Jitka Dolejšová: Norsko 2010 - Za všechno může Troll (10)
Pršelo celou noc, balíme mokrý a zablácený stan. Ale sluníčko si to u nás „žehlí“ a do Ålesundu přijíždíme za polojasné oblohy. Vyjíždíme nad město, jež je největším rybářským přístavem v zemi, na vyhlídkový vrch Aksla (výška 189 metrů). Shora vypadá město s přístavem jako modýlek pro děti. Je půvabně rozložen na několika ostrovech, které jsou propojeny mosty a tunely. Nemůžeme se vynadívat, podoba s leteckými záběry je dokonalá.
Slavomír Pejčoch-Ravik: V srdci Paříže (6)
Popisovat Versailles je skoro nad síly literáta. Zastavíte na parkovišti a dvě stavby, stojící stranou, z nichž každá je noblesním palácem, jsou konírny. Tady mělo panstvo ustájeno 2500 koní a 200 kočárů. A naproti konírnám je teprve zázrak, kvůli němuž jsme přijeli do Versailles. Vymyšlenost Ludvíka XIII., který tu nejprve dal vybudovat jen lovecký zámeček.
Ondřej Suchý: OBŽALOVANÝ (2/3)
Mám nyní před sebou koncepty a opisy dopisů z let 1947 až 1949, adresovaných ve třech případech Ústřednímu národnímu výboru v Praze, v nichž se nešťastný komik znovu a znovu obhajuje a dovolává spravedlnosti. Jeho odvolání proti nálezu trestní komise č. 50 ze dne 7. května 1947 má dvanáct stran (formuloval je Burianův právní zástupce JUDr. Jaromír Vojtíšek), dopis kulturnímu referentu města Prahy, členu ÚNV Václavu Jarošovi, obsahuje dvanáct číslovaných bodů (napsán byl dva dny před Štědrým dnem 1948).
Milan Dubský: Praha - město Čechů, Evropanů i světoobčanů
Praha patří k velmi starým městům Evropy. Je starší než Metuzalém, a tomu bylo 999 let. Mnich Widukind se o tomto městě zmiňuje již v X.století ve své kronice, a taktéž Ibrahim Ibn Jakub, vyslanec cordóbského chalífa a arabský kupec, jej popsal ve své kronice z 10.století jako město vystavěné z kamene a vápna na řece Vltavě.
Pavel Pávek: Setkání v lese
Ten les nebyl nepřátelský, nepřátelští byli lidé, kteří ho udělali ostatním nepřístupný, zadrátovali ho a nutili překážet při pouti někam jinam, než chtěli oni. Za pár let se vlastně nezměnil. Stromy povyrostly nepatně, šumí stejně jako kdysi, silničky jsou stejně nepřehledné s nevalným povrchem, místy se k obloze pokoušejí dosáhnout rzí vyzdobené strážní věže nebo protiletecké hlásky nepříteli sloužící hlavně k pobavení.
Jiří Krytinář - Milan Richtermoc: Krytinář míří do senátu
Jeho povoláním je však herectví. Baví ho a stále ještě těší. Jirkova první filmová role přišla v roce 1969 a byla to jen malá role ve filmu Šest černých dívek aneb proč zmizel doktor Zajíc. Následoval film Velká neznámá (1970) a poté slavná pohádka Tři oříšky pro popelku. Od té doby jsme Jirku Krytináře mohli vidět na filmovém plátně nebo na televizní obrazovce častěji.
Milan Turek: Temno baroka
Číst historickou literaturu ve formě beletrie může být stejně zajímavé jako číst detektivky nebo romány. Beletristická forma zpracování historických událostí nemusí být vždy pravdivá, například v jedné novele se dočtete o přijetí českého krále na žitavském hradě, který nikdy neexistoval a navíc v té době ani město Sitawia nebylo městem.
Ondřej Suchý: Nora Cífková oslavila devadesátku
Ač byla kdysi také členkou Nového divadla Oldřicha Nového (hrála v hudební komedii Zaplaťte, slečno!) anebo např. Intimního divadla, její jméno dnes už málokomu něco řekne. A přesto stojí za to si ho připomenout, tím spíš, že letos 21. února oslavila tato dáma v Austrálii nedaleko Melbourne, kde žije se svým manželem Vladimírem Novotným, už devadesáté narozeniny!
Milan Dlouhý: Případy z pátrací služby
Po příchodu na místo činu zjistili, že mrtvolu Komky našla jeho 6 letá dcera, která se spolu s matkou vracela z bohoslužby v kostele a běžela napřed. Po chvíli se však vrátila k matce Marii s tím, že otec leží rozvalený na dlažbě. Gábor Komka ležel mrtvý s oholenou polovinou tváře a pod jeho hlavou byla kaluž krve, proto jeho žena zavolala sousedy, kteří přivolali četníky.
Petr Janda - Jan Krůta: Velký malý muž
Otevřel vrata a odvelel psa, aby mě nesežral, a já si v té chvíli vzpomněl, že na mě ten malý velký muž před léty volal Devaterodruhůmas. Srandičky, srandičky. Je to malý velký šťastný muž. Napsal a nazpíval nesmrtelné písničky, velí nesmrtelné kapele. Má zasloužilého a snad i nesmrtelného Slavíka. Snad proto má i mladé ženy...
Matyáš Ostříž: Článek o úspěchu
Co je to vlastně úspěch? Moc? Sláva? Bohatství? Štěstí? Výhra? Nebo je to vnitřní pohoda, fungující vztahy a spokojenost sama se sebou? To jak my definujeme úspěch vypovídá více o nás samých, než o ostatních kolem nás. Pro mě je úspěch „Dělání činností, které mě a lidi kolem činní šťastnými, a to bez nutnosti dělat činnosti jiné“. Ale důležitější je: Co je úspěch pro vás? Na tuto otázku si odpovězte sami.
Milan Turek: Autobus jezdil s vlečkou. Vzpomínky rodáka z Dolních Bojanovic na Hodonínsku.
Byly to zlaté časy, měli jsme všechno, jedny boty na kĺzačky, druhé na fotbal, třetí do kostela. Ty jsem nosil i do školy a k muzice. Kabát taky jeden, kožený, aby mně nebylo zima měl jsem kožák bez podšívky a pod kalhotami podvlékačky. Ponožky obyčejné, žádné tlusté. Zima totiž u nás na jižní Moravě jednak netrvala dlouho a když přišly mrazy, brzo odešly.
Muži jsou cítit jinak
Muži jsou cítit jinak. A ženy mají jinak propojené a strukturované mozky, jinak vnímají a slyší a komunikují. My co jsme zvídaví a informovaní to víme již více jak dvacet let, více jak pět let jsou i u nás již k dostání knihy, které to seriózně popisují ...
Jan Hégr - Josef Krám: Vy neznáte Rampušáka?
To je pravda. Rampušák se poprvé objevil 21. prosince 1962 po 20. hodině v pořadu Československého rozhlasu "Vezměte si vrátičku" v cyklu "Kam na dovolenou". V něm veřejnost s Orlickými horami seznamoval jejich zbrusu nový duch Rampušák. Herec Josef Beyvl příjemným a rozvážným hlasem představil nového obyvatele Orlických hor slovy: "Rampušák je jméno mé, povoláním duch hor.