Eva Rydrychová - Iveta Kollertová: Stal se zázrak...
Pár let po rozvodu jsem sehnala byt a zase začala malovat. S dcerami jsem zůstala sama, a tak bylo co se ohánět. Všechno, co jsem namalovala, jsem rozdávala na všechny strany. Všichni mi říkali, že jednou budu slavná a já se tomu smála. Mávla jsem jen rukou a namalovala zase něco někomu. Nevěřila jsem. Ničemu.
Martina Fialková: Báječně Dobře placená procházka
Inscenace Národního divadla, vzniklá přepracováním té legendární semaforské z roku 1965, a samozřejmě inspirovaná i stejnojmenným televizním filmem (1966), se stala událostí sezóny 2007/8. A protože představení nebylo mnoho (nejsou zařazena během roku, hrálo se jen na jaře, pak v červenci a několikrát v srpnu a září), stíháme referovat až nyní.
Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (1)
Nepřiznání části sklizně bylo za německého protektorátu trestné. Hitler vykřikoval, že ve válce se musí hlavně najíst německý voják. Proto, jak už bylo řečeno, potraviny se mohly koupit jen na lístky. Přesto navzdory riziku, že to kontroloři objeví, každý si schoval něco z úrody pro sebe. Tady měly Úhonice oproti jiným obcím velkou výhodu: obecní rozhlas.
Ivo Fencl: Spiess si určitě zaslouží ohlédnutí
Zjara uplynulo už 255 roků od narození Christiana Heinricha Spiesse (1755–1799), německého to spisovatele, výstředníka a herce svázaného úzce s českou kotlinou, hlavně pak s Prahou a s Bezděkovem u Klatov, kam se někdy v jeho stopách podívejte. Spiess se narodil 4. dubna 1755 v saském Freiberku. Od mládí prý měl divadelnické sklony. Stal se kočovným hercem. Jako sedmnáctiletý přišel do Prahy.
Michal Dlouhý: Svatý Hubert
Četnictvo bylo již od svého zřízení v rakouské monarchii budováno, jako přísně apolitická složka státní správy, o čemž svědčí následující citace ze služební instrukce. Četnictvo má vždy míti na zřeteli, že jest povoláno především k udržování veřejného pořádku, klidu a bezpečnosti a k ochraně osoby a majetku občanů. Tohoto účelu dojde tím jistěji, zdrží-li se všeliké činnosti, která k jeho povolání nenáleží.
Josef Fousek: To nejlepší z Fouska
Nejsem pánbíčkář a falešný modloslužebník. Vážím si těch, kteří ve víře nalézají sílu a naději – a nevnucují ji jiným. Ctím víru, která neškodí druhým, nýbrž je založena na opravdové lásce k bližnímu. Mám hodně přátel mezi duchovními osobami, mám známé mezi hospodskými kumpány, znám i slavné celebrity a postavy naší kultury, ale nejvíce obdivuji svou ženu Jarmilu.
Zdenek Reimann: Knedlík je perlou české kuchyně (soutěž)
Cílem soutěže je pomoci zvýšit kvalitu tradičních knedlíků, aby Češi mohli být na svůj základní pokrm stejně hrdí, jako jsou Italové na špagety a Francouzi na omáčky. Porota hodnotí vzhled knedlíku, jeho konzistenci, vůni, chuť i celkový dojem. „Správný houskový knedlík má poskytnout blaho v ústech. Měl by být poctivý, rukou zpracovaný, neobsahovat kypřicí prášky a snad jen trochu sodovky či staré české kvasnice.“
Ondřej Suchý: O Lídě Baarové (2/3)
Vaška Vašáka jsem pro tuto knihu oslovil proto, že mimo Stanislava Motla je nejznámějším novinářem, který zpovídal v Salcburku Lídu Baarovou. Vašák je navíc úspěšný v mnoha dalších profesích. Vyšlo mu sedm knih, do několika dalších přispěl, je vášnivým fotografem a cestovatelem, je známý jako zpěvák a hudební skladatel (po smrti Jiřího Schellingera se například stal zpěvákem skupiny Františka Ringo Čecha...
Petr Pospíchal - Jan Drocár: V divadle odpočívám od dabingu
Herce, dabingového režiséra a známého filmového a televizního dabéra, jakož i předsedu dabingové sekce FITESu Petra Pospíchala jsme vyzpovídali v klubu DIVADLA BEZ ZÁBRADLÍ před začátkem představení CIKÁNI JDOU DO NEBE, v němž hraje roli vysloužilého vojáka Danila. S divadlem začínal Petr Pospíchal v Bratislavě, kde vystudoval Vysokou školu muzických umění (1966) ...
Josef Krám: Nenápadný sochař amatér Josef Filip
Tohoto plachého kumštýře jsme letos zastihli uprostřed prázdnin v nově otevřené galerii na zámku v nedalekých Kvasinách (rodišti Jana Aloisa Sudiprava Rettiga, manžela M. D. Rettigové), kde jemu a jeho kolegovi zahajovali výstavu. Zavítal tam za ním z Hradce Králové i znalec umění, publicista a seniorský atlet 84letý Jan Soukup; ostatně jeho sochařský portrét, Filipovo dílo, tu bylo k vidění.
Darina Gurutidu: Chtěla jsem pro své děti školku
Vstoupím do třídy a vidím, že všechny děti jsou tak zabrány do práce, že si ani nevšimnou, že jsem přišla. Dvou a půl letá Kristýnka zametá drobečky, které jí u svačinky spadly na zem. Čtyřletá Ema u stolečku vyšívá. Tříletý Štěpánek na koberečku na zemi přiřazuje obrázky zvířat k jejich anglickým názvům.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (13) Josef Kobr
Několikrát jsem měl příležitost v osmdesátých a devadesátých letech zpovídat před televizní kamerou ostravského herce a divadelního režiséra Josefa Kobra. Na každé natáčení přišel se skvělou náladou a okamžitě začal to své: A tuhle znáte? Sypal anekdoty z rukávu tak, že jsem ho musel poprosit, aby toho před natáčením nechal, protože až se pojede „naostro“ nebudu vědět na co všechno se ho chci zeptat. Pak jsem četl jeho knížku Smějeme se s Josef Kobrem, která vyšla v ostravském Profilu, a zjistil jsem, že i tam každá kapitola jeho vzpomínek končí větou: A tuhle znáte? – a za ní hned následuje anekdota.
Sany Stirská – Jitka Vykopalová: Dívka dvou jmen?
Je zajímavé, že s Jiřím Suchým vystupovala v jeho divadle nejen Zuzana Stirská, když byla malá, tehdejší dětská hvězda Semaforu, ale i dcera Viki, která s ním léta zpívala jako dítě, přičemž nyní s ním v Semaforu vystupuje nejmladší dcera, jedenáctiletá Sany a rovněž i čtrnáctiletýletý syn Raphael.
Ivo Fencl: Dutá zeměkoule a básník Edgar Allan Poe
Edgaru Allanu Poeovi bylo pouhých devět let, když se stal „celý svět“ adresátem tohoto dopisu: Prohlašuji, že Země je dutá a uvnitř obyvatelná. Obsahuje pět pevných, soustředných kulových slupek v sobě s otvory okolo pólů. Za pravdivost té skutečnosti ručím vlastním životem. Jsem připraven prozkoumat uvedenou dutinu, pokud mě v tom svět podpoří a pomůže mi cestu podniknout. John Cleves Symmes, bývalý kapitán pěchoty, Ohio.