Petr Hroch Binder: Putování Hrocha k papeži
Právě jsem se vrátil z Vatikánu. Vím, že tam byl už skoro každý, ale možná ne každý tam došel z Čech pěšky. Já ano. V rámci Putování Hrocha, v dobovém oblečení a se sochou sv. Václava na zádech, jsem vyrazil dne 30. dubna z Horního hradu na Karlovarsku a jen pomocí svých nohou se dopravil do Říma. Těšil jsem se na setkání se Svatým otcem, leč nestačilo mi ani šest měsíců na to, abych si audienci s papežem domluvil z Čech.
Miroslav Sígl: Osmičky mého života do 88 let
Čím mohu přispět do jubilejního osmičkového vyprávění, vzpomínání, hodnocení, které začalo už na sklonku předchozího roku v přípravách oslav, memoárů, rozhovorů nejen v mediích, ale ovlivňuje programy institucí, agentur, společenských, kulturních a sportovních aktivit a bude nás všechno provázet po celý letošní rok, až se obávám nemoci z osmičkové přeinformovanosti – toť otázka?
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (6)
Ráno jsem vykročil s cílem, že si prohlédnu N. Y. z výšky World Trade Center. Vzal jsem si s sebou osm barevných Kodaků. Kamarád ze skupiny Sebranka mne informoval jak se dostat metrem do Manhattanu – v kapse jsem měl malinký plánek. Byl jsem rozechvělý před cestou, která měla dokázat, že se sám dokážu dostat na světoznámá místa.
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (4) Dimitri
V den premiéry Varieté 2000 jsem byl 15. července roku 2000 pozván majitelem divadla a školy ve Versciu nedaleko Locarna významným švýcarským mimem a klaunem Dimitrim k němu domů na oběd. Jeho paní připravila něco tak dobrého, že jsem si o měsíc později musel písemně vyžádat recept, abych si tu báječnou chuť mohl doma znovu připomenout.
Josef Krám: Šlitr byl Svěrákem
Žádné urážky, prostě studentská recese. Sebranka si říkala třída, která odmaturovala na reálném gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou roku 1943 a pro niž vytiskla vlastním nákladem Násobilka s.r.o. VII.B kroniku třídy od primy do septimy. Na začátku oné knihy se zažloutlými listy ve formátu A4 se o této s.r.o. píše ne jako o společnosti s ručením omezeným, ale o společnosti výpomocné.
Milan Turek: Textilana byla světoznámá
Autorkou knížky TEXTILANA V OBRAZECH A DATECH o textilní legendě Liberecka, vlnařském podniku evropské úrovně, Liebigově firmě a později národním podniku Textilana je Vlastimila Bergmanová, bývalá návrhářka oddělení dezinatury. Přinesla v ní ucelený pohled na historii od prvopočátků v roce 1806 až do devadesátých let minulého století. Na Liberecku zvláště v šedesátých létech byla na popředí ve všech oblastech města a oblasti.
Výstava plná květin
Květiny jakoby z obrazů na zdech kavárny La Badia o čemsi vyprávěly. Zamýšlejí se nad osudy lidí, nad smyslem života a přitom tlumenými pastelovými barvami září na tónovaných papírech , někam do neznáma předávají svůj vnitřní náboj, svou pozitivní sílu. „Možná jsou to určité geny. Otec maloval, přátelil se s výtvarníky po celé republice, babička malovala na hedvábí i na dřevo.
Jiří Heller: FOTOGRAFIE Jiřího Havla
Pokud se vrátíme do dětství pana Jiřího Havla, rodáka z Krkonoš, žádný z jeho předků se významným způsobem nepodílel na českém nebo lokálním fotografickém životě. A tak mladý Jiří Havel vystudoval technickou vysokou školu ...
Trampi, hadráři, Kučerovci
Původně byli vlastně zařazeni jako cirkusová a varietní atrakce a asi nikdo netušil, že právě před šedesáti lety vzniká největší legenda v dějinách české populární hudby. Brzy nahrávají čtyři skladby na desky Supraphon ...
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (43)
Nyní to opět trochu zamíchám a v dalších střípkách musím dát gentlemansky přednost něžnému pohlaví. A jako obyčejně nevím, kterou dívenkou, slečnou či paní mám začít... V době mého nástupu „do praktického života“ byla určitě nadpoloviční většina mých spolupracovnic dívkami a slečnami. Paními a manželkami se staly později, a jak už víte, jedna z nich dokonce tou mou.
Jan Drocár: Adam Bubna z Litic a Jiří Srnec - SETKÁNÍ PO ČTYŘICETI LETECH
Černé divadlo Jiřího Srnce se vydalo na jeden ze svých nejdelších zájezdů v roce 1964, kdy navštívilo Austrálii. Své vystoupení mělo i na západním pobřeží v městě Perth. Zde jeho představení navštívil také hrabě Adam Bubna z Litic, potomek jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů.
Milena Buriánková: Emiráty očima "babky z Buranova" (1/4)
...tak jsem přivandrovala z jiného světa, přivezla si hnědou kůži, oteklé koleno a pár zážitků z osmidenního toulání po SAE (Spojených arabských emirátech), o které se s vámi podělím, chcete-li. Čím začnu? Pozdravem z nebe, kde bydlí špičky vysokánských mrakodrapů všech výšek s chocholkami blikajících světel, to aby je nesmetla letadla, která se z letiště valí na všechny světové strany ve dne v noci.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (14) Woody Allen
„Vstávám denně ve stejnou dobu, v osm začnu psát, pak hraju na klarinet, potřebuji vést klidný a spořádaný život, abych odvedl svou práci. Jsem velmi klidný, naprogramovaný člověk,“ říká o sobě plachý, subtilní muž v brýlích s černými obroučky, který patří od konce šedesátých let ve světě mezi nejznámější komiky a humoristy. Scenárista, filmový režisér, hudebník, herec, autor mistrovských skečů a povídek - WOODY ALLEN (1935).
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (8)
Na nádraží jsem prodal stříbrné hodinky, které jsem dostal od jednoho profesora za to, že jsem mu vrátil zlatý hodinky, který ztratil v seně, když učil Mařku Šafránkovou podvojnýmu účetnictví. Koupili jsme si zlevněný důchodový jízdenky a ještě nám zbylo na dvě housky se sýrem a na multivitamínovou limonádu, ze který jsme dostali, já i Kornelie, průjem.