Milan Turek: Velikonoce Lužických Srbů
Málokde v Německu se najde kraj, kde tradice dodržují v takovém rozsahu jako v Lužici. Mnohé zvyky, dávno již jinde zapomenuté, zde jsou stále o Velikonocích udržované. A nejsou to jen věřící, kteří by se k těmto tradicím hlásili. Na vesnicích Lužického Srbska, ale i ve městech, kde mají předzahrádky, zdobí ve svatém týdnu ovocné stromky a keře vyfouknutými barevnými skořápkami vajíček.
Milan Markovič: Čo zostalo z nedele/ Vynálezy nám kedysi slúžili
Veľmi rád spím. Nerád sa opakujem, ale hádam sa nájdu traja-štyria takí, čo to ešte nevedia. Spím teda rád a keď sa dá, spím dlho. Lenže problém spočíva vo všedných dňoch. Ešte presnejšie – v dňoch pracovných. Vyznačujú sa totiž tým, že sa začínajú pomerne zavčasu. Zvonia budíky, po celom činžiaku hučia splachovače, z rádií sa ozývajú rozcvičky, no a to sú, pripusťme, zvuky, v ktorých môže nájsť záľubu iba nejaký veľmi zvláštny človek. A preto som sa odmalička vždy veľmi tešil na nedeľu. O to viac, že vtedy dávno bola sobota ešte dňom pracovným.
Milan Markovič: Co zůstalo z neděle/Vynálezy nám kdysi sloužily
Velmi rád spím. Nerad se opakuji, ale myslím, že se najdou tři čtyři takoví, co to ještě nevědí. Spím tedy rád, a když to jde, spím dlouho. Jenže problém spočívá ve všedních dnech. Ještě přesněji – ve dnech pracovních. Vyznačují se totiž tím, že začínají poměrně brzy. Zvoní budíky, po celém činžáku hučí splachovače, z rádií se ozývají rozcvičky, no a to jsou, připusťme, zvuky, v kterých může najít zálibu jen nějaký velmi zvláštní člověk.
Olga Szymanská: Tvorba Olbrama Zoubka překračuje skutečné i pomyslné hranice
Olbram Zoubek má za sebou desítky kolektivních a samostatných výstav po celém světě, zastoupení ve světových galeriích a muzeích, v nesčetných soukromých domácích a zahraničních sbírkách. V letošním roce mu byla udělena cena Trebbia za celoživotní umělecké dílo. Neboť má přínos v takovém rozsahu, který daleko překračuje skutečné i pomyslné hranice.
Martina Roe: About Otakar Batlička
Otakar Batlicka was already as a small boy very popular for his ability to tell stories. He never enjoyed school very much, but in his boys‘ gang everyone considered him to be a boss and eagerly listenend to his exciting stories, which he of course made all up. Stories, which he collected on his journeys were, however often truthful. His travelling around the world started when he was only 14 years old after an argument with his biology professor, when he ran away from home. And so I wonder, how many 14 year olds today would be able to set off on such a journey. By that I do not mean to escape, anybody could manage that, but to find your way far away from home.
Martina Roe: O Otakaru Batličkovi
Otakar Batlička již jako malý kluk byl oblíbený pro svou schopnost vyprávět. Ve škole mu to nikdy moc nesedělo, ale ve jeho klukovské partě ho všichni brali jako šéfa a horlivě naslouchali jeho napínavým povídkám, které si on samozřejmě všechny vymyslel. Příběhy, které nasbíral pak ze svých cest, jsou však často pravdivé. Jeho putování po světě začalo, když mu bylo pouze 14 let po hádce se svým profesorem přírodopisu, kdy utekl z domova.
Milan Markovič: Pokrok nezastavíš... / Už ste sa dnes pozdravili?
Vyrastal som na bratislavských Kramároch a pokiaľ ma pamäť neklame, v celej našej ulici bolo len jediné auto Škoda-tudor. Pastelovo žlté, vždy krásne vyleštené, voňajúce benzínom. Behali sme za ním ako decká a opájali sa tým smradom, lebo vtedy ešte nikto nevedel, že to sú exhaláty, a škodlivé.
Milan Markovič: Pokrok nezastavíš... / Už jste dnes pozdravili?
Vyrůstal jsem na bratislavských Kramároch a pokud mne paměť neklame, v celé naší ulici bylo jen jediné auto Škoda-tudor. Pastelově žluté, vždy krásně vyleštěné, vonící benzínem. Jako děcka jsme za ním běhali a opájeli se tím smradem, protože tenkrát ještě nikdo nevěděl, že jsou to exhalace a škodlivé.
Ivan Kraus: ОРКЕСТР
Кто-то насвистывал в трубку мотив из «Оды к радости». Оказалось Нивлт. Я поинтересовался, где он сейчас работает. - В симфоническом оркестре менеджером – он промурлыкал несколько тактов из «Итальянского каприччио». - Я не знал, что ты разбираешься в музыке. - Не просто разбираюсь, я ее чувствую, – просвистел он в ответ кусок из «Ларго».
Ivan Kraus: Orchestr
Řekl jsem, že když jde o umělecké těleso, je už úspěch, když orchestr může existovat. Nývlt nesouhlasil. Nemám ponětí o mezinárodní konkurenci, která se zejména v období globalizace projevuje nemilosrdně. Podle odborné studie hudebních ekonomů zanikne během příštích deseti let přes šedesát procent symfonických orchestrů, protože hudební trh bude nasycen. "Znamená to, že i českému orchestru hrozí takové nebezpečí?" zeptal jsem se.
Jan Drocar: The Prediction of Princess Libuse is Fulfilling (I)
The Bible states that in the beginning there was a Word .... The Bible is the most read book in the world. All American presidents swore on it, as also Barack Obama did. Now, he arrives in our country. He arrives to the country, whose history also started with a word; even whole sentences -two sentences actually. The first sentence was about the land of promise and the other one was about the city, whose glory will touch the stars.
Dobromila Lebrová: Nikolaj Vasiljevič Gogol - ukrajinsko-ruský spisovatel a dramatik
Gogol byl charakterizován jako podivuhodný popisovatel s neočekávanými popisy lidí a dějů, ale i jako popisovatel impresionistických vizí. Jeho dílo bylo široké - od téměř strašidelných historek přes povídky o drobných lidech, někdy na pomezí bizarnosti, až k ironickým popisům a představením mistrně předvádějícím lidské prohřešky, nešvary až zločiny.
Marie Kostohryzová: Lidská paměť
Problém mi nastal, když jsem chtěla udělat bibliografii manželova díla – a v žádném časopise první republiky jsem nenašla jeho jméno! Věděla jsem, že studenti na reálce v Ječné nesměli publikovat a manželovi spolužáci mě ujišťovali, že marně pátrám, že určitě nepublikoval. Věděla jsem, že uveřejňoval tajně, ale zapomněl se mi zmínit, pod jakým jménem vyšly jeho prvotiny, básně i překlady.
Milan Markovič: Nápisy mne zajímají i dezorientují / Člověka poznáš po řeči
Stále častý nápis POZOR, ZLÝ PES! mne vždy dezorientoval. Jednak mi nadlouho zafixoval názor, že pes je jedno rafinované, hloupé a nebezpečné zvíře, jednak jsem nechápal, proč to ten majitel vlastně prozrazuje. Pes je přece na to, aby hlídal majetek i majitele. No a když přijde zloděj, pes ho má chytit, vytrestat, případně odevzdat patřičným orgánům.