Milan Markovič: Kvapkalo nám z vodovodu
Vyťukal som číslo vodoinštalatéra a tam sa ozvalo: ak máte poruchu na potrubí, stlačte jednotku. Ak je porucha na počítadle, stlačte dvojku. Ak voda ohrozuje príbytok, stlačte trojku. Ak chcete hovoriť s operátorom, stlačte deviatku. Váš hovor bude zaznamenávaný. Zároveň vám ponúkame účasť v ankete, ktorá je bezplatná a v ktorej vám chceme...
Iveta Kollertová: Polámal se mraveneček, ví to celá obora...
"Tak jak se cítíte?" "Skvěle," odpověděla jsem a nelhala jsem. Až na tu mou kuřáckou anabázi, mi vlastně nic nechybělo. "Dobře, tak vás dneska pošleme na Urologii, kde se rozhodne, zda vám uděláme vývod i na moč. Operace by vycházela na zítra. Nashledanou." No páni, to to šlo rychle. Po chodbách se už opět sunuly snídaně, jen já mávla rukou. Krajíček chleba, malé máslíčko a sýr. Jen to bílé kakao se dalo pít.
Egon Wiener: Trosečníkem na Nise | Kořeny | Bílá celá v ohni
Žabomyšky, ptakoještěři, ježkohadi, rybovlci, od všeho velký kus. Hlavně ne jako lidi. Fascinuje mě, když slyším, že člověk měl za babičku mloka, případně něco hodně podobného. Že z myšky vyrostl kůň a z malé ještěrky se vyloupl slon. Jsem na tom stejně, když mačkám klávesnice počítače, když používám mobil. Jsou strže, jejichž dna už nedohlédnu, vodopády, jejichž mlžný opar neprohlédnu, chování lidí, které nepřehlédnu.
Antonín Suk: Zaječí sebevražda
Dost roztodivných příhod mysliveckých jsme spolu se strýcem Jirkou zažili ve Vickovikém revíru. Byli jsme tam vlastně oba dva doma. Já jako lesník a Jirka jako myslivec. Protože u nás drobné zvěře ze začátku nebylo nazbyt, šlo o převážně lesní honitbu, museli jsme se přizpůsobit této skutečnosti. Někdy to trochu kolidovalo s předpisy. Výřady z honů se velice lehce rozdaly honcům a hostům, něco zbylo i na psy. Na nás myslivce většinou zpočátku nezbylo nic!
Zdeněk Hazdra: „A pak tu nejsme a stejně svítá…“
Zpěvák Karel Zich by 10. června 2009 oslavil šedesátiny. A 13. července to bude již pět let, kdy nás zasáhla zpráva o jeho předčasném úmrtí ve vodách u korsických břehů. Pro jeho sestru Marii Bořek-Dohalskou, profesorku fonetiky na Univerzitě Karlově v Praze, to byla další rána osudu, která následovala tři týdny po náhlém skonu jejího manžela Václava, potomka hraběcího rodu Bořků-Dohalských z Dohalic.
Michal Dlouhý: Četničtí vrazi (a jejich konce…)
Velitel četnické stanice proto odeslal štábního strážmistra Františka Zvěřinu a strážmistra Antonína Čudovského na jízdních kolech do nedalekého lesa "Bažantnice", aby tam pátrali po uprchlém Hasíkovi, neboť předpokládal, že se zde ukrývá. Karel Hasík byl uvedenou četnickou hlídkou v lese skutečně vypátrán a zadržen.
Ivan Kraus: Návod k použití
Nedávno jsem si koupil přístroj. Už nevím přesně jaký. Vzpomínám si jen, že měl něco usnadnit, něco ulehčit, něco zjednodušit a ušetřit spoustu času. V krabičce byl návod. Firma mi v něm srdečně blahopřála k tomu, že jsem si koupil právě tuto značku, a vítala mne jako jednoho z tisíců zákazníků, kteří učinili správné rozhodnutí a prokázali tak nejen znalost trhu, ale také to, že vědí, co chtějí. Jediné, co jsem chtěl, bylo uvést přístroj do chodu. Návod však měl patnáct bodů.
