Miroslav Sígl: Paměť slábne, jestliže ji necvičíme / Pro100duchý příběh
Po několika testech a psychologickém vyšetření v Psychiatrickém centru v Praze – Bohnicích mne vybrali mezi zhruba dvě stě šťastlivců z celé republiky, kteří měli možnost svou účastí podpořit dosti významný vědecko-výzkumný projekt.
Jiří Suchý: Cukroví
Možná, že si pamatujete na písničku, v níž se zpívá: Zčervená, zčervená, když jí hladím ramena. Zpíval jsem ji v jednom vojenském filmu a vy jste nic netušili o její prehistorii. Původně jsem na ni napsal totiž text úplně jinej, do vojenského filmu se nehodící. Měla tvořit finále první poloviny hry Jonáš a tingl-tangl v Semaforu a byla o cukroví.
Jaroslav Vízner: "Ukončete nástup - dveře se nezavírají!"
V padesátých letech měly tramvaje ještě pěkné proporce, krásné interiéry a stále otevřené dveře. Když jsem vycházel z našeho domu ve Vokovicích, jedenáctka byla slyšet dlouho před stanicí, už od Liboce. Dával jsem se do běhu a často ji dostihl až když se ze zastávky znovu rozjížděla. Stačil jsem se ale pověsit na rukojeť zadních dveří, chvíli vlál jak prapor, pak se přitáhnul a tímto způsobem "nastoupil".
Vladimír Leksa: Matej Bel, posol lepšej Európy
Uhorsko je v kríze. Už viac ako sto rokov. Odkedy boli pri Moháči v roku 1526 porazené uhorské vojská a zahynul kráľ, krajina je rozdrobená. V Kráľovskom Uhorsku vládnu Habsburgovci z Viedne. Zvyšok Uhorska je podrobený Turkom. Krajinu pustošia neustále boje proti nim, ale aj občianske vojny, protihabsburgské povstania, náboženské spory a mor. Ale kedysi dávno bolo aj horšie. Po vpáde Tatárov štyristo rokov predtým rozvrátené Uhorsko prestalo na čas jestvovať úplne. Nezaniklo. Rovnako aj teraz – svitlo na lepšie časy – v roku 1683 pri Viedni poráža habsburská ríša s poľským kráľom Turkov, a Uhorsko je od nich oslobodené.
Vladimír Vondráček: Paradoxy češtiny (24)
Otvíráme podruhé Slovník cizích slov na stránkách s písmeny B až G. B: baganče = povel o předání zavazadla Aničce, balustráda = báječné prověřování, kterým projde každý, barograf = přístroj, který registruje náladu v baru, berber = nejoblíbenější pokřik ve všech vrstvách naší společnosti, bidet = zkratka pro dvojici detektivů, bilion = nejen dvouocasý, ale i dvouhlavý lev,
Ivo Fencl: Poeova pražská výstava
V roce 2009 uplynulo sto šedesát let od smrti a dvě stě let od narození vynálezce detektivky a básníka Edgara Allana Poea. Toto výročí až do 13. června 2010 připomíná výstava v pražské Galerii Novoměstské radnice a spatříte zde knihy, a to mistrně umělecky zpracované, ale základem expozice se staly spíše originály knižních ilustrací a různé samostatné výtvarné práce inspirované dílem nešťastného, avšak bezpochyby geniálního tvůrce.
Miroslav Vejlupek (Čerchovský): Vzpomínka na Choda z nejzasloužilejších
Když mu Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění vydala v roce 1907 rozsahem, důkladností a kvalitou obdobné práci Moravana Františka Bartoše se blížící „Dialektický slovník chodský“, měl před sebou ještě třicet let života. Naplnil je tak usilovnou a tak cílevědomou prací, že když 17. října 1937 v Plzni zemřel, čtyři dny nato se s ním přišla rozloučit do arciděkanského chrámu sv. Bartoloměje nejen vzdělaná Plzeň (byl tu dvacet čtyři let pedagogem na Českém státním gymnáziu), ale nechyběli ani vyslanci učené Prahy.
