátor veřejného i vědeckého života českých a slovenských krajanů v Kanadě...
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (8)
Nerad o tom píši, ale je lépe vyřknout to, co člověka pronásleduje. Totiž vědomí, že se něco stalo a přesto, že se to asi událo, zůstaly pochyby, zda tomu opravdu tak bylo. V roce 1982, jsme vyjeli – tedy já, moje žena Jarmila a naše třináctiletá dcera Ivanka – na dovolenou. Stařičký wartburg nás dopravil do pohraničí. Pomezní Boudy nás přivítaly nejistým větrným počasím. Byl to spíše podzim, než červen.
Emília Molčániová: Môj dom, môj hrad | Najvyššia šarža | Niekto to rád pripálené
Milý zlodej, keďže sme odišli na dovolenku a naisto vieme, že sa u nás zastavíš, nechávame ti tento list, prilepený na dverách, aby si si ho všimol skôr, než vkročíš do bytu. Aj ty si len človek a zaslúžiš si z našej strany ohľaduplnosť. Keď budeš otvárať vchodové dvere, daj pozor, aby ti pri páčení zámky nevyskočila pružina. Vo vedľajšom vchode sa to stalo Jožovi Kuracinovi a odvtedy nevidí na pravé oko.