Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (18)
Po padesátce počínají pánové, podobní pohasínajícím plamenům, pociťovat první příznaky počínající pohromy. Pánové počnou pokukovat po patnáctkách. Puberťačce postačí pohoštění, případně patřičné poplácání. Políbí-li pak přitažlivá panenka plešatce před přihlížejícími páprdy, polichocený prďola podstrčí poupěti pětistovku pro pořízení parády.
Josef Krám: Jeptiška jako panenka na hraní
V Rychnově nad Kněžnou zahájilo 15. dubna 2008 Muzeum hraček (vzniklo 5. května 2005) čtvrtou sezónu. Ročně ho navštíví přes pět tisíc lidí, letos je obohaceno o typicky český fenomén – domácí loutková divadla, zde jsou vystavena čtyři i s dobovou dokumentací, mezi nimi i loutkové divadlo Vojtěcha Suchardy z Nové Paky.
Jan William Drnek - Jiří Heller: Pozitivní setkání
V úterý 11. května 2010 se bude konat ve vinárně BRESTO ve Štěpánské ulici 2. Setkání tvůrců a čtenářů Pozitivních novin.... Jeho hostem bude cestovatel a fotograf, pan Jan William Drnek. Tématem jeho fotografií a krátkých filmů bude příroda, lidé a zvířata ve vybraných zemích současné Afriky.... | Tématem tvého hostování bude přenesení tvých zážitků a pocitů z několika zemí Afriky... Čím Tě tento kontinent zejména oslovil? | Divá zvěř z bezprostřední blízkosti.
Jitka Dolejšová: Na nožky punčošky
Ručně pletené punčochy se staly moderními v 17. století. Anglická královna Alžběta I. odmítla udělit patent reverendu Williamu Leeovi na první pletací stroj, protože prý jeho punčochy byly příliš hrubé ve srovnání s jemnými hedvábnými punčochami importovanými ze Španělska. Vynálezce nelenil a vylepšil svůj stroj, takže byl schopen produkovat ještě jemnější punčochy, ale tentokrát byl odmítnut z obavy, že by připravil o práci ruční výrobce punčoch.
Milan Bartoň: Trochu optimismu do té dnešní doby
Často přemýšlím nad řadou paradoxů doby, ve které dnes žijeme. Na jedné straně značně vyspělé technologie a na druhé mnohdy až nápadně zúžené myšlení a absence nadhledu potřebného k řešení problémů, které nás trápí. Všiml jsem si, že k výraznějším posunům vpřed dochází vždy, když se lidé zvládnou domluvit a ideálně shodnout na nějakém společném cíli nebo myšlence. Při zamýšlení se nad tím, co by takovou myšlenkou či cílem, na kterém by se mnoho lidí, napříč všemi vrstvami společnosti dokázalo shodnout, mohlo být, jsem možná něco, co stojí za bližší prozkoumání opravdu našel.
Lenka a Luděk Novákovi: Srí Lanka aneb cestování s kufrem pro každého (3)
Čeká nás další den putování za Srilandskými záhadami. Předmětem našeho zájmu budou posvátné skály, kameny a jeskyně. Láká nás skalní monolit, který najednou z ničeho nic vyrůstá ze země, velká hranatá skála s výškou 200 m nad okolní krajinou plná přírodních jeskyní a skalních převisů, které po více než 2000 let upravovala a zkrášlovala lidská ruka.
Milan Turek: Pohádková inspirace
Nejkrásnější pohádky začínající naše dětství jsme určitě nejraději poslouchali od babiček, je pravdou, že pohádky také vyprávějí maminky nebo tatínkové, ale třeba i dědové. „Dědo, ty si ale vymýšlíš,“ prohlašuje Martínek, když jemu a Lence před spaním vypravuji o tom, jak spousty mravenců vystoupily z tramvaje v Hanychově, zaplnily celou stráň a začali požírat Ještěd. „Přece mravenci nejezdí tramvají!“, prohlašuje Lenka, uspokojí se však, když pokračuji o tom, jak Ještěd zachránili skřítci.