Zdeněk Hajný - Petr Cincibuch: Cesta ke světlu pokračuje
Ve spolupráci s panem Jiřím Zuskou jsme se v Mořském světě, který funguje na pražském Výstavišti už šestým rokem, pokusili vytvořit propojení řádu moře s řádem vesmíru. Poukázat na to, že stále platí Trismegistovo „jako nahoře, tak i dole….“. Jedná se o kompozici, která je tvořena skupinou obrazů a artefaktů z drahých kamenů, mezi nimiž převažuje ametyst, křišťál a záhněda.
Tomáš Zářecký: Na vlně tsunami
Pokud by se čirou náhodou našel chudák čtenář, který si teď ne a ne vybavit, co to vlastně ona sinusoida je (samozřejmě pouze momentální výpadek paměti, vždyť sinusoida patří k tomu nejzákladnějšímu a nejdůležitějšímu pro život), bohatě postačí, když si představí hezkou, pravidelnou vlnovku. Na začátku startuje vzhůru, pak se překulí a strmě padá hluboko dolů a potom zase hurá nahoru…
František Mendlík: O pevném postoji výpravčího Hrabánka | Atentát v Artěku
Výpravčí Ludvík Hrabánek se stal ve stanici Dobrotín jednatelem ROH. Byl znám jako organizátor četných vlakových i autobusových zájezdů. Funkci přijal, aniž pochopil význam odborářské činnosti. Neznal dokonce ani stanovy! Funkci vykonával po svém, systémem Haškova strážmistra Flanderky z četnické stanice v Putimi. Korespondenci která se netýkala zájezdů, házel nerozlepenou do šuplíku.
Roman Šťastný, Bronislav Matulík: Diesel II.
V nedávných dnech se dostala na knihkupecké pulty životopisná prvotina o názvu Diesel II., která bude 16.12.2010 oficiálně uvedena mezi čtenáře v baru Krásný ztráty v Praze za účasti obou autorů a zajímavých hostů. Vzhledem k tomu, že urostlého opáleného čtyřicátníka Romana Šťastného již dlouho dobře znám prostřednictvím svého syna a přijala jsem ho též jako svého dalšího synka včetně jeho bývalé manželky a jejich dcery do své rodiny...
Ivan Kolařík: Kulturní úroveň
Český národ měl vždycky blízko ke kultuře, i když se dovedl někdy chovat pěkně nekulturně. Již na základní škole byla povinná hudební výchova a jako děti jsme se učili o životech a dílech předních hudebních skladatelů. Pamatuji si, jak rád jsem chodil do Smetanovy síně na školní koncerty, při kterých jsme i my, rozpustilí žáčci, byli zticha jako pěna, jako bychom si uvědomovali vzácnost prožité chvíle.
Ticho
Ještě chvíli si povídali, on jí vyprávěl o svém městě a jeho atmosféře a ona o životě na vesnici a jejím tichu, kdy člověk téměř slyší tlukot vlastního srdce. A pak už musela jít, poslední autobus odjížděl za sedm minut, strachovala se, aby ho ještě stačila… Rozloučili se před kavárnou docela prostým podáním ruky, rád jsem vás poznal mladá paní, já vás také, mladý pane, oba se tomu zasmáli a bylo to milé a pak už najednou seděla v autobusu, který jí odvážel vstříc tomu klidu, míru a pohodě.
Nelez na net!
Když prohlížím inzeráty z druhé strany, je jich tu pár, co se mi moc líbí - ale zkušenost mi ukazuje, že zdání klame. Tak to zkusím obráceně: Je mi 49, jsem dosud nerozvedená, ale žiju sama v družstevním 2+1 ...