Maria Haan - Jarmila Moosová: Dvěma pánům sloužit (ne)lze?
Inteligentní, pohledný muž se smyslem pro humor, který se dokázal ve svojí profesi úspěšně prosadit a ještě mu zbývá čas na vcelku neobvyklé koníčky. S vědomím rčení, že dvěma pánům sloužit nelze, jsem se zajímala nejdříve o to, je-li pan Haan svobodný či ženatý. No, budiž, člověk, který se věnuje tak náročné kariéře, má mít někoho, kdo se mu postará o nezbytné zázemí. Ale když jsem se vzápětí dozvěděla, že jeho ženou je slavná operní pěvkyně, sopránistka Maria Haan, to už mi zvědavost nedala, abych se nechtěla dozvědět trochu více ze života tohoto už na první pohled velmi milého páru.
Miroslav Sígl: Rostliny objevoval kadlínský Vlastimil Čech
Od loňského léta mohou turisté Kokořínska a Máchova kraje zavítat na kadlínskou rozhlednu, která zde byla slavnostně otevřena. Jenomže nyní budou konečně vybaveni na svou cestu kolem Kadlína. Jeho Obecní úřad za finanční podpory Středočeského kraje vydal dvě velmi úhledné kapesní příručky „Naučná stezka kadlínských rostlin Hradišť“ – jednu s černobílými, druhou s barevnými kresbami Lenky Kocierzové při využití botanického názvosloví prof. dr. Josefa Dostála.
Miroslav Sígl – Karel Helmich: Dobrou chuť (7)
V těch prvních dobách naší nové republiky se jezdilo do střední Dalmácie převážně vlakem, bohatší obojživelným letounem Saro Cloudem Čs. aerolinií. To žádná jiná letecká společnost neměla, jak mě poučil Karel, jinak amatérský pilot a sečtělý novinář. A to ze Kbel až na ono chorvatské pobřeží s druhým největším městem země.
Pavel Vrána: Putování v dešti, aneb Psím počasím do Santiaga (5) Den čtvrtý
Ten den i přesto, že byl trochu deštivý, byl plný jakési vstřícnosti a jemného vedení. Všichni kolem nás spěchali do Pamplony a předbíhali nás, aby si zajistili v tom velkém městě ubytování a taky aby tu chladnou a deštivou etapu měli co nejdříve za sebou. Nás se ten všeobecný chvat ale jaksi netýkal. Obavou, kterou se v nás pokoušeli vyvolat někteří z těch předbíhajících a spěchem schvácených poutníků, že totiž do Pamplony směřuje příliš mnoho lidí a na ty, kteří přijdou poslední, už nezbude ubytování, jsme se zneklidnit nenechali.
Josef Krám: Vítejte v Rychnově nad Kněžnou
Jenže - už jsem nebyl natolik důsledný, abych si klikl na poslední odkaz v jeho mailu - www.rychnovskypruvodce.info - čímž bych si pak nesporně odpustil jednu malou blamáž, kterou jsem napravil až po obdržení druhého mailu od PhDr. Josef Kráma a následně (doufám) tímto článkem. Ale - jak se říká - všechno zlé je k něčemu dobré, a já bych vás, milí čtenáři, následujícím představením a doporučením rád upozornil nejen na osobu PhDr. Josefa Kráma, který si rázem získal můj obdiv, ale hlavně na jeho úctyhodné dílo, jehož prezentace si skutečně zaslouží své místo v Pozitivních novinách.
Ondřej Suchý: Komici u psacího stroje (23) Jan Werich
Setkání s JANEM WERICHEM (1905 – 1980), ať už zprostředkovaná filmem, gramofonovými deskami, rozhlasem či televizí (anebo ta osobní, která mi šťastná náhoda dopřála v posledních třech letech jeho života), všechny tyto chvíle způsobily, že jeho osobnost a dílo bylo, je a bude největším zážitkem v mém životě. Myslím si, že toto zjištění, které píšu v první osobě, by stejně tak mohlo podepsat tisíce dalších lidí.
