Milan Turek: Na kole s Luckou
Prostředí města ani venkovské komunikace jim příliš naděje na cyklistiku nedávají, snad na tandemu, ale že by existoval způsob jízdy na kole zrakově postižených samostatně, se zdá nemožné. Může to být až neuvěřitelné, že lidé takto handicapovaní si mohou užívat cyklistiku podobně jako lidé zdraví.
Miloš Ondrášek: Kisch v Austrálii
Kisch byl v době, kdy se v Německu uchopil moci Hitler, známý jako odpůrce fašismu a předpovídal zrůdnost nacismu. Jako protiválečný idealista byl v roce 1934 pozván do Melbourne, aby pronesl hlavní referát na mírovém shromáždění All Australian Congress Against War and Fascism.
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (1)
Někdy mívám i dobré nápady, například ten s tím Semaforem - založil jsem di¬vadlo, které funguje celá desítiletí, ačkoliv je to kupodivu. Horší to je s filmovou společností Perplex. Astrolog by mi možná řekl, že je to nápad, zplozený ve znamení vola. Já se zas přikláním k názoru, že je to spíš nápad odchovance naivního socialismu.
Vladislav Drahoš - Pavel Pávek: Rád putuji alespoň v duchu
Vladislav Drahoš, Plzeňák z Bánské Bystrice byl jedním z prvních seniorů, které oslovil projekt Pozitivních novin SENIOŘI K POČÍTAČŮM! Jeho písemnou reakci citoval Pavel Loužecký i ve vysílání České televize.
Marta Pospíchalová - Zdeněk Pošíval: Jak se žije manekýnám
Martu znám ještě jako slečnu Kaňovskou, kdy se stala hvězdou modelingu a navíc i filmovou star ve vynikajícím snímku režisérky Věry Chytilové s názvem STROP; patřil ve své době k tak zvané nové vlně a plnil hlediště kin. S módou jsem bohužel ve svém oboru přišel do styku pouze jedinkrát, kdy se mi dostalo příležitosti podílet se s architektem M. Masákem na scénáři velkolepé scénické revue pro Liberecké výstavní trhy: tehdy jsem tu show také režíroval.
Jan Drocár: Několikrát kolem světa s Jiřím Srncem
Našlo by se několik zemí, které Jiří Srnec a jeho Černé divadlo nenavštívili: Albánie, Čína, země černé Afriky. Do Izraele se podívali poprvé v roce 1990. Téměř pravidelně projíždí divadlo celou Ameriku, především Jižní a Střední, tyto zájezdy trvají tři až čtyři měsíce. Na jihoamerickém turné bylo divadlo i v roce 1991, kdy kontinent projelo kompletně od Argentiny až nahoru do Dominikánské republiky.
Pavel Kovář: Kdyby v Pekingu startoval, medaili by přivezl
Český paralympijský výbor vyzval Michala, ať vystoupí ze své organizace a přejde k jiné, jinak že nebude nominován na světové soutěže. Charakterově pevný Michal však takovému nefér tlaku nepodlehl. A to i proto, že věřil v přesvědčivost svých loňských i letošních vítězství na mezinárodní scéně. Přičemž v zahraničí startoval za své nebo sponzorské peníze. Nebylo mu to nic platné, kromě loňského světového šampionátu nebyl nominován ani na letošní paralympiádu...
Milan Turek: Dovolená na kolech caravanu
Léto, které začalo vysokými tropickými teplotami, vylákalo nejméně milion našich občanů za letním odpočinkem. Na dovolenou vyjíždějí vlaky, automobily, letadly nebo i pěšky, ale intenzivní rozvoj prodělává i doposud u nás méně rozšířené moderní putování rodin s caravany a obytnými vozy. Zatímco Evropa zažívá intenzivní boom, a to nejen ve výrobě, ale i ve službách pro tento druh cestujících. Exkluzivně vybavené vozy, ale také exkluzivní autokempy, jinak též stellplatzy.
Pavel Vaculík: Cirkusové pověry
Cirkusová kultura je přitom plná nejrůznějších zažitých pravidel a pověr, které si cirkusáci nesou již po staletí - jiné více, jiné méně, další se už bohužel téměř vytratily. Pověrčivost tohoto osobitého a tradičního společenství tak dodnes rozlišuje množství určujících obyčejů a omezení, které můžeme rozdělit do skupin zákazová, výstražná, doporučující aj.
Ondřej Suchý: Dáša
Možná si pomyslíte, že jsem měl místo Dáša napsat důstojněji Dagmar Veškrnová-Havlová. Když ale pro mě je dodnes jednou z „hvězd mého života“ právě ta Dáša, Dáša Veškrnová, báječná, veselá, skromná, pracovitá, kamarádská holka s velkým srdcem! Zamiloval jsem se do ní už jako do „holky z porcelánu“ i jako do „holky na zabití“, později ba i jako do „holky“ Vlastičky z filmu Dědictví režisérky Věry Chytilové.
Pavel Victorin: Pokání a Nanebevzetí Johna Lennona
Uprostřed roku 1973 se John a Yoko Lennonovi nastěhovali do devítipokojového bytu č. 72 v sedmém patře Paláce Dakota Building na dolní západní straně newyorského Manhattanu. V této exkluzivní, byť na první pohled zchátralé budově, bydleli pouze vážení nájemníci. Byl mezi nimi třeba slavný Leonard Bernstein a v r. 1967 zde Roman Polanski natočil kultovní film „Rosemary má děťátko“.
Tajemství základního kamene
Městské divadlo v Kutné hoře je jedním z mála v republice, které bylo za vydatné pomoci sponzorů postaveno výhradně pro potřeby ochotnického spolku. Nikdy za sedmdesát let existence nemělo vlastní profesionální soubor.
Poctivé holky přijdou do pekla
Nevím, jak vy, ale nemám ráda revizory. Ačkoliv odjakživa jezdím na platné jízdenky, či průkazku MHD, vždy když mě zastaví revizor, připadám si jako kriminální živel, jenž nestoudně využívá bohulibé služby pražské dopravy.
Vladimír Cícha: Cesta na jihozápad – vzpomínka na báječné časy (1)
Začala se kolem deváté ráno 10. července 1971 automobilem chevrolet belair ročník 1963, zakoupeným po šestiměsíčním pobytu v Kanadě, ve Winnipegu, Manitoba, v červnu roku 1969 za 650 dolarů. Zdatnost vozu vyzkoušeli jsme rok nato na trase Winnipeg–Vancouver–Seattle–Vancouver–Winnipeg s náloží čtyř dospělých (z nich dva nadměrné váhy a objemu), jednoho dítěte, dvou ohromných stanů, čtyř nafukovacích matrací, ledničky Coleman a řadou jiných potřeb a zbytečností. Zkouška tehdy dopadla dobře, a tak jsme zmíněného rána vyjeli jihozápadním směrem.