Peter Závacký: Neprakta 88 – výtvarná pocta

Medzinárodná výstava, ktorou Český spolok v Košiciach v máji pripomenul priaznivcom kresleného humoru, ale i verejnosti, nedožité 88. narodeniny ikony českej karikatúry Jiřímu Winterovi–Nepraktovi (1924–2011). Aj preto výstava niesla symbolické nazvanie NEPRAKTA 88 – Výtvarná pocta. S menom Nepraktu je spojená plodná výtvarná aktivita reprezentujúca viac ako šesť desaťročí českého kresleného humoru, dnes bohužiaľ už ukončená a uzavretá, a v kontexte súčasného českého výtvarného umenia neprehliadnuteľná. Stál sa legendou i príkladom.

Ivana Šimánková: Režisér a ornitolog Ludvík MÜHLSTEIN oslavil narozeniny

"Poslyš, nechtěla bys k nám chodit do rozhlasového souboru?" oslovil mě předseda poroty recitační soutěže v Českém Krumlově poté,co jsem jsem se stala její absolutní vítězkou. "Ale já už tam stejně v pondělí jdu," odpověděla jsem sebevědomě z výšky svých 10 let. Rozesmál se upřímným, nakažlivým, klukovským smíchem. Takové bylo moje první setkání s vynikajícím hokejovým komentátorem, spisovatelem, rozhlasovým režisérem a ornitologem Ludvíkem Mühlsteinem.

Vladimír Vondráček: Střípky paměti, aneb od embrya po sklerózu (25)

Jak už říkal nesmrtelný Švejk, je dobře, když je někdo přímo odněkud! Znát své kořeny nikdy neškodí, i když se někdy hledají složitě. A tak tatínkovu stranu – tedy co se týče jeho předků - nemám vlastně zmapovánu vůbec. Na jeho rodiče si nevzpomínám, zato jeho sourozence, tedy tetičky a strýčky, jsme navštěvovali často.

Antonín Siuda: O rovnováze

Několik dnů před tím jsem sledoval od počátku do konce ruch kolem sýkorčího hnízda a byl to pro mne nenahraditelný letní zážitek. O něco později jsem pak spatřil, kterak jakýsi chlupatec útočí ze zálohy a dáví jedno z neopatrných mláďat. Bolelo mne z toho u srdce a dalo mi hodně přemáhání neplésti se do přírodního děje a nedurdit se na tu šelmu, která jednala podle své přirozenosti.

Radovan Lovčí: Abeceda etiky Kateřiny Samojské

Na sklonku minulé dekády obnovilo svoji činnost po mnohaleté odmlce Nakladatelství Unitaria, které vlastní Náboženská společnost českých unitářů (zkráceně nazývaná též Unitarií). Její zrod v v době první Čs. republiky inicioval kazatel, spisovatel a praktický psycholog dr. Norbert Fabián Čapek (3. 6. 1870, Radomyšl – 30. 10. 1942, Dachau). Osobně se znal s profesorem T. G. Masarykem, který mu poskytl jeden ze zásadních impulsů, jež ho nakonec dovedly k jejímu založení. Čapkova choť Marie a dcera Bohdana, angažované rovněž v Unitarii, se navíc staly historicky prvními ženami-duchovními v moderních českých dějinách.

Ludvík Klobása - Zdeněk Pošíval: Soudy, nikoliv poslední

Kdysi jsem napsal esej o tom, kterak se na nedělní snídani v Karlově studánce lázních podivovaly lázeňské sousedky u stolu, že mám na sobě sváteční oblek s kravatou a jedna z nich překvapeně prohlásila: „Propána, snad se nechystáte do kostela?“ Odpověděl jsem, že ano a že odjíždím na bohoslužbu do Bruntálu. „Božínku můj!“ spráskla ruce druhá paní a s neobyčejně zklamaným a trochu i znechuceným povzdechem dodala: „A vypadal jste tak inteligentně!“

Ivo Fencl: Gilbert Keith Chesterton zemřel před 75 lety

Zjara uplynulo tři čtvrtě století od smrti Gilberta K. Chestertona. Nejlepší českou monografii o něm vydal roku 2008 spolupracovník Lidových novin Jana Lukavec (nar. 1977) pod titulem Fanatik, prorok či klaun? G. K. Chesterton a jeho interpreti. Tato jenom na první pohled náročná knížka má 260 stran a podívejme se pro dnešek na Chestertona právě jejím prostřednictvím…

Josef Fousek: Eman a Kornelie, boží lidé (4)

Jel jsem si ho taky prohlédnout. V autobusu jsem měl slevu. Vždyť už ho viděli všichni z Tumlovic. Tedy, mimo mě a starýho Maška, kterej má dřevěnou nohu a bojí se toho pohyblivýho schodiště. Bejval bych do tý Prahy nejel, protože si nechci nic koupit - a taky jsem neměl tušení, kde ten velkej obchodní dům je, ale Mařka Šafránková se v hospodě chlubila, že na ty schody, co samy jedou, skočila a jenom dvakrát upadla.

