Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (7)

Popularita Semaforu byla čím dál tím větší a tak i rozhlasový hodnostář, který ještě nedávno prohlásil, že do rozhlasu vstoupím jen přes jeho mrtvolu, mně pojednou poklepával na rameno a předváděl docela roztomilou etudu na téma licoměrnost. Rozhlas pak začal vysílat naše písničky, a to velmi nahlas, aby nebylo slyšet skřípání zubů těch, co náš vstup na rádiové vlny považovali za svou osobní prohru.

Pavel Myšák Mojžíš: Z toulek po Kokořínsku

Není nad to vrátit se sám na stará místa. Jít po cestě, vedoucí k lesům a skalám, na níž pomalu utichá hluk civilizace a střídá ho jen šumění větru v korunách stromů a občasné pípnutí probuzeného ptactva. První skalní převis mne uvítal naprostým tichem. Tichem, které se valilo údolím, odráželo se od pískovcových skal a plnilo moji hlavu až k prasknutí. Byla to kouzelná noc.

Milan Turek: Koláčková chaloupka

Kdyby Jeníček s Mařenkou zabloudili v Jizerských horách a přišli k chaloupce pod Českou chalupou, kde by chtěli ochutnat koláčky, určitě by je nezavřela zlá baba Jaga, ale potkali by úsměvnou babičku, která by jim ráda nechala koláček a případně uvařila čaj. Tam, v domku u rudolfovské elektrárny začínala rozvíjet své pekařské umění velmi úspěšná liberecká podnikatelka Libuše Jahodová.

Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (18)

Co je to tréma? Nedostatek sebedůvěry? Zodpovědnost k divákům? Nemoc? Vědomí, že neumíme? Před každým veřejným vystoupením se trochu ponořím do sebe a nemohu ten den vykonávat jinou činnost. Žaludek je jaksi na vodě a nutí mne i usednout na porcelánovou mísu, ačkoli nepřijde výsledek. S prvním lepším ohlasem mezi diváky ze mne tíseň spadává. Nastává hezký zápas o přízeň diváků.

Václav Čapek - Zdeněk Pošíval: Říkalo se mu »pan konferenciér«

Jednou jsme s Miroslavem Horníčkem seděli v Národním domě v Olomouci u oběda a on mi říká: „Hele, skoč pro Mildu, za půl hodiny jedeme do Lipníka!“ Šel jsem tedy na jeho pokoj, zaklepal a říkám: „Mildo, vstávej, jedeme do Lipníka!“ On mi z postele odpověděl: „Já nikam nejedu“. Na to jsem ho varoval: „Mildo, vždyť je na to smlouva!“ „Tak ji zrušte!“ vykřikl bolestně a tím to skončilo.

Miroslav Kovářík - Zdeněk Pošíval: Poetický mág koncertů

Tak na ty pozdně noční snídaně si pamatuju, ale krumlovských reminiscencí mám nespočet – folkové festivaly a také samostatné koncerty tam se mnou žily skoro celá dvě desetiletí – nezapomenutý byl ten s písničkáři někdy na počátku sedmdesátých let, kdy jsem šel Hutkovi a Mertovi naproti po cestě k otočnému hledišti říkaje Ortena, na to také nejde zapomenout.

Lucie Stejskalová: S WebNode to dokáže i vaše babička

Český unikátní systém pro tvorbu a aktualizaci webových stránek WebNode získává uživatele ze všech koutů světa. Úspěch zaznamenává díky své jednoduchosti - vlastní web si s ním vytvoří pětileté dítě nebo osmdesátiletá babička. Vlastní webové stránky si teď může vytvořit kdokoli, kdo ovládá základní znalosti práce s PC a internetem.

Josef Čermák: Václav Havel - Vznešený klaun?

Tento titulek není myšlen hanlivě - spíš něco jako název Kožíkova románu Největší z Pierotů. Osobnost, která na mne vystupovala z filmového plátna, nepochybně patří k nejzajímavějším hercům na světové politické a kulturní scéně poslední třetiny minulého století (a ani to nemusí, jak film naznačuje, být neodmítatelnou poklonou).

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (19)

I nepozorní čtenáři jistě už dávno poznali, že se rád předvádím a že jsem tak trochu – no – možná i trochu hodně – exhibicionista. A tak snad nikoho nepřekvapí, když zde teď přidám další svůj příspěvek do zmíněného almanachu Vrchlabského gymnázia, vydaného v roce 1995 u příležitosti 50. výročí českého gymnázia.

Pavel Pávek: Holobrádci u Kolína

Vítězova vede na vrchol kopce úvozová cesta, ze začátku obklopená vzrostlými třešněmi, měnící se časem v polní. Možná stejnou trasou se na své stanoviště 18. června 1757 ubíral i pruský král Fridrich II, vrchní velitel armády, která se za pár okamžiků utká s přesilou vojáků Marie Terezie pod velením polního maršála Dauna.

Jiří Suchý: Elektrická puma (4)

Obloha na východě se počala jasnit a nové ráno se hlásilo ke slouti. František otevřel oči. Zdobeným oknem padalo na jeho tvář ranní šero, ve kterém mohl rozeznat některé jednotlivosti pokoje a s jejich pomocí si uvědomit, kde se nachází. Po jeho pravici ležela Regina, která nadobro ztratila svůj přísný výraz a její krása tím byla umocněna.

Adela Muchová: Skutečně nevěřící?

Jsme prý Češi národ bezbožný, praví statistiky. Ale mně se to nějak nezdá. Během posledních týdnů jsem se setkala s tolika náboženskými (přesněji křesťanskými) projevy, až se mi hlava zatočila. A to jsem jen brázdila ulice hlavního, údajně tak nevěřícího, města. Koneckonců, posuďte sami.

Josef Čermák: Poslední oslava George Grosse

Pohřeb George Grosse patřil do první skupiny: sportovní novinář, spoluzakladatel novin, laškovná hvězda na tenisových turnajích celebrit (kdykoliv prohrál, mohli za to jeho partner či partnerka, i když šlo třeba o nejlepší světové hráče).

Dobromila Lebrová: Arthur Conan Doyle - lékař, spisovatel, novinář, politik a spiritista

Mezitím začal mít dost svého slavného detektiva Sherlocka Holmese a v dopisech matce uvažoval, že je mu z něj špatně a že ho „ zabije“. Vadilo mu, že tato zábavná literatura zastiňuje seriózní romány, které chtěl psát. Dokonce odolával naléhání nakladatele Strand Magazinu, kam své detektivní povídky posílal, a odevzdával povídky pouze jednou měsíčně a zvedal požadovanou cenu za ně.