Dobromila Lebrová: Vzpomínka na Viléma Přibyla, pěvce Janáčkovy opery v Brně
Bylo to někdy kolem roku 1960, tedy skoro před půl stoletím, kdy jsme si doma všimli, že Československý rozhlas má na programu přímý přenos Wagnerova Lohengrina z operního divadla v Ústí nad Labem. Nepamatuju se už, zdali jsme poslouchali celé představení nebo pouze závěr, ale při poslechu Lohengrinova vyprávění o svatém grálu v přednesu nám tehdy zcela neznámého tenoristy Viléma Přibyla jsme zůstali v hlubokém okouzlení.
Josef Fousek: Eman, Kornelie, boží lidé (6)
Bolelo mě všechno, co může v noci bolet. Bolel mě celej člověk, jak říká v hospodě hajný Zajíček. Druhej den napadl sníh. Těšík k nám jít nechtěl, ale Kornelie má sílu. Je narozená ve Štíru a ty se nedaji. Dupla mu na nohu, chytla ho za límec a vedla Těšíka vesnicí jako jezevčíka. Když jsem se na to koukal z okna, musel jsem Kornelii obdivovat, i když jsem jí kolikrát měl pod krk.
Jan Řehounek: Marie Thurn–Taxis
V loňském roce byl znovu pro veřejnost zpřístupněn zámek na Loučeni. Tisíce návštěvníků sem jezdí především za souborem různých labyrintů v zámeckém parku, ale mohou si prohlédnout i zajímavou historickou expozici v interiérech zámku, která představuje život na zámku za vládnutí Thurn – Taxisů. V jednom ze sálů uvidí i obrovský obraz zpodobňující neobyčejně půvabnou mladou dámu.
Josef Fousek: Buďme k sobě vlídní
Odpuštění! Jediné slovo a za ním se skrývá jedna z nejtěžších a nejušlechtilejších vlastností, která si vyžaduje moudrosti, velkorysosti, lásky a síly – překonat sama sebe a potlačit vlastní sobectví. Nevím, zda jsem dokázal někdy zcela odpustit podraz, ponížení, výsměch nebo nespravedlivé rozhodnutí.
Ivan Kott: Nesmrtelný fenomen
Sešla se jednou parta šikovných mladých lidí a dala dohromady divadelní soubor. Nikdo nespočítá, kolikrát se už tato situace opakovala, stejně jako nespočítá, kolik takto vzniklých ansámblů skutečně odehrálo nějaká ta představení. Zlatá éra pro vznik podobných uskupení u nás byla před čtyřiceti a více lety, ale stejní nadšenci žijí i v naší současné, uspěchané době.
Jiří Zelenka - Aleš Hrubý: Deník cyklistického maratónu Liberec - Paříž (2/3)
Konečně hranice na dohled. Město Venlo je pár kilometrů a cestou nás zastavuje chodec se žádostí o pomoc. Došel mu benzín, a tak nám dává dvacet euro, jestli bychom nedojeli k hranicím a nekoupili mu něco do kanistru. Aleš, že si dá časovku...prý je to pár kilometrů. Tak jedeme. Jsme za hranicemi. Jenže včera vyprodali kanystry a to je problém.
Jan Řepka - Jitka Dolejšová: Písně, kolo – jak se to rýmuje…
Jan Řepka (*1982) je mladý písničkář, který sám sebe nazývá cyklotrubadúrem. Nedávno se vrátil ze svého zatím nejdelšího bicyklového turné. Během 33 dnů najel úctyhodných 1915 km. Trasa vedla třemi státy a čítala 26 koncertních zastávek. Písničkář si přitom vezl veškeré vybavení na speciálním prodlouženém kole.
Vlasta Korbová - Helena Procházková: Povídání u sklenice studeného čaje (3)
Dnes se potřetí scházím s Vlastou Korbovou, zkušenou lektorkou kurzů pořádaných v České republice mezinárodní společností Dale Carnegie Training. U počítače a sklenice studeného čaje si budeme dál povídat o tom, co je to „pozitivní myšlení“, že se mu lze naučit, a jak rady a zásady, které pan Dale Carnegie zavedl do kurzů mezilidských vztahů a řečnického umění, mohou pomoci lidem zlepšit kvalitu jejich života.