Hana Veselá – Jitka Dolejšová: Recept na zdravý úsměv
Zuby stačí čistit dvakrát denně, ráno a večer po jídle 3 minuty správnou technikou. Na kartáček nikdy netlačíme, žádné čištění by nemělo bolet. Používáme zubní kartáček s malou pracovní hlavou a měkkými vlákny. Jen zubní kartáček ale nestačí, velký význam má čištění mezizubních prostorů.
NeKultura.cz na internetu
Na internetu se před rokem objevil nový český magazín NeKultura.cz, snažící se vyplnit prázdnotu mezi velkými informačními portály a pisálkovskými blogy. Jak vlastně tento magazín vypadá, kdo ho vede, co už má za sebou, jaké jsou jeho cíle a ambice do budoucna?
Ondřej Suchý: Jitka Molavcová = 60? Nemožné! (1/4)
Ale ano, možné to je. Ovšem pouze podle data narození na rodném listě: 17. 3. 1950. Také já mám v souvislosti s Jitkou malé výročí - čtyřicáté: Když jsem hledal ve svém archivu první článek, který jsem o ní napsal, našel jsem výstřižek z časopisu Sedmička z roku 1970. Zanedlouho jsem Jitce začal také psát písničky, kreslil její karikatury, s Oldřichem Dudkem jsme jí psali takříkajíc na tělo scénky v Malých televizních kabaretech, občas jsem se po jejím boku objevil i v roli moderátora, párkrát troufale i v roli zpěváka.
Marek Eben - Jan Maruška: Proč "Na plovárně"?
Ten název vznikl zcela prozaicky, prvních padesát dílů jsme točili opravdu na bývalé Občanské plovárně u Čechova mostu. Bylo to moc hezké prostředí, takový jakoby anglický klub, a mně se líbila i ta určitá mnohoznačnost názvu, kdy si povídáte s lidmi o plavbě řekou života, o záchranných kruzích a tak.
Stanislav Háber: Milan Lasica - Nepotrebujem zaháňať smútok
Komické dvojice sú vzácne. Vznikajú raz za čas. Možno raz za niekoľko desaťročí vznikne taká dvojica. Vyžaduje to spoluprácu, podriadenie, solidaritu, sebaobetovanie, kompromisy - to sú všetko veci, ktoré ľudia neradi robia. Ale pokiaľ ide o individuality, tak tie vždy budú. Napriek tomu, že vždy hovoríme o tom, ako tých možností nie je veľa, nielen že sa rozširuje paleta tohto žánru na Slovensku, ale sa aj spestruje.
Miroslav Sígl: Moje devítková vzpomínka na místní hrdiny
Navečer 15. března 1939 přijel z Prahy spolužák mé starší sestry, který už tenkrát byl vybaven fotoaparátem – myslím, že to byla zrcadlovka „fojklendr“. Na tom dnes už nezáleží, mnohem důležitější byly záběry, které nasnímal v Praze dole Na Můstku. Po celou válku ten film schovával, aby posléze jeho snímky spatřily světlo světa již v osvobozené vlasti.
Ivan Rössler: S Boschem na Malostranském náměstí
S Josefem Lieslerem jsem se potkal několikrát. Byl jsem u něj v ateliéru na Malostranském náměstí i v jeho vile, která sousedí – jak jsem zjistil později – s vilou Luďka Soboty. Jednou jsem s ním dělal rozhovor do knížky, která nikdy nevyšla. Jmenovala se „Pane, nakreslete mi kohouta“. Za kresbu kohouta jsem pak malíře učinil hrdinou jakési povídky. Spíš to bylo ale vyprávění zasazené do neobvyklého prostředí, prostě nebyl to běžný novinářský rozhovor. Později jsem se seznámil s vydavatelem grafik Josefem Runštukem, od kterého kupuji zejména edici grafických listů Biblos.
Dobromila Lebrová: Alois Jirásek, spisovatel a dramatik
Alois Jirásek byl za svého života uznávaným spisovatelem, ale hlavně byl oslavován po vzniku Československa, protože jako první podepsal prohlášení 222 českých spisovatelů ze „17. května 1917 Manifest českých spisovatelů za svobodný stát Čechů a Slováků“, jehož autorem byl Jaroslav Kvapil. V době války to vyžadovalo hodně odvahy.
Václav R. Židek: Vzpomínka na Eduarda Ingriše (2)
Jsem nesmírně vděčna za to, že jste započal v Pozitivních novinách akci, aby byla umístěna pamětní deska na Smetanově nábřeží 12. Já sama jsem se o tom zmínila již před několika měsíci panu Gabrielu Goesselovi z Českého rozhlasu, který vydal CD Eduarda Ingriše "Chci věčně vzpomínat". Ten byl také pro, ale od té doby jsem už nic na tohle téma neslyšela, až jsem se vše dověděla z Vašeho článku a pak i další podrobnosti po telefonu od Vás.
Dáša Cortésová: Jaká byla (a je) skupina Czerwone Gitary (15)
Každý, kdo navštívil tuto zemi, měl v podvědomí, že je pod stálou kontrolou, sledován nebo odposloucháván. Jednoho večera po úspěšném koncertu se skupina sešla v kapelníkově apartmá, aby to společně oslavili. Při tomto posezení došlo i na debatu okolo odposlechů. Slovo dalo slovo a všichni začali pokoj prohledávat, ale nikde nic.
Jitka Dolejšová: Festival KOLEM SVĚTA
Cestovatelský festival KOLEM SVĚTA láká rok od roku více návštěvníků jak z řad cestovatelů, tak také z těch, kteří sami cestovat z různých důvodů nemohou. Festival jim nabídne jedinečnou příležitost „být u toho“. Diváci se mohou osobně setkat s mnoha cestovateli, fotografy a lidmi se stejným zájmem. V rámci pestrého programu návštěvníci zhlédnou komentované projekce s tématy z celého světa.
Barbara Semenov: České muzikály
Dala by se dost dobře vést paralela mezi životy skladatelů Bedřicha Smetany a novodobého Karla Svobody, napadlo mne, když jsem naslouchala Svobodově krásné hudbě v podání Českého národního symfonického orchestru pod vedením Libora Peška ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.
Josef Fousek: Co jsem andělům neřekl (12)
Pomluvy jsou mračna na bezmračném nebi. Jejich dešti neunikne nikdo. Lidé milují pomluvy. Člověk, který nemá smítko na kabátě, je přes noc zasypán bodlinami jedovatých slin. Píchají jako rzivé jehličí z černého lesa. Vyjdou z hlavně úst a zasáhnou. Zranění jste jimi na dlouho a někdy na věky. Žádné ředidlo, ani Smrt, neodstraní křivé nařčení. Někdo dokáže mávnout rukou, pokrčit rameny nebo si odplivnout. Závidím těmto moudrým.
Z Liberce do Paříže na kole za 7 dní
Start začíná v sobotu 17. května 2008 v Liberci. Výjezd je naplánován na šestou hodinu ranní. Z vrcholu Ještědu směrem na Křížany, Rynoltice dále do Petrovic. Následuje cesta Německem přes Oybin a Drážďany na Radeberg. Přes Hecklingen pokračovat směrem na hranice s Holandskem. Holandskem se jen mihneme přes Vento na Roermond a přes Roosteren do Belgie.