Josef Fousek: Epidemie sexu / Exilové zapomenutí
Sex se dere do popředí. Vpadl k nám jako uragán. Časopisy, noviny, média troubí do útoku. Aby nepropadly na bojišti konkurence, oblékají necudné kabáty. U půjčoven postávají nenápadní, mírumilovní a úctyhodní občánkové. Rozhlédnou se a – šup – pornokazeta je v tašce. Večer, když děti usnou, nastávají radovánky. Pepř do vystydlého guláše. Režiséři, scénáristé, autoři a baviči hýří slovníkem záchodové češtiny, která pokoutně vzrušuje a hlavně přináší honoráře moderním tvůrcům.
Michal Dlouhý: Pekelný stroj
Poté co strážmistr Vlkovský otevřel dveře skříně, následovaly krátce po sobě dva výbuchy. Při prvním z nich vyšlehly ze skříně plameny, které způsobily strážmistru Vlkovskému těžké zranění - popáleniny III. stupně v obličeji, na krku a na rukách. Po druhém výbuchu se zbořila jedna ze zdí bytu, došlo k prolomení stropu a k vyražení oken a dveří. Při tomto výbuchu se zasažený strážmistr Vlkovský vzchopil natolik, že vyraženým oknem vyskočil na dvůr, kde klesl v mdlobách. Odtud byl okamžitě převezen první pomocí do místní veřejné nemocnice. Štábní strážmistr Studený byl v době výbuchu naštěstí sehnut u stolu a nadstrážník Ambros stál u dveří, oba byli odhozeni směrem ke dveřím do předsíně.
Ludvík Petr Rössler: Lodžské ghetto (2/2)
V domku byla jen jedna místnost, kde nás všech šest spalo na primitivních postelích, na jiný nábytek si nepamatuji. Tenkrát jsme si sami vařili na primitivních kamínkách, která nás také alespoň trošičku v zimě ohřála, přes to jsme spali plná oblečeni. Dostávali jsme každých 14dní malý příděl potravin a uhlí ve formě briket.
Ivo Fencl: Divy pana H. G. Wellse
Byl čtvrtým, nechtěným dítětem služebné a zahradníka, zahradníka, který se také stal učitelem kriketu a byl o třináct let mladší než Wellsova matka. I díky zlomené noze byl Herbert Wells už v sedmi letech lačným čtenářem, ale nečekaly ho zkraje jenom sny. Jako deptán jakousi prázdnotou všední reality prchal celé mládí z pracovních míst, které mu většinou nacházela matka, a nejdéle (i když taky „dva roky pekla“) vydržel prodávat látky.
Ludvík Petr Rössler: Lodžské ghetto (1/2)
V březnu 1939, když Němci vpadli do Prahy a okupovali republiku, se náš život značně změnil k horšímu, když se začaly uplatňovat Hitlerovy antisemitské norimberské zákony. Naše osobní svoboda a občanská práva byla omezena a postupně jsme byli stále drastičtějšími diskriminačními opatřeními izolováni od ostatní společnosti.
Ondřej Suchý: A večer bude biograf (7)
Když režisér Vittorio De Sica hledal pro svůj a Zavattiniho námět producenta, dlouho jej nemohl najít. Nabídl se pouze David O. Sleznick, šéf velké americké společnosti, který však měl podmínku, že hlavní roli vytvoří slavný herec Gary Grant. De Sica nabídku nepřijal. Nakonec obsadil do hlavní role dělníka Lamberta Maggioraniho, kterého objevil ve strojírenském závodě Breda v Římě, a s ním svůj tvůrčí záměr uskutečnil.
Zdeňka Petáková: v okouzlení duchem místa - Žatec
Žatec je městem, kde na vás minulost nedýchne, nýbrž vyhřezne. Minulost tady není lehkým sentimentálním vláním sněhobílé záclony se starodávným vzorem, ale nehojící se řeznou ránou – připomínkou všech míst, která si zasluhují péči, všech míst, o které při vší vůli dobře pečovat nedokážem. Dějiny země zachycené architekturou jsou tu jak na dlani. Dosud téměř nezmrzačené necitlivými stavebními úpravami. Nezamlžené. Ostré a jasné. Stačí otevřít oči.