Hana Karolina Kobulejová: Billete de ida y vuelta (zpáteční jízdenka)
A jedno odpoledne tam sedm studentů s mapou rozloženou přes celý stůl přemýšlelo, kam by se mohli vydat. Po menší diskuzi se shodli. Jednohlasně zatoužili po tom vidět pláž. Jednohlas však nezahrnoval vyjádření Benita a Josého. Ti usoudili, že je poměrně dost hodin a před nimi je náročná cesta zpět. Přišel číšník, zaplatilo se a příjemné posezení skončilo.
Miroslav Sígl: Před 110 lety byla založena světová sláva značky Poldi
Takže v současnosti alespoň můžeme vzpomínat různá výročí, k nimž v letošním roce bezesporu patří v roce 1899 založená železárna Poldi na Kladně. Již koňská dráha z roku 1830 pro přepravu dřeva z Kladna do Prahy, poté objevení ložisek uhlí v roce 1840, Buštěhradská železniční dráha od roku 1863, která přestavěla „koňku“ na parní pohon – všechny tyto události znamenaly pro Kladno zásadní změnu v jeho dějinách.
Eduard Světlík: Trvale udržitelný mír / Potřebujeme novou politickou stranu?
Při besedě se známým chirurgem Pavlem Pafkem se ho kdosi zeptal, jak se vyrovnává se špatnými lidskými vlastnosti a se zlými lidmi vůbec, a on odpověděl, že se s ničím takovým nesetkává. „Moje práce mě svádí dohromady jen s lidmi, kteří jsou nemocní, mají na kahánku a potřebují pomoc. A takoví jsou vždy krotcí a hodní jako beránek.“
Josef Cermák: Two episodes from a monstrous age
The first episode: an eveing of reminiscing in connection with the 100 birthday of Nicholas Winton, prepared by the Consulate General of the Czech Republic in Toronto in cooperation with the British Consulate-General in Toronto and Czech Tourism Canada, at he occasion of the Czech Presidency of the European Union. The second episode: The yelow David star of Peter Benes The two episodes are both joined and divided by time.
Barbara Semenov: Zuřiví novináři
Kisch ve své tvorbě provokativně upřednostňoval reportáž, kterou nazýval literární stravou budoucnosti. Zahájil polemiku o životnosti románu jako o umění výmyslu a reportáže jako reálného obrazu když napsal:- „Co si myslím o reportáži? Věřím, že je to literární strava budoucnosti. Ovšem reportáž kvalitní. Román nemá budoucnosti. Nebude románů, nebude knih s vymyšleným dějem.
Milan Markovič: Nie je súhlas ako súhlas / Znova som objavil vlak
Keď dievča povie v skromnosti „nie“, želá si, aby sa to chápalo ako „áno“. To vraj kedysi povedal William Shakespeare a asi mal na to dôvod, alebo dostačujúce skúsenosti. Alebo oboje. Každopádne je dobré poznať rozdiel medzi týmito dvoma vyjadreniami. Poviete si – nič ľahšie, veď áno a nie vie v rozličných obmenách použiť každý aj v zahraničí.
Milan Markovič: Není souhlas jako souhlas / Znovu jsem objevil vlak
Stalo se mi to asi před třiceti roky, ale od té doby se tam v tomto smyslu asi moc nezměnilo. Dávno před cestou k moři mne známí upozorňovali, že když chci v Bulharsku vyjádřit souhlas, musím zavrtět hlavou jako při našem ne. Marně. Hned první den pobytu v kempingu blízko tureckých hranic došlo k nedorozumění se starší domorodkou, podle profilu očividně tureckého původu.
Josef Čermák: Dva příběhy z obludného času
První příběh: Vzpomínkový večer k 100. narozeninám Nicholase Wintona pořádaný generálním konzulátem České republiky v Torontu ve spolupráci s Britským generálním konzulátem v Torontu a Českým turizmem v Kanadě u příležitosti prezidentství České republiky v Evropské unii. K atmosféře večera přispěla výstava fotografií Juri Dojče " What remains".
