Ivan Kraus: Literární novinky
Je dobře známo, že umění potřebuje reklamu, aby se dostalo k lidem. To pochopili i v našem velkém obchodním domě a rozhodli se pro to něco udělat. Hned vedle oddělení s vysavači, pračkami a ledničkami postavili malé pódium. Na okraj pódia umístili stůl s knihami a doprostřed dali dvě židličky, na které posadili dva spisovatele.
Sloupky Jiřího Menzela (5)
Tatínek byl demokrat, tolerantní a rozumný muž. Rozumní lidé se často dopouštějí omylu když se domnívají, že rozumná věc je pochopitelná a přijatelná každému ze smrtelníků. Je to omyl všech idealistů, myslet si, že co je zjevno jim, je zjevno i ostatním. Seberozumnější věc je totiž těžko pochopitelná a často nepřijatelná pro ty z exemplářů, kteří mají rozumu málo a nebo ho nemají vůbec. A je nás takových pitomců hodně.
Austrálie - můj osud (6)
Před desátou, když šel Franta na noční, to u nás hučelo jako někde v hospodě a Frantovi se odcházelo s těžkým srdcem. Některé ty návštěvnice byly krásné holky. Párty tedy jela, zpívalo se i tancovalo ještě ve dvě, když si mne vyzvedl pan Poborský. Já jsem si tuhle práci pořád držel i když už dávno ne kvůli těm pěti dolarům, ale protože mi můj boss slíbil zařídit řidičský průkaz, k jehož úspěšné zkoušce se tehdy potřebovalo mluvit dobře anglicky.
Ivan Kraus: ИСКУССТВО БЛАГОДАРИТЬ
Если я и благодарен за что-то спутниковому телевидению, так это за то, что оно сделало из меня благодарного человека. На меня очень сильно подействовала прямая трансляция церемонии вручения «Оскара». Режиссер, получивший статуэтку, благодарил поочередно продюсера, актеров, сценариста, оператора и монтажера. Потом настала очередь
Násilník / Recept
Zmeškala som posledný autobus. Čo teraz? Pomaly sa stmieva a 30 kilometrov domov do tmy nezájdem. Zostáva mi posledná možnosť: Autostop. Striaslo ma, keď som si pomyslela, čo sa mi všeličo môže prihodiť, ak natrafím na nejakého úchyláka, alebo nebodaj vraha. Ale inú možnosť som nemala. A tak som si stala na kraj cesty a čakala na šoféra, ktorý sa zmiluje a zastane.
Úprava platov/Úplatok
Fero mal starosti. Dcéra trvala na tom, že chce ísť študovať medicínu. A tatko, zariaď. Keď jej povedal, že dostať ju tam bude veľmi ťažké, pripustila, že prinajhoršom by to mohlo byť ešte právo. Radil sa s kamarátom Paľom, ktorý mal v týchto veciach dlhodobé skúsenosti, veď aj svoje tri deti dostal na lukratívne školy. Skrátka, vedel ako na to. Ferovi poradil, že ak chce uspieť, bude musieť hlbšie načrieť nie do vrecka, ani peňaženky, ale rovno do banky. Medicínu odhaduje na takých stotisíc korún.
Kroužkování (1/2)
Není dne, kdy by se nehladili pestrými písmenky skrze vlákna. Není noci, kdy by Múza s Láskou netančily svoje sólo nad jejich temeny. Není špatných veršů a není oddychu. Stovky erupcí z lůna metaforické básnické mysli za krátký čas. Jako by se hvězdné nebe otevřelo a vysypalo plnou náruč stříbrných střepů přímo do srdce. On a Ona. Muž a Žena. A ještě kdesi blízko jejich ramen jiná žena, jiný muž. S přednostním právem. Nemilosrdný bůh.
Knižní novinky roku 2006 autorů Pozitivních novin
Hlavní hrdinka Lenka prochází s přívětivým humorem obdobím strachu a bolesti, stesku i přátelství. V nemocničním pokoji, závislá na druhých, poznává nejen obětavost, ale také aroganci. Provokativně studuje duševní kvality zdravotního personálu i svých spolupacientů a mezitím nostalgicky vzpomíná na domov, svého manžela Dušana a dceru Katku. Autorka nahlíží na svět prostřednictvím Lenky z několika uhlů: zatímco jej nepřímo kritizuje, dokáže se nad ním i upřímně zasmát.
Srdce
Mať tak ešte druhé srdce, ako napríklad pľúca, alebo obličky, to by bola vec. Trochu by možno bol problém, čo z citov a funkcií uložiť na stranu pravú a čo na stranu ľavú, ako rozložiť, do ktorej by prúdila krv odkysličená ...
QUODLIBET (5)
Pozítří veze Karla její dokončenou knihu do Ostravy. Říká, že nakladatel je krásný a chytrý chlap. Svobodný. Když o něm mluví, má zasněné oči. Lucie se jí prozatím na nic neptá. Kde se rodí opravdová láska, má se chodit po špičkách.
V přírodě
Vyšel jsem si do přírody. Mohl jsem se, samozřejmě, také procházet po Hlavním nádraží, ale tím bych toho pro své zdraví mnoho neudělal. Takže jsem vyrazil k řece, jejíž jméno není pro tento příběh důležité. Jinak ovšem ano.
Opožděný Ježíšek
Konečně nastal ten toužebně očekávaný Štědrý den. Po ránu přinesl tatínek jedličku, však mu ji rok co rok posílal strýček z Valašska a my ji začali strojit. Nejprve jsme na její vršek připevnili špicu, pod ni hvězdu, pak vánoční ozdoby ...
Vánoce v Austrálii
Vánoce v Austrálii probíhají stejně jako v každé jiné vyvinuté zemi. Lže se dětem i dospělým. Dětem, že jim dárky nadělí tlustej starej dědek v rudém kostýmu, který se k tomu účelu do jejich domu prodere komínem. Nejen, že většina domů žádný komín dnes nemá, ale velikost většiny komínů je pro takové tělo zcela nevhodná, a tak se divím, že se dětem nerozsvítí v makovičkách mnohem dříve a nepřestanou věřit už třeba v mateřské školce.