Zdeněk Pošíval: Té noci svítil úplněk (5)
Zamotala se mi do ruky šňůrka u krku. Připletl se k tomu navíc i vous. Došlo mi to, až když mě probudila svíravá bolest zápěstí a já rozespale zpanikařil úlekem, co se to vlastně stalo. Trhl jsem rukou, abych se oprostil od nepříjemného pouta a uvolnil paži i vousy. Šňůrka se přetrhla a váček ze škebliček kamsi odlétl i s chomáčkem ozdoby mých tváří. Probral jsem se.
Vladimír Cícha: Cesta na jihozápad – vzpomínka na báječné časy (4)
Plachetnice zakotvené v přístavu, molo zatínající se daleko do oceánu, Fisherman´s Wharf s mnoha krámky, hospodami, restauracemi, z nichž linou se exotické vůně. Pohled na ostrov Alcatraz s věznicí dnes již změněnou jen v turistickou atrakci a nalevo… ano, Golden Gate Bridge, i dnes částečně zahalený do pověstné mlhy. Projíždka lodicí poskytuje mnoho pitoreskních pohledů na strmé ulice města, dosud nám známých jen z televizního seriálu, jimi za zlosyny pádících strážců zákona M. Douglase a K. Moldena.
Ivo Fencl: Pozitivně o dnešním Nepraktovi
Se svými vtipy měla dvojice autorů Neprakta a Švandrlík vždycky spíše problémy,“ pokračuje paní Pavlatová, „a někdy dost vážné. Často se třeba ohrazovali postižení příslušníci VB a jednou se významný soudruh poznal v praseti, kterým bylo ilustrováno latinské úsloví Sus sui pulcher – svině svini se líbí. Vyhrožoval pak likvidací výtvarníkovi i redakci. Většina těch příběhů je ovšem známá, protože je po roce 1989 zachytil právě sám Miloslav Švandrlík ve svých knihách.“
Pavel Victorin: Clark Gable (4)
Gableova třetí manželka, filmová herečka Carole Lombardová (1908-1942), se kterou měl před sňatkem v roce 1942 tříletou známost, po vstupu USA do druhé světové války chtěla, aby její manžel vstoupil do armády. S Carol LombardPo zákeřném přepadu základny válečného námořnictva v Pearl Harbouru Japonci, 7. prosince 1941, odjela v lednu 1942 na turné po USA kvůli prodeji dluhopisů ministerstva financí k získání peněz na válečnou výrobu. Navzdory mrazu a sněhu při své první zastávce v Salt Lake City přilákala obrovské davy lidí.
Zprávy z Botanické zahrady: Sochařství Zimbabwe opět v Troji
Moderní sochařství Zimbabwe – tak zněl titul premiérové výstavy, která během července a srpna roku 2006 přivedla do Botanické zahrady hl. města Prahy úctyhodných více než 33.000 návštěvníků. (Což v „letní návštěvnosti“ vyneslo akci na 2. příčku v historii BZ. Lepší prázdninové měsíce měl jen rok 2004, to lidé do zahrady spěchali hlavně za nově otevřeným skleníkem Fata Morgana. – pozn. MU.)
Treffen der Nachkommen der Primisliden
Eine große exklusive Fotoreportage von Pozitivni Noviny vom Treffen der Nachkommen von Primisliden anlässlich des 700. Jubiläums des Aussterbens der männlichen Primisliden mit Vaclav III. Als einziges Medium bieten wir unseren Lesern von dieser zweitägigen Aktion, deren Initiatoren und Mitorganisatoren wir waren, eine vollständige Dokumentation in Bild und Text
Luděk Kocourek: Úřední den
To snad není pravda!?!? Zkouším nemocnici… opět záznamník… DNES NENÍ… rychle uvažuji – policie přeci musí fungovat nepřetržitě! Snažím se vytočit číslo, když vtom vydal mobil podivnou sérii signálů… Tupě zírám na displej a snažím se přečíst vzkaz – Dobré ráno vám přeje váš mobilní operátor, dnes není úřední den, naše služby vám dnes neposkytneme, máte-li přání, můžete….