Petr Bláha - Pavel Loužecký: Osobní Kronika Snů a Splněných Přání
Za svou jedinou prioritu považoval společenskou prestiž a postup na kariérním žebříčku. Jak hrubě se mýlil! Rovnováhu, klid, opravdové štěstí a pravé životní hodnoty poznal až ve svých 27 letech. Tehdy totiž potkal ji – lásku svého života. Oči mu zářily, duše zpívala píseň harmonie a štěstí a tělo dávalo každým okamžikem najevo, v jaké symbióze žije a jak skvěle se cítí. Byly to neuvěřitelné čtyři roky života. Věděl, že s ní chce zestárnout.
Milan Turek: Velikonoce Lužických Srbů
Málokde v Německu se najde kraj, kde tradice dodržují v takovém rozsahu jako v Lužici. Mnohé zvyky, dávno již jinde zapomenuté, zde jsou stále o Velikonocích udržované. A nejsou to jen věřící, kteří by se k těmto tradicím hlásili. Na vesnicích Lužického Srbska, ale i ve městech, kde mají předzahrádky, zdobí ve svatém týdnu ovocné stromky a keře vyfouknutými barevnými skořápkami vajíček.
Milan Markovič: Čo zostalo z nedele/ Vynálezy nám kedysi slúžili
Veľmi rád spím. Nerád sa opakujem, ale hádam sa nájdu traja-štyria takí, čo to ešte nevedia. Spím teda rád a keď sa dá, spím dlho. Lenže problém spočíva vo všedných dňoch. Ešte presnejšie – v dňoch pracovných. Vyznačujú sa totiž tým, že sa začínajú pomerne zavčasu. Zvonia budíky, po celom činžiaku hučia splachovače, z rádií sa ozývajú rozcvičky, no a to sú, pripusťme, zvuky, v ktorých môže nájsť záľubu iba nejaký veľmi zvláštny človek. A preto som sa odmalička vždy veľmi tešil na nedeľu. O to viac, že vtedy dávno bola sobota ešte dňom pracovným.
Milan Markovič: Co zůstalo z neděle/Vynálezy nám kdysi sloužily
Velmi rád spím. Nerad se opakuji, ale myslím, že se najdou tři čtyři takoví, co to ještě nevědí. Spím tedy rád, a když to jde, spím dlouho. Jenže problém spočívá ve všedních dnech. Ještě přesněji – ve dnech pracovních. Vyznačují se totiž tím, že začínají poměrně brzy. Zvoní budíky, po celém činžáku hučí splachovače, z rádií se ozývají rozcvičky, no a to jsou, připusťme, zvuky, v kterých může najít zálibu jen nějaký velmi zvláštní člověk.
Olga Szymanská: Tvorba Olbrama Zoubka překračuje skutečné i pomyslné hranice
Olbram Zoubek má za sebou desítky kolektivních a samostatných výstav po celém světě, zastoupení ve světových galeriích a muzeích, v nesčetných soukromých domácích a zahraničních sbírkách. V letošním roce mu byla udělena cena Trebbia za celoživotní umělecké dílo. Neboť má přínos v takovém rozsahu, který daleko překračuje skutečné i pomyslné hranice.
Martina Roe: About Otakar Batlička
Otakar Batlicka was already as a small boy very popular for his ability to tell stories. He never enjoyed school very much, but in his boys‘ gang everyone considered him to be a boss and eagerly listenend to his exciting stories, which he of course made all up. Stories, which he collected on his journeys were, however often truthful. His travelling around the world started when he was only 14 years old after an argument with his biology professor, when he ran away from home. And so I wonder, how many 14 year olds today would be able to set off on such a journey. By that I do not mean to escape, anybody could manage that, but to find your way far away from home.