Milan Turek: Pohádková ekvipáž
Vilém Mrštík se narodil 14.5.1863 v Jimramově v rodině venkovského ševce a švadleny. Studoval na gymnáziu v Brně a v Praze, poté jeden rok práva. Proslavil se jako autor Pohádky máje, Maryši, Roku na vsi a dalších děl, tvořených zčásti s bratrem Aloisem, druhý bratr Norbert byl překladatelem a fejetonistou, třetí, František, lékárníkem. Žil střídavě v Divákách a v Praze, 1904 se oženil s Boženou Pacasovou z Hejčína, 1912 spáchal sebevraždu.
Milan Turek: Liberecký oktaván dobyl Cambridge
Ondřej Henych je studentem gymnázia F. X. Šaldy v Liberci a jako oktaván má za nejoblíbenější předmět chemii. Určitě nejsou hry jeho prioritou, protože je orientačním běžcem, hraje na klavír a samozřejmě se učí jazyky, začíná zvládat švédštinu. Záliba v chemii Ondřeje přivedla až na světovou úroveň. V Cambridge na olympiádě získal v desetihodinovém boji stříbrnou medaili v koknkurenci 250 studentů ze šedesáti šesti zemí.
Jitka Dolejšová: Čertoviny Karla Franty
Výstava kouzelných obrázků malíře, grafika a ilustrátora Karla Franty, která se uskutečnila v únoru 2010 v prostorách Chvalského zámku v Horních Počernicích v Praze 14, se jen hemžila dobráckými čerty, neposednými čertíky, zamyšlenými vodníky, snivými vílami, pohádkovými zvířaty a výtvarně ztvárněnou muzikou vpletenou do působivých linek a barev.
MŮŽEŠ: Nejhorší je, když nespolupracuje rodina, přátelé
Na schůzku přišel Pavel Belšan o pár minut dřív. Podali jsme si ruce. Tu moji nahmátl naprosto přesně a pevně ji stiskl. Pak mi dal přednost do dveří a já si pomyslela, že už ani nepamatuji, kdy mi naposledy dal ve dveřích přednost v podstatě cizí muž. Tenhle to ale udělal s neuvěřitelnou samozřejmostí, dokonce laskavě pokynul rukou a usmál se. Elegantní, sympatický a džentlmen.
Peter Závacký: Rodáčka z pražských Vinohrad - prvá dáma slovenského kresleného humoru
Vo svojich úsmevne ľahkých kresbách, výtvarne čistých a dokonalých sa usilovala čitateľa odľahčiť od všedného a neľahkého kolotoča života. Vnímala ho bez príkras. A tak ho aj kreslila. Láskavo, povzbudivo a pozitívne. Úprimne sa vysmievala z dobových nedostatkov nás všetkých, včítane samej seba. Chápala, že s úsmevom na tvári, v mysli a duši sa dá prežiť skutočne všetko, čo každodenný stereotypný život vo vtedajšom Československu jeho ľuďom prinášal.
Jaroslav Vízner: To všechno jsem nevěděl
„Moje chabá znalost francouzštiny mi ztěžuje komunikaci se členy filmových štábů", stěžoval jsem si svému zkušenějšímu kolegovi, režisérovi Burkhartovi. Roger mi odpověděl: " Máš-li opravdu co říct, dokážeš to říct i jinak, třeba beze slov. Ti, co budou naslouchat a chtít ti porozumět, si s tím práci dají".
