Emanuel Šíp: Podzimní vláček
Přijměte mé pozvání na výlet vlakem. Není to banalita. Stále více ubývá lidí, kteří alespoň čas od času nastoupí do vlaku. Je to zdánlivě nepohodlné – místo startování auta v garáži u domu dojít či dojet na nádraží, přizpůsobit se jízdnímu řádu, omezit svou možnost volby... Na druhé straně toho, kdo to po dlouhé době, či možná poprvé zkusí, potká úplně jiný svět.
Jitka Dolejšová: Rakousko - Fotoaparát vypráví .... (3)
Byli jsme se podívat i na Krimmlerské vodopády. Na můj vkus tam bylo moc lidí, ale ta padající voda, co hučí a vypadá, jako když se vaří, je úchvatná. Vyfotil jsem i nádhernou duhu. Jenže fotit obrovské vodopády, to taky není jen tak. Hned jsem měl na objektivu drobounké kapky. Ale moje paní mne osušila svým tričkem – a zase bylo dobře.
Ondřej Suchý: Kdo byla a kam zmizela Karen Ostrá
Moje žena o mně říká, že jsem mravenec. Nebráním se tomu označení. Opravdu dokážu za něčím jít s urputností mravence celá léta, navzdory tomu, že se výsledek většinou opakuje: rovná se nule. Nechám na čas celou záležitost takříkajíc „u ledu“, ale pak se znovu pustím do přerušeného pátrání.
MUDr. Pavel Špatenka - Jarmila Moosová: Stačí se otevřít …
Jiné setkání ve mně vzbudilo zvědavost: Ráda bych bývala věděla, jaký asi je člověk, který dokáže s nadhledem moderovat celovečerní koncert. A že mě k tomu všemu nad jiné zajímá hudba a psychologie, není divu ...
Michal Dlouhý: Náhoda v pátrací službě
Vrchní strážmistr František Somerauer z Pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Mostě v Čechách začal vyprávět případ, který řešila jejich pátračka v docela nedávné době. Na mostecku je zcela běžné, že havíři jdoucí ze šichty domů si nosí v batozích na zádech takzvané "domáky". Jedná se o špalík odpadového dřeva z výztuh na podpal. Jeden ze strážmistrů četnické stanice v Mostě při listopadové noční obchůzce spatřil v hloučku jdoucích havířů muže s nezvykle naditým batohem, a proto se ho rozhodl zkontrolovat.
Ivan Rössler: Hm, hm, ach ty jsi úžasná...
2. září 2009 to bude bez jednoho roku dvacet let, kdy do hudebního nebe odešel skladatel, kterého jsem měl obzvlášť rád. Sedával, nenápadný a tichý, v jedné z mnoha malinkých kanceláří nakladatelství Panton. Rád jsem si s ním povída,l a tak jsem jednoho dne pár jeho vzpomínek zachytil. Byl to autor mnoha úžasných písniček a jedna z nich měla prazvláštní osud, ale nepředbíhejme.
Mojmír Soukup: Lze zachránit Mrtvé moře?
Mrtvé moře umírá. Zní to jako paradox, neboť je od pradávna mrtvé a života je v něm celkem nepatrně. Víc než života je v něm solí a to přibližně devětkrát víc než v ostatních mořích. Co se tedy děje? Proč je Mrtvé moře tak slané a proč se nám po desítky let ztrácí před očima? Geograficky vzato toto moře není mořem, ale jezerem. Zůstane však jezerem či mořem nadále, když se jeho plocha tak rapidně zmenšuje?
Josef Krám: Za šlápotami do Varnsdorfu
Všecko začalo tím, že 1. srpna 1974, tedy v období tuhé normalizace a roce i měsíci 6. výročí Srpna, vyšla v okresních novinách Jiskra Rychnovska kresba zahradníka, jemuž někdo pošlapal zahrádku a on to komentuje slovy „Kterýpak zvíře?“ Podepsáno šifrou JP. Byl to tehdy malér non plus ultra – stačilo tuto kresbu pootočit vlevo o 90 stupňů a hned bylo jasno: Tou zahrádkou byla Československá republika a ony šlápoty udělaly okupační armády Varšavské smlouvy.
Zdenek Reimann - Galina Pontusová: Pověsti a příběhy staré Prahy
Příběhy a pověsti o strašidlech patří neodmyslitelně ke koloritu a poezii Prahy, hlavního města České republiky. Vycházejí z významných událostí minulosti a dotkly se myslí a srdcí mnoha Pražanů. Nový turistický průvodce Pověsti a příběhy staré Prahy ruské autorky Galiny Puntusové nabízí soubor pověstí, historek, lidových skazek a mnohdy skandálního vyprávění o oblíbených pražských strašidlech. Kniha může sloužit jako podrobný průvodce městem a jeho minulostí, jako zdroj námětů k výletům, jako inspirace čtenářovy obrazotvornosti, dokreslující tvář Prahy o jednu z jejích zajímavějších a zábavnějších poloh.
Jan Řehounek: Okupace letiště Boží dar v Milovicích
Postupně přijížděly na obsazené letiště další jednotky včetně pozemních sledů k zabezpečení přijetí letounů. Pak začaly přistávat letouny MIG-21, vyzbrojené raketami na podvěsech. Zhruba padesát až šedesát letadel – celý letecký pluk. Vojáci obsadili stojánky a na druhé straně ranveje vybudovali rozsáhlý stanový tábor.
Naděžda Munzarová: Plameny svobody na Seině
Na konci ostrova Alée des cygnes (Labutí aleje) ve směru toku řeky Seiny v Paříži stojí už přes sto let originál sochy - symbol svobody - jejíž čtyřicet šest metrů vysokou kopii darovala Francie r.1886 New Yorku k výročí založení USA. Do podstavce byla vtesána slova na uvítanou příchozím do Nového světa, toužícím po možnosti svobodně dýchat.
Josef Čermák: Chvíli se zdálo, že se stane zázrak
Vzpomínal jsem na cestu do Prahy, kam jsem byl přáteli poslán něco jako agent pozorovatel; viděl jsem se na Bradle (Bratislava byla plná sovětských vojenských vozidel), na lánském hřbitůvku a u Benešova hrobu v Sezimově Ustí - na všechny jsem položil věnce se stuhami Československého sdružení v Kanadě a Sokola; slyšel jsem hlas paní Benešové, nadšeně hovořící o mladém politikovi Čestmíru Císařovi...
Slavomír Pejčoch-Ravik: V srdci Paříže (5)
Pro mě to bylo ovšem vzácné poučení. Mám totiž přítele, který sní o tom, že by se mnou rád prožil něco dobrodružného. Přinesl mi kdysi modré ponožky s nadějí, že budeme-li nosit modré košile, fusekle a vázanky, že si nás dozajista všimnou svobodní zednáři. Marně jsem ho přesvědčoval, že bychom v zednářské lóži potkali asi tytéž osoby, které neradi vidíme i na televizní obrazovce.
Lukáš Berný: Nové stránky o divadle Semafor a práci Jiřího Suchého
Před pár dny byly spuštěny nové stránky o divadle Semafor a všeobecně i o práci Jiřího Suchého. Najdete je na adrese www.semafor.wdr.cz. Vytvořil jsem je poté, co jsem zjistil, že na internetu prakticky není web, který by tuto legendu nějak podrobněji zpracoval. Dosud existovaly jen oficiální stránky divadla, ale tam lze najít prakticky jen aktuální program divadla a profily současných herců.