Václav R. Židek: Vzácná to žena
Charita se stává v čase předvánočním v posledních letech v Česku samozřejmostí, což je dobře. Ale bylo by ještě lépe, kdyby se tak dělo po celý rok a lidé přestali hledat za podobnou činností něco špatného. Za ta léta - od dob „Sametové revoluce“ - jsme se totiž naučili jakoukoliv dobročinnost podezírat z nekalých úmyslů. Na tom však nese velkou vinu celá naše společnost, protože ne všechno se rozvíjí tak, jak by se správně rozvíjet mělo.
Miroslav Sígl: Kde se rodí nápady pro praxi
Všichni víme, jak je na tom naše ekonomika, jejíž zadluženost převýšila bilión korun, ročně platíme za úrok z úvěrů více než jednu miliardu, každý Čech, novorozence nevyjímaje, se na tom dluhu podílí 111 tisíci korunami – a pomoci si musíme sami. Především výraznou podporou míst a jejich tvořivých (kreativních, chcete-li) lidí.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (47)
Milí trpěliví čtenáři, teď bych si dovolil pomalu přejít od střípků kolaboračních ke střípkům z oslav osobních. Bylo ji pár desítek, ale nebojte se, připomenu jich jen pár. Zažil jsem pět a půl ředitele (pět regulérních a jednoho zastupujícího) a má drzost někdy dosahovala takových výšin, že jsem své zdravice prozpěvoval i některým z nich, což tedy vlastně byla také ještě jakási kolaborace a podlézání tak napůl!
PhDr.Slavomír Pejčoch-Ravik: Karel Havlíček Borovský - Jedinec proti násilí
Když v roce 1845, tedy tři roky před revolučními bouřemi, které otřásaly Evropou, hledali redaktora pro poloúřední Pražské noviny, padla šťastná volba právě na Karla Havlíčka. Bylo mu pouhých 24 let a české politice bylo v té době ještě daleko méně. O to překvapivější bylo, že se mladý žurnalista od první chvíle projevil nejen jako zralý mistr pera, ale i jako politický genius, který rozpoznal potřeby doby a slabiny svého národa.
Rudolf Křesťan: Stále voní ...
„Píseň Purpura zatím z poslechu ještě neznáte,“ napsal v roce 1962 časopis Mladý svět. Citovaná slova byla zveřejněna pod notami a textem zmíněné písně, která byla premiérově otištěna ve vánočním čísle.
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (3)
To, čemu se v odborných kruzích říká experimentální film, jsem velmi dobře znal, ale jen od vidění. Později jsem však měl přijít na to, že něco jiného je vidět a něco jiného zkusit. Já měl ještě navíc tu zvláštní touhu natočit experimentální film, postrádající onu výlučnost experimentů, která je činí pro průměrného diváka nestravitelnými.
Michal Dlouhý: POUR FÉLICITER po četnicku
Četnický sbor, pečující o veřejný pořádek a veřejnou bezpečnost na celém území státu, byl od samého svého zřízení v rakouské části monarchie, k němuž došlo v roce 1849, důsledně organizován jako autoritativní orgán státu. Ačkoliv předpisy upravující výkon četnické služby doznaly postupem času řady změn, týkajících se zejména zdokonalení organizační struktury četnického sboru tak, aby odpovídala organizaci ostatních orgánů státní správy, autoritativní duch četnictva zůstal ve služebních předpisech trvale deklarován.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (21) Vánoční speciál
Dnes budeme vánoční dobroty chystat s bývalou zpěvačkou a herečkou z divadélka PARAVAN, Zuzanou Princovou (dnes žijící v Dánsku jako Zuzana Vasa) a s vynikajícím slovenským hercem Jozefem Kronerem (jehož příjmení se často psalo a píše nesprávně Króner).
Pavel Kovář: OTEC KULAK, SYN ZELENÝ BARON (7)
Když po dvou měsících proskočily zprávy, že tohle naše totální nasazení bude možná prodlouženo až na dva roky, byli jsme zralí na cvokhaus. A za této situace přicházely zprávy, byť jich moc nebylo, že vypuklo protikomunistické povstání v Maďarsku. V zemi čardáše a paprik došla lidem trpělivost a začali věšet bolševiky na lampy.
Zita Mudráková: Hotel OGAR v Pozlovicích
Zasílám něco z hotelu Ogar - originálně pojatého hotelu v Pozlovicích poblíž Luhačovic. Super rodinný podnik, který kromě vynikající kuchyně, obsluhy, nápadů, dobrých (přímo kouzelnicky nízkých) cen je také komorní scénou ...
Josef Krám: Betlémy z kraje Orlických hor
Ve velkém sále rychnovského Společenského centra byla 9. prosince zahájena 15. výstava Betlémy z kraje Orlických hor. Na úvod vystoupil špičkový sbor Carmina. Mezi více než stovkou exponátů je Rychnovský soukenický betlém Jarmily Haldové ze Sedloňova, který od ledna 2012 bude trvale vystaven ve vestibulu rychnovského městského úřadu, aby ho Rychnováci i turisté mohli vidět po celý rok.
Miroslav Sígl: Úděl žen z rodu Habsburků
České vztahy k rodu Habsburků, který u nás vládl pověstných 300 let, a přestože měl dobré vztahy s Přemyslovci, Lucemburky nebo Jagellovci, nelze zapomenout na popravu 27 českých pánů po bitvě na Bílé hoře, a snad nejvýstižněji je vyjádřil T. G. Masaryk ve Washingtonské deklaraci, kde se říká doslova: “Náš národ povolal Habsburky na český trůn ze své svobodné vůle a tímtéž právem je sesazuje.
Jitka Dolejšová: Skandinávie - O velikém putování k polárnímu kruhu …a ještě dál (9)
Po další bílé noci pokračujeme do Henningsvaeru. Je to moc pěkné, tiché přístavní městečko, s červenými rorbuery, rybářskými chatkami, vzájemně propojenými dřevěnými chodníčky. Ten klid a pohoda všude je přímo balzámem pro duši. Monumentální horská scenérie za městem vytváří nádhernou přírodní kulisu.
Josef Krám: Rudla miloval lokomotivy | O Rudlíkovi s jeho švagrovou
66. narozeniny Rychnováka Rudolfa Rokla, jemuž se v Rychnově říkalo Rudla a v jejich rodině Rudlík, si připomeneme 16. prosince 2007, ale jak krátce a neotřele vystihnout tuto osobnost? Jeho maminku jsem znal jako prodavačku v obchodu s textilem a koberci na rohu Komenského ulice a Starého náměstí – pardon, tehdy za komunistického režimu náměstí Zdeňka Nejedlého. A tatínek? Připomeňme aspoň, že založil v roce 1936 Roklovo klavírní kvarteto. Nu a náš Rudla? Noblesní klavírista, improvizující jazzman, klasicky vzdělaný konzervatorista, spolehlivý doprovázeč popových hvězd a nezapomeňme – žák rychnovské profesorky hudby Věry Jelínkové, jehož život skončil po těžké nemoci 23. září 1997.