Adela a ufo
Začalo to celkom obyčajne. Adela venčila svojich deväť ratolestí na neďalekej lúke blízko zemiačniska, keď tu odrazu z ničoho nič vedľa nich pristál lietajúci tanier. Najprv začalo revať len to najmenšie, no potom sa ozval vokál všetkých usoplencov do jedného.
Tomáš Zářecký: Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi…
Pokud se mi podaří dorazit dovnitř bez úhony, považuju to za malý zázrak. Jenže ani tady si nevydechnu. Pořád musím být ve střehu, jako bych se snad nacházel uprostřed závodní dráhy. Kolem mě se míhají lidé se šíleným výrazem v očích.
Eva Vlachová: Přijďte pobejt!
Dlouholetá profesorka hotelové školy a Školy společného stravování Hana Sedláčková, která vychovala několik generací úspěšných absolventů a napsala řadu skvělých publikací z oboru gastronomie, pronášela ke svým studentům při prvním setkání na hodině předmětu nazývaném Obsluha a stolničení tato památná slova: „V mém předmětu se naučíte, jak se chovat k hostům.
Iveta Kollertová: Já vím, mamčo, já vím!
Slovíčko "žít" nabývá ohromných rozměrů a slůvko svoboda není jen slovo podstatné. Jak mám popsat pocit naprosté volnosti, kterou snad pochopí pouze pták právě vypuštěný z klece? Možná ho venku uklovou silnější, ale on si zatím užívá první let. Krouží nad lesem, maličkýma očkama sleduje svět dole pod ním a všechno zlé, i ty příčky v kleci, jsou rázem zapomenuty.
Český triathlon
Člověk si má užít dokud to jde. Říkal mi kluk ze Dvora Králové, že „v našem lese se už kácí“. A je to pravda, naše generace dorostla a v nekonečném pochodu všech generací je na řadě. Pohnut touto radou, jakož i touhou mé rodiny ....
Zbyněk Slavětínský: Maruška
Auto sjelo na štěrk krajnice a tiše zastavilo u laťkového plotu. Na udusané hlíně a kočičích hlavách dláždění dvorku si hrálo pár polonahých romských dětí. Dveře patrového domu byly doširoka otevřené, na schodech před nimi seděl stařec, s cigaretou ubalenou z novinového papíru. Plnovous až na prsa, nažloutlý kolem úst, se mu třásl. Pohleděl na mě lesklýma očima.
Pavla a Jana Kriglovy: Týden v Tatrách
Jednou v únoru vtrhla do našeho pokoje babička, tajemně za sebou zamkla dveře a křikla:,,Děvčata, v červnu se mnou jedete na Slovensko. Bez debat! Jedná se o poznávací zájezd do Tater s názvem Hory a termály pro všechny věkové kategorie.“ Předem jsme vytušily, že se zájezdu zúčastní zástupci jen jedné z nich.
Ivo Fencl: (Ne)ztracena v Německu
Vysoké škole, na které jsem byla zaměstnána, ubývaly finance. Na katedře chemie vládl ostrý konkurenční boj. V některých případech nekráčelo jen o posty, ale o setrvání na fakultě. Důsledkem války se stala rivalita mezi profesory. Jsem žena a nevím, nakolik jsem se v jejich očích vymykala šedému průměru, nicméně jsem se stala objektem závisti, mimo jiné asi pro svobodomyslnost a zřetelnou inteligenci.
Egon Wiener: Co všechno uvidíte z okna vlaku jedoucího z Liberce do Žitavy
Starýmu Reichlovi shořelo všechno. Ruda mi přeříkával, co všechno si včerejší požár Schwabovy textilky v Machníně - Hamrštejnu vzal. „No a co mu zbylo?“, chtěl jsem Rudu zastavit. „Holinky, fakt jenom holinky,“ chrlil ze sebe Ruda. A pak jsme se smáli a smáli, jako dva blázni. Bylo nám pět a vůbec nám nedošlo, jaká významná továrna právě vzala za své. Byli jsme zvyklí na to, že kolem nás stále někde hořelo, umírali lidé, stále nás někdo před něčím varoval. Marně. Válka skončila před pár lety a všude číhalo na zvědavé kluky nebezpečí.
Stanislav Moc: Austrálie - můj osud (22)
Nikdy jsem se nenaučil jezdit bez sedla, ale jinak jsem se učil dobře a rychle. Všakjsem denně strávil v sedle osm hodin a někdy, když jsme mustrovali (sháněli dobytek), i více. Měl jsem svých šest koní, kteří byli strategicky rozmístěni v různých ohradách po celé farmě, a při mustrování jsem je uhnal všechny.
Antonín Mareš: Nahlédnutí do odkazu Rudolfa Steinera
Dílko začíná vedle úvodu poukazem na jedno s prvních základních děl R. Steinera – Filozofie svobody. Bez znalosti tohoto díla není možné porozumět současné době v jejím duchovně duševním základu. Dále v tomto dílku se setkáváme s tím, jak byl R. Steiner ovlivněn a především inspirován dílem J.W. Goetha, jak se postavil ke svodům světa (dvoje zlo) a následně je zde definován jeho odkaz ve smyslu antroposofie.
Blanka Kubešová: HORROR HILL ... jako zrnko písku
„Arizona. Žíznivá, pichlavá krajina. Zelená aloe a vysoká saguara vyrážejí pod žhavým balvanem slunce z holé zlaté pouště neskutečně k čiré bezoblačné obloze....“ JERRY, okolo 50, mnohokrát ženatý a obklopený neustále několika přítelkyněmi, utekl v 60.letech z Československa a po mnoha dobrodružstvích se usadil v Arizoně nedaleko Tucsonu.
Baťůžek II.
Začal nový školní rok a mezi domovy a školami putují spousty baťůžků, nových i loňských a doprovází „ty druhé“ tam a zpátky. Že nemusí být baťůžek vždycky jen obyčejným pomocníkem, o tom je tento minipříběh ...
Ivo Jahelka: Poučení pro osoby vstupující do jednací síně
Tak, a máte to! Sotva jste přečetli první stránky, už jste kvalifikovaně poučeni. Kdyby vám náhodou právě teď přišla obsílka k soudu, máte vystaráno. Nebudete totiž muset na soudní chodbě číst úřední lejstro, které je vyvěšeno na dveřích každé jednací síně. Ušetřený čas tak můžete věnovat něčemu užitečnějšímu, jako třeba zastrašování protistrany či smiřování se s manželkou. Doufám, že mnou zvolená forma vám utkví v paměti lépe než strohý jazyk úřední. Jsem si ovšem vědom letité policejní zásady, která praví: „Důvěřuj, ale prověřuj!“