Vlastimil Marek: Rodina
Politici a sociologové začínají bít na poplach (a dnešní třicátníci netuší, jakou budou mít, pokud vůbec nějakou, penzi), protože vymíráme. Sečtělejší ale marně varují a upozorňují, že termíny, kterými se výše zmínění ohánějí (právě tak jako jejich druh myšlení), jsou zastaralé a v současném světě naprosto nevyhovující.
Josef Fousek: Fouskoviny pro lidi (6)
♦ Xenofobie je nenávist proti všemu cizímu. Zlodějů se to netýká. ♦ Slibují ráj na zemi a ty, co nechtějí v tomto ráji žít, dají do koncentráků.. ♦ Skutečné stáří a umělecký pád začínají, když tvrdíme, že mladí lidé jsou hloupější než generace, která je vychovala. ♦ Ženy jsou brzdou na kole, které jede k vrcholu. Teprve až se brzda ošoupe, se kolo rozjede. Na cestě z kopce nastanou komplikace.
Josef Krám: Od lyžování přes kulomet Maxim k milionáři Čechovi
Představme Zbyška Středu, svižného 89letého občana Rychnova nad Kněžnou (*1919), původem z Hronova - tam jako malý klučina v červenci 1926 oficiálně vítal T. G. Masaryka; odtamtud pak prezident přijel do Rychnova, ale to už je jiná kapitola. Od pěti let jezdil na lyžích jak v krásných terénech okolí, tak při zájezdech do Pece a Špindlerova Mlýna.
Vladimír Vondráček: Životní cesta (2/3)
Nastává tedy čas na zlatý hřeb našeho pobytu na Havaji. Ráno v 9 hodin jsme nastoupili do malého klimatizovaného autobusu pro 24 osob. Šofér a průvodce v jedné osobě /chtěl bych vidět, zda by to u nás někdo zvládl!/ byl snad stotřicetikilový Havajan, ohromný pohodář, který po celou cestu téměř nepřetržitě upozorňoval na vše, co lze po cestě vidět. A že toho bylo!
Jiří Suchý: Život není obnošená vesta (10)
Zatímco ve škole kamarádi fandili hokejistům a závodníkům, já byl úplně jiného založení. Fascinovali mě komici. Začalo to vlastně už v Klatovech, když jsem ve svých čtyřech či pěti letech se chodil dívat do biografu na Laurela a Hardyho. Ti dva, a jejich hlouposti, mě rozesmávali, neboli přiváděli mě do stavu, v němž jsem se vždycky cítil nejlíp.
Milan Turek: KNÍŽKA JE DAREM Z LÁSKY – vzpomínky lidového knihovníka
V letošním roce uplynulo deset let od otevření nádherné a moderní knihovny v Liberci. Stavba důstojná města a bohatá svou kulturní činností, chrám vzdělanosti, poskytující občanům nejen vzdělání, ale i místo kultury, zábavy a setkávání. Knihovna se vyrovná knihovnám v zahraničí. Nedávno jsem obdržel e-mailovou zprávu paní Kořínkové, která žije v New Yorku, o knihovně, kam chodí a kde si půjčuje knížky.
Michal Dlouhý: Přepadený autodopravce
Na podzim roku 1933 byl služební pes Ada vzhledem ke stáří a zdravotnímu stavu uznán za neschopného dalšího výkonu služby. Do kurzu v pyšelské "psí univerzitě", jak se říkalo Ústavu pro chov a výcvik služebních psů četnictva, byl na vlastní žádost vyslán štábní strážmistr Alois Kruliš se soukromým štěnětem německého ovčáka, fenkou Blankou.
Jan Řehounek: Polabské vánoční trhy v Lysé nad Labem
Již několik let se ukazuje, že lidé vánoční trhy v lysé cíleně vyhledávají a dávají jim přednost před hypermarkety. Není divu, vždyť tady mají možnost pohovořit s prodejcem, který je ve většině případů zároveň výrobcem ...
Jitka Benešová - Zdeněk Pošíval: Není nic staršího než včerejší noviny
Svědkem na svatbách jsem byl ve svém životě zatím asi čtyřikrát, mezi nimiž i nevěstě, jež je dnešní účastnicí Rozprav, přičemž chlubivě dodávám, že všechna mnou dosvědčená manželství dosud drží pohromadě, což považuji při současné smršti rozvodovosti za mimořádný úspěch. Netuším, jak já to vlastně dělám. Svatba se tenkrát odehrála na staroslavném Vyšehradě, takže možná v jakémsi pocitu či v podvědomí dějinné sounáležitosti s předky se cosi odehrálo na duši a mělo to božský vliv na setrvalost vztahů.
Lada Fedorová - Jiří Heller: O rozzářeném slunci s tóny houslí
Pozitivní noviny s rozzářenou slunečnicí přinášeji prostřednictvím fejetonů, básní, fotografií pohledy na radostné stránky lidských životů. Pojďme si povídat o jednom rozzářeném slunci s tóny houslí ve svých rukou, ve svém srdci. Začtěme se, do exkluzivního rozhovoru Jiřího Hellera pro Pozitivní noviny s nadanou českou houslistkou Ladou Fedorovou...
Jitka Dolejšová: O krásné krajkářce Karle Klusoňové
To se tak někdy povede – Příroda, Pán Bůh, sudičky nebo někdo docela jiný vytvoří krásného člověka, kterého obdaří talentem ve více oblastech. Tak byla obdarována i paní Karla Klusoňová. Kromě talentu dostala do vínku i šikovné ruce...
Jitka Vykopalová: Člověk nemůže věřit všemu, co noviny píší!
Mám k tomuto tvrzení názorný příklad z vlastní zkušenosti: Švédské noviny mívají někdy až 64 stran, tak to je i docela fuška je celé přečíst. A mně se často sejdou až tři různé deníky denně, ze kterých vyhledávám a překládám ...
Josef Fousek: Červ v duši / Tvrdá ruka / Šerm pěstí
Z kavárny Lucerna je zvláštní pohled do pasáže. Zavřu oči a vidím procházet pány Wericha, Voskovce, Vlastu Buriana.. Pianista hraje starý šlágr R. A. Dvorského. U baru sedí tři černí studenti. Kdo všechno pobýval v této kavárně? Vedle mne si přisedli solidně vyhlížející hosté. Ač mám špatný sluch, slyšel jsem střípky hlasitého hovoru.
Klapy klap... aneb rozjímání nejen o Jarošově mlýně
Na začátku léta jsme si s mojí skvělou přítelkyní Aničkou udělaly výlet do Jarošova mlýna ve Veverské Bitýšce. Jednak mě inspirovaly přátelské e-maily, které ve mně vzbudily zvědavost na pana mlynáře, jednak moje přítelkyně-iniciátorka obdivovala ....