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (2) - Charlie Chaplin
Za prvé tři dny pobytu v Londýně jsem dostal 73 000 dopisů a lístků, a z nich bylo přes 28 000 dopisů žebrových... Zvěděl jsem z korespodence, že mám v Anglii 671 příbuzných, o nichž jsem nic nevěděl. Většinou to byli bratranci a podávali mi velmi podrobný rodokmen na důkaz svého tvrzení. Všichni chtěli, abych jim zařídil obchod nebo je vzal k filmu.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (9)
Zastavme se tedy nejprve u předpon na-, ná-, po-, pod- a do-. Jak vidno, počítač už zde kromě „vidna“ podtrhl i jednu předponu, a to ze cela neznámých důvodů! A to „ná“ přitom skýtá celou řadu zajímavostí. No posuďte sami: jistě je samozřejmá dvojice náves – ves, či nálet - let, ale úsměv asi vzbudí nájezdník – jezdník, nákaza – kaza, náladový – ladový, námraza – mraza, ale může být nános i nos, ač to spolu vůbec nesouvisí!
Josef Fousek: Bez cenzury (10)
Snad každá generace vydává proklamace / aby se to co bylo k lepšímu pozměnilo / Svět hledá nové směry pro léčbu nedůvěry / stále se něco mění a nutí k zamyšlení / Vždyť už to není ani / zrovna jen k popukání / Tamto a nebo toto / z důvodů vážných proto / stále se něco kuje / a to co provokuje / lejstrem se hravě zruší / den ze dne Na mou duši ...
Ondřej Suchý: O Františkovi Nepilovi a Janu Werichovi
František Nepil s ním tehdy o politice nemluvil, i když s politikou jejich rozhovor určitou souvislost přece jen měl. Po dlouhé době se totiž objevil na obrazovkách televizní film s jednou z posledních, skvělých hereckých kreací Jana Pivce, umělce v těch letech rovněž odstaveného na vedlejší kolej. „Neviděl jste včera večer v televizi Pivce?
Jan Řehounek: Barokní stavitel František Ignác de Preé
František Ignác de Preé (asi 1702–1755), barokní stavitel, byl žákem stavitele Františka Maxmiliána Kaňky a spolupracovníkem Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Žil v Praze, ale působil po celých Čechách. V Knize měšťanské Starého Města Pražského čteme: „Preé František – zedník, předloživ vysvědčení Františka Maxmiliána Kaňky, měštěnína a úřadu deseti soudců Starého města Pražského assessora (věku 51 let) a Hynka Františka Polstera, měšť. St. M. P., stal se měšťanem St. M. Pr. 20. března 1726.“
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (11)
Ve zrušeném baru V zatáčce, v bývalém německém sídlišti, byla tma. Říkali jsme tomu Bar u Marušky. Vešlo se tam asi deset hostů. A to už bylo nabito! Bar byl zrušen, nelíbil se v okolí. V Česku se vždy ruší to, co mají lidé rádi. Maruška byla majitelka a hosté téměř stálí. Vládla tam laskavost a pohoda. Trochu mi to připomínalo Řecko a ještě více francouzské hospůdky. Francii jsem znal a znám jen z filmů a knih, ale řecké taverny jsem navštívil mnohokrát.
Ondřej Suchý: Co mi schází v Padesátníku za korunu?
Tuto sobotu 21.2.2009 v době, kdy v rozhlase běžel můj pořad pětadvacetníkový Padesátník za korunu (pětadvacetník=rozuměj Padesátník, který dříve trval skoro hodinu, ale od nového roku byl zkrácen na 25 minut), jsem si "povídal" s pamětníky v diskusi Psí podrbání pod článkem Ondřeje Neffa v jeho internetovém Neviditelném psovi.
Miroslav Vejlupek (Čerchovský): Prolog přicházejícího spisovatele
Kdykoli padne slovo o Bohuslavu Balcarovi, vždy si vybavím nejprve vytrvalostního běžce. Není to od věci. Úspěšnému domažlickému atletu sport vycizeloval morálně volní vybavenost tak důkladně, že Balcar zpoza cílové roviny tlumočníka, překladatele a nakonec i nakladatele doběhl až na start maratonské trati, k českému Parnasu vedoucí. A rovnou jako autor opusu! Úctyhodně rozsáhlé Balcarově literární prvotině Prolog místo epilogu lze přiznat pojmenování politický thriller stejně jako společenská kronika několika posledních desetiletí.