Josef Hlinomaz - Slavomír Pejčoch-Ravik: O fotografování, aneb fotogenický fotograf Josef Hlinomaz
Vzpomínám si, jak jsme jednou hodnotili příjezd Brežněva do Prahy. Na letišti jej vítal Gustav Husák, a hubičky jen mlaskaly. hned na levou, hned na pravou tvář, potom si to ještě zopakovali, a scéna končila vřelým, skoro bych řekl francouzským polibkem ústa na ústa. "Ti dobytkové se políbili celkem desetkrát", pravil Hlinomaz, když jsme listovali novinami.
Zdeněk Wachfaitl: Pražský chodec – Procházka na mostě (s doprovodem Ginger a Freda)
Kolik zajímavostí nás může potkat nebo si můžeme všimnout jen při obyčejné procházce na mostě. Může to znít jako parafráze na známou historii mající vztah k postavě císaře Františka Josefa I. – Procházka na mostě, ze které se vyvinulo ono Jaroslavem Haškem užívané pojmenování – „starý Procházka“. Historický moment popisující otevření nového mostu pod názvem „Procházka na mostě“ vypovídá formou odstupu nadsázky o tom, co tehdy nebylo pro korunovanou hlavu obvyklé ani běžné. Totiž sestoupit z vozu či kočáru a jít pěšky jako každý druhý občan – třeba právě přes most.
Jana a Karel Hruškovi: Azorské ostrovy
Azory najdete na obvyklých mapách jen stěží. Jsou to malé ostrůvky v Atlantickém oceánu, asi ve třetině cesty mezi Portugalskem a Spojenými státy americkými. Některé legendy říkají, že jsou zbytkem bájné Atlantidy. Azorské souostroví leží na rozhraní tří kontinentálních desek – euroasijské, africké a americké. Souostroví se skládá z devíti ostrovů, které mají dohromady 2 247 kilometrů čtverečních.
Milan Dubský: Obcházení
Pozitivní noviny byly a jsou mimo jiné založeny k podpoře pozitivního myšlení a dobré nálady. Pod tímto praporem se shromáždily stovky autorů, tisíce čtenářů, kteří tento server denně navštěvují. Na obrazovce vidíme v levém sloupci PN názvy rubrik. Jsou hojně navštěvovány, o čemž svědčí rubrika ohlasy a stále přibývající, statisticky evidovaný, počet čtenářů.
Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (1)
Kobylky se uvelebily a Kornelie začala ohřívat guláš. Holky popíjely třešňový a přikusovaly k tomu chleba s cibulí. Švagrová tvrdila, že je to jejich nejmilejší jídlo od dvanácti let. Věřil jsem tomu. Holky měly nosy jako jejich táta Ládínek. V cimře bylo pachem k zalknutí. Okno jsem ale nesměl otevřít, protože moje švagrová měla silný astma.
Slavomír Pejčoch-Ravik: Biblické příběhy - Starý zákon (3)
Z Adamova syna Seta povstali potomci, z nichž jedním byl Metuzalém (Metúšelach), který se měl podle biblické tradice dožít 969 let. Konečně v deváté generaci po Adamovi se narodí praotec Noe, který se též píše Noach. Za něj, jak praví Písmo, je země "zkažená a plná násilí" (Gn 6,11) a Stvořitel se rozhoduje dílo svého projektu, celý lidský rod, vyhubit.
Eva Sitta - Mirek Koutský: Malé okénko do minulosti
Měli jsme štěstí, že jsme dostali pasy i výjezdní doložky a mohli jsme vycestovat legálně. Rozhodli jsme se pro Západní Německo. Manžel se zabývá zahradní architekturou, designem a sochařstvím, mimo to již tam v minulosti pracoval a dvakrát vyhrál v zahradní architektuře prestižní ocenění Lenne Prize. Rozhodli jsme se usadit ve městě Essenu.