Milan Turek: Kříže zdobí kraj rodný

Vůkol tu není nikde tajemných míst a krajina poblíž dědiny je průhledná, čistá, a snad není ani v lidské paměti, že by zde kdysi někde vládly nekalých živlů nebo snad nějakých temných sil skutky zlé. Strašidla a postavy čarodějné, osoby v duchy se proměňující či duchové, pronásledující oběti, jakoby se do dějin propadly a zůstaly navěky v minulosti, aby už jen ve známost přicházely skrze vyprávění stařenek.

F.R.Čech - Jan Krůta: Ringo v ringu života

František je vypravěč. František lidi baví. Nad Františkovým humorem davy jásají a jedinci zvrací. František prošel životem od jihu k severu, od východu k západu. Hardrockový císař, bubblegumový mafiózo, kašparózní textař a zpěvák, televizní bavič, dramatik, divadelní impresário, autor televizních seriálů, spisovatel, malíř, miláček imitátorů kvůli svým nezaměnitelným sykavkám, znalec opery a bel canta, poslanec Parlamentu a zase zpátky. Kdo by nechtěl být Božským Ringem...

Jan Řehounek: Padre di Boemo

Prvního července uplynulo 270 let od úmrtí vynikajícího barokního hudebního skladatele Bohuslava Matěje Černohorského. Bohuslav Matěj Černohorský (únor 1684 – 1. července 1742) se narodil v Nymburce, v Tyršově ulici, v domě, který stával v místech dnešního nároží domu Eliška (je tam umístěna jeho pamětní deska). Pokřtěn byl 16. února 1684 (toto datum bylo chybně uváděno jako datum narození). V dětství získal od svého otce – varhaníka základní hudební vzdělání. Jako patnáctiletý odchází na studia do Prahy. Absolvoval bakalářské studium na filosofické fakultě Univerzity Karlo – Ferdinandovy.

Ivan Kolařík: O pivě, ženách, dopravě a jiných věcech jak v Česku, tak v Austrálii

Nedávná návštěva Prahy mě nadchla z několika důvodů. Samozřejmě, že ve mně zanechala nezpomenutelný dojem Praha, kterou někdo trefně a s notnou dávkou pýchy nazval „jednou velkou pivnicí,“ Ano, tento pivu holdující občan měl pravdu. Přívětivých hospod, náleven, taveren, výčepů a restaurací je v samotné Praze tolik, že strčí celou Austrálii do kapsy. V Melbourne člověk jen ztěží najde útulnou pivnici, kam by mohl jen tak zaskočit a u půllitru zrekapitulovat život nebo si s kamarády jen tak pokecat. Většinou se jeden musí smířit s trpkou skutečností, že skončí v jednom z velkých hotelů nebo klubů, které postrádají tu pravou hospodskou atmosféru, kterou piják najde pouze v Česku.

Ivo Fencl: Návrat Sherryka Holmepsa

Letos uplynulo čtyřicet let od založení časopisu Čtyřlístek, kam přispíval např. i spolupracovník Pozitivních novin Ondřej Suchý. Toto je scénář nikdy nevydaného závěrečného pokračování této nekonečné ságy, který jsme se však Jaroslavu Němečkovi neodvážili nabídnout. 1. Obrázek: Zimní výprava. Čtyřlístek jde bílou plání za zpěvu, Bobík s kytarou: Volají nás lesy vody, pojďme tedy do přírody, veselý buď každý z nás, k písničce si připrav hlas! (=parafráze popěvku od Jaroslava Foglara)

Danuše Markovová: Nádherné zbytečnosti obrazotvorné

Ani dnes jsem se od sběratelské posedlosti úplně nevzdálila, ale pouze je zaměnila.Tu a tam ještě něco zvednu ze země anebo získám darem od přátel. