Pravdivé zamyšlení
To jsou ty nevyřízené maličkosti, které by mě rušily, kdybych věděl, že mé dny jsou počítané. Na nervy by mi také šlo, že vím, že se už nemohu sejít s přáteli, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne navštívit. Na nervy by mi také šlo, že vím, že již nenapíši dopisy, které jsem chtěl jednoho "vhodného" dne napsat. Že jsem svým milým dost často neříkal, že je miluji.
Ivo Antušek: V muzeu čokoládových obrazů
O blahodárných vlastnostech čokolády se toho spoustu napsalo v 17. a 18. století. Poukazovalo se na víru Aztéků v moc čokolády. Její vyznavači i výrobci ji prohlašovali za účinný prostředek proti vyčerpání a slabosti. Vojáci, učenci i duchovní ji používali k podpoře vytrvalosti v dlouhých obdobích fyzické, intelektuální či duševní zátěže.
Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (48)
Už jsem tady kdysi kdesi napsal, že jsem vlastně chtěl být profesorem tělocviku, a tak i když jsem si tuto profesi nakonec nevybral, není divu, že jsem minimálně do svých pětadvaceti let strávil značnou část svého volného času na hřištích a v tělocvičnách. Hned po maturitě se pro mne stával sportem číslo 1 volejbal. Ačkoliv jsem nikdy nedosáhl výšky 170 cm, přesto jako nahrávač jsem byl většinou v základní šestce. V polovině padesátých let ovšem byla pravidla odbíjené jiná, než jsou dnes a malí nahrávači se mohli uplatnit i v reprezentaci, což ještě dokážu a připomenu.
Jiří Suchý: PERPLEX aneb Praktický průvodce od ničeho k ničemu (4)
Není to tak dlouho, co se objevilo slovo klip. Písnička, ilustrovaná filmovým obrazem, mnohdy vynikajícím skvělou výtvarnou úrovní. Klipy sleduje hlavně mládež. Filmové obrazy se střídají mnohdy v dosti rychlém sledu a nejmladší generace je dokáže sledovat bez problémů, zatímco moje generace je sleduje jen s největšími obtížemi, nebo vůbec.
Christine Linder – Jan Maruška: Hraběnka Zedtwitzová z Moravan a Doupova se vyzná v kuchyni
Na vesnický zámek Linderů se paní Christine přistěhovala před třemi roky a pendluje mezi Finskem, Švédskem a Německem. Zedtwidzové jsou starým německým a českým rodem, o němž jsou zmínky ze 13. století. Dnes mají v českých zemích minimum majetku na Chebsku a Ašsku, většinou jsou nemovitosti ve zchátralém stavu. Zrestaurovaný zámeček v Doubravě u Aše dnes slouží jako stylová restaurace.
Dáša Cortésová: Jaký byl Jiří Vašíček (5)
Moji rodiče se s Jiřím Vašíčkem znali, takže jsem se k němu hrdě hlásila. Zvláště před děvčaty, která mi to lehce záviděla. Už v patnácti letech jsem byla dost veliká, ale o tanečníky nouze nebyla. Bohužel, většina byla menších než já. Jakmile přišlo k fotografování, tak se kluci rozutekli. Nikdo z nich nechtěl být na fotce s holkou větší, než on sám.
Miroslav Sígl: Vzpomínky krále televizní zábavy
Silvestrovské veselí si v minulých letech naše televize (v letech 1999-2003 v televizi Nova) a její diváci nemohli představit bez populárních tváří, známých nejen z obrazovky, ale i z filmu či divadel. Přiváděl je do svých scénářů velkých silvestrovských pořadů ten, jehož jméno se objevovalo až v závěrečných titulcích: Gustav Oplustil (*1926). Právě před několika dny mu vyšla jeho monografická kniha Za humorem cestou necestou.
Ondřej Suchý: Na Silvestra s Jiřím Sovákem
Před pětatřiceti lety jsem měl v tehdejším humoristickém časopise Dikobraz seriálek OTÁZKA PRO… A ta otázka začínala pokaždé slovy KTERAK LZE… Blížil se konec roku 1974 a tak jsem se obrátil na Jiřího Sováka, zda by mi neodpověděl na otázku Kterak lze trávit Silvestra? Pan Sovák mě příjemně překvapil, protože souhlasil. A hned mi nadiktoval své rady pro blížící se silvestrovskou oslavu. Takže: Kterak lze trávit Silvestra, pane Sováku?
Náznak úsměvu
Jednoho dne jsem šel domů z práce a tak mě napadlo, že už to takhle dál nejde a byl jsem vlastně na sebe dost nakrknutej.. Vlasy už mi šedivějí, stovku už neuběhnu ani za patnáct vteřin, holky už po mně taky nekoukají ...
Ondřej Suchý: Z jídelníčku klaunů a komiků (22) Silvestrovský speciál
Pro poslední večer letošního roku si můžeme připravit speciální nápoje podle receptu slovenského humoristy Milana Markoviče anebo podle receptu spisovatele Jaroslava Haška (z knihy Radka Pytlíka, Život Jaroslava Haška, autora Osudů dobrého vojáka Švejka).
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (33)
Jak nazvat závěr mé zpovědi? Konec? Nikoli! To zní moc konečně. Mám strach z konců. Vždyť to zní jako rekviem. Poslední slovo? Také tohle odkládám. Nechci říci poslední slovo. Mám toho ještě hodně na srdci, o co bych se chtěl rozdělit s těmi, které mám rád. Z hotelu FONTÁNA v Luhačovicích sejdu tichým parkem podél potoku za dvacet minut do města. Mé vlasy vypadají jako deštník pro bezdomovce
Jan Petr - Zdeněk Pošíval: Proč? To je ve hvězdách!
Pohybuje se s oblibou v záhadném světě iracionality. Zabývá se záležitostmi takříkajíc mezi nebem a zemí, jež mi byly, jsou a patrně i navždy zůstanou nepochopitelné. Na přelomu roku snad neuškodí pohlédnout do hvězd nebo si nechat vyložit karty od tohoto milovníka klobouků…
Ondřej Suchý: Když Kocourkovští zpívali v Anglii
Kocourkovští učitelé mě na filmovém plátně nejvíce rozesmávali v závěrečné scéně filmu Katakomby, kdy se jako jeden z nich pěvecky prosadil Vlasta Burian a pak v jejich posledním filmu Z českých mlýnů (z roku 1941), v němž si zahráli členy cyklistického spolku „Nežeňme se“.
Monínec ve středních Čechách konkuruje horským střediskům
MONÍNEC - Zatímco Prčice se stala mekou turistů, nedaleký Monínec láká především lyžaře. Zdejší areál čekají v roce 2007 veliké stavební úpravy. Stávající hotel bude zmodernizován a velká sjezdovka bude protažena až do Jetřichovic ....