Ctirad Pánek: Láska na první pohled
"Viď, že dáme do knížky aspoň jednoho obyčejnýho psa!“ žadonil Kolja, když jsme došli k naší brance. „To víš, že dáme, kožíšku, když tak pěkně prosíš, tak ano, a třeba hned dva! Pánkovic Sandy a psa profesora paní Frostové. Tu zatím znají jen psi z jejího okolí, napsala o nich moc hezkou knížku Šlechtici a bastardi,“ sliboval jsem.
Maria Haan - Jarmila Moosová: Dvěma pánům sloužit (ne)lze?
Inteligentní, pohledný muž se smyslem pro humor, který se dokázal ve svojí profesi úspěšně prosadit a ještě mu zbývá čas na vcelku neobvyklé koníčky. S vědomím rčení, že dvěma pánům sloužit nelze, jsem se zajímala nejdříve o to, je-li pan Haan svobodný či ženatý. No, budiž, člověk, který se věnuje tak náročné kariéře, má mít někoho, kdo se mu postará o nezbytné zázemí. Ale když jsem se vzápětí dozvěděla, že jeho ženou je slavná operní pěvkyně, sopránistka Maria Haan, to už mi zvědavost nedala, abych se nechtěla dozvědět trochu více ze života tohoto už na první pohled velmi milého páru.
Miroslav Sígl: Rostliny objevoval kadlínský Vlastimil Čech
Od loňského léta mohou turisté Kokořínska a Máchova kraje zavítat na kadlínskou rozhlednu, která zde byla slavnostně otevřena. Jenomže nyní budou konečně vybaveni na svou cestu kolem Kadlína. Jeho Obecní úřad za finanční podpory Středočeského kraje vydal dvě velmi úhledné kapesní příručky „Naučná stezka kadlínských rostlin Hradišť“ – jednu s černobílými, druhou s barevnými kresbami Lenky Kocierzové při využití botanického názvosloví prof. dr. Josefa Dostála.
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (7)
V těch prvních dobách naší nové republiky se jezdilo do střední Dalmácie převážně vlakem, bohatší obojživelným letounem Saro Cloudem Čs. aerolinií. To žádná jiná letecká společnost neměla, jak mě poučil Karel, jinak amatérský pilot a sečtělý novinář. A to ze Kbel až na ono chorvatské pobřeží s druhým největším městem země.
Naši vyhráli
Štrachali jsme se po chodnících předměstí Melbourne k velkoprodejně nábytku. „Jde to?“ zeptal jsem se manželky. „Co jako?“ odvětila. Po tvářích jí stékal pot. „No, jestli ještě můžeš?“ Lékař nám pověděl, že máme zvonit kdykoliv. I v noci. „Opravdu tu postýlku musíme kupovat zrovna teď?“ zeptal jsem se. Ale ona uchopila rukojeť kočárku a vyrazila vpřed.
Pavel Vrána: Putování v dešti, aneb Psím počasím do Santiaga (5) Den čtvrtý
Ten den i přesto, že byl trochu deštivý, byl plný jakési vstřícnosti a jemného vedení. Všichni kolem nás spěchali do Pamplony a předbíhali nás, aby si zajistili v tom velkém městě ubytování a taky aby tu chladnou a deštivou etapu měli co nejdříve za sebou. Nás se ten všeobecný chvat ale jaksi netýkal. Obavou, kterou se v nás pokoušeli vyvolat někteří z těch předbíhajících a spěchem schvácených poutníků, že totiž do Pamplony směřuje příliš mnoho lidí a na ty, kteří přijdou poslední, už nezbude ubytování, jsme se zneklidnit nenechali.
Stanislav Moc: Mráz přichází i v srpnu - Kup si Tudora, vole!
Přijeli hosté, vlastně kamarádi a už dvě noci se spolu loučíme, protože to je další dvojice, která se po „zralé úvaze“ rozhodla dožít zbytek života doma, prostě tam, kde se oba narodili. Těhle debat jsem už zažil hodně a pro někoho to není snadná otázka. Pro mne to snadné je, já jsem si vzal Australanku a mé děti se tu narodily, vyrostly a já jsem tudíž zapustil kořeny.