Bohumil Hrabal - Milan Richtermoc: Nemám pocit, že jsem žil nadarmo!
V tisku nedávno proběhla zpráva, informující že režisér Jiří Menzel dokončil natáčení filmu Obsluhoval jsem anglického krále (natáčení začalo letos 9. března, premiéra je ohlášena na 21. prosince 2006). Menzelův film, natočený po dvanáctileté pauze ...
Josef Fousek: Spokojenost / Kariéra
Spokojenost! Zdánlivě obyčejné slovo. Abych byl spokojený, stačí, abych se rozhlédl a spatřil slunce za okny panelového domu, uvědomil si, že dýchám, že slyším své srdce, že právě v téhle chvíli nemám strach z nebezpečí. Mám několik párů bot, několik košil, dva kabáty, šest různých kšiltovek, pět klobouků a dvoje rukavice. Od kamaráda Štefana, prodejce ponožek, mám několik párů.
Václav Židek: Na začátku bylo slovo Achatit
Když jsem měl v prosinci roku 1983 podepsat v Kolíně nad Rýnem pracovní smlouvu s panem Hansem Schirmerem, netušil jsem vůbec, že bude můj životní osud s tímto mimořádným člověkem na více jak dvacet let dost úzce propojen a svázán.
Pavel Vrána: Vzpomínky s vůní moře (7) Jazyková bariéra, první část
Život někdy přivede člověka do situací, kdy trpce lituje onoho dávno minulého času promrhaného kdysi, v dobách školní docházky, čmáráním různých duchaplných sdělení a obrázků na desky školních lavic namísto toho, aby svou pozornost soustředil na marné úsilí pedagoga rozšířit duševní obzory svých zabedněných svěřenců. Ten poctivý a moudrý pán vyššího středního věku, kdysi dávno na naší malebné, vesnické škole pověřený výukou všech cizích jazyků, byl už v té době dostatečně zkušený, aby věděl, že je nad síly obyčejného smrtelníka nalít za jediný rok do hlav rozjívených puberťáků základy jakéhokoli jazyka.
PhDr. Josef Krám: Kniha Jiřího Uhlíře – Osobnosti Jaroměře
Spisovatel Miroslav Ivanov (vzpomeňme namátkou Tajemství RKZ a Záhada rukopisu zelenohorského), samouk řezbář Josef Kapucián (kdo kromě zasvěcených ví, že tento spolutvůrce slavného Třebechovického betlému byl jaroměřským rodákem), světově proslulý František Kupka (v souvislosti s ním se stále uvádí Opočno a Dobruška, ale kde by byl bez Jaroměře? Tam se učil soukromě kreslení a malování na řemeslnické škole u profesora a ředitele Aloise Studničky...
Egon Wiener: Smyslná letní noc
Mít stan a o padesát let méně… Cože bych dělal? To vím naprosto jistě. Popadl bych ho a spěchal ven do noci. Je právě půlnoc. Okno pokoje mám otevřené dokořán. Zhasnul jsem, sedl si a zatajil dech. Jsem ve vesmíru sám. Ze všech světových stran, včetně té páté nahoře, na mě padá tma. Připadám si lapen, chycen, uvězněn jako ta rosnička v sudu. Čekám, až se tma promění v den a někdo mi podá pomocnou ruku. Hloupost, to bych se načekal.
Martha a Tena Elefteriadu: Dvojhlasně (1)
Poprvé byl tatínek svědkem našeho zřetelně velkého úspěchu v Praze v divadle Apollo, kam se dokonce přišel podívat tehdy už nejslavnější Karel Gott, který se právě vrátil z Las Vegas. Apollo mělo tou dobou svoje stanoviště v Městské knihovně. Zpívaly jsme tam blok písniček v pořadu, kde hosté, vítězní talenti ze všech krajů republiky, neměli vůbec přidávat.
Ivan Turnovec: Bozkovské jeskyně (historie objevů, 65 a 55 let)
Jeskyně patří k zajímavostem Geoparku Unesco Český ráj. Jsou situovány v čočce vápnitého dolomitu, která vystupuje na povrch 800 metrů severoseverovýchodně od obce Bozkov v okrese Semily. Vápnité dolomity budují svah „Na Vápenici“ a západní údolní stěnu Bozkovského potůčku. Z povrchových krasových zjevů se uplatňují ve studovaném území pouze netypické mělké závrtovité deprese. Nejvýznamnější z nich je tzv. „propad u borovice“, což je nepatrný zřícený závrt, hluboký asi 2 metry.
Jarmila Moosová - Pavel Jirmásek: Padesát tváří Jiřího Grätze aneb Dějinami českého básnictví trochu jinak
Musíme si pomáhat. Ze všech označení pro homo sapiens, která znám, zaujalo mě v posledním čase jediné: tvor. Patrně vzniklo nejenom proto, že člověk byl stvořen, ale také proto, že je vlastní tvorby schopen. A jelikož jsme my, lidé, povětšině skutečně velmi tvořiví, rádi se o svoji tvorbu podělíme s ostatními. To dává smysl.
Petr Kersch: Dobří učitelé
Tati? Chodil jsi rád do školy? Jak mám odpovědět tomu dítěti, když sám to teď nevím. Pokrytecky? To víš, že jsem chodil do školy rád… Cynicky? Pakárna… Kriticky? Jak kdy a do které… Do první třídy jsem chodil moc rád. Paní učitelka Marie Suková byla tak hodná! Nikdy nezakřičela. Rákosku (bývala v inventáři každé třídy) používala ve funkci ukazovátka.
Elena Paclová: Den rajských potěšení
Sedím na lavičce u nevelkého hangáru, pozoruji ladné křivky letadel pod oblaky a vnímám poklid i pozitivní atmosféru místa, rušenou jenom pobrbláváním vysílačky, která stojí na stolku před kanceláří. Na přistávací ploše (mimochodem pěkně hrbolaté) se ve větru kymácí vzrostlá tráva, posetá odkvetlými pampeliškami.
Jan Jurek: Miky a Magda
Leží vedle sebe. Miky a Magda. Po dlouhé době jsou zase sami. Miky si Magdu přivine a spolu s ní se dívá do holého stropu. Po chvilce se zeptá… Miluješ mě? Magda se na Mikyho naléhavě podívá. Přece víš. Proč se na to ptáš? Abych se ujistil, že neodejdeš. A kdybych odešla? Pak nevím, co bych dělal.
Miroslav Sígl: Tisk a novináři v letech 1966 - 1970 (2)
Vedoucí pracovníci Čs. rozhlasu dostali pokyn ze sekretariátu ÚV KSČ zajistit možnost přímého přenosu shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze s vystoupením A. Dubčeka, zítra odpoledne nebo večer. ● Předsednictvo České národní rady odmítlo návrh trojdílné federace. Společnost pro Moravu a Slezsko zahájila protestní podpisovou akci.
Egon Wiener: A čarovat umí kdo? | Den nezávislosti v pořadí 235. | Putovní lahve
Sněm ptačí na Ještědu končil prazvláštním provoláním. Obec ptačí sněmovala s tím, že už je to neúnosné a dít se musí věci… Čiri, kiri, pták, kiririki krák. Dohodli se na tom všichni. Ti zdejší i ti, co proletěli světa kraj. Jako když rozevřeš vějíř, frr! a byli pryč. Rozletěli se do všech světových stran. Pod nimi ještě spalo město, řeka, celé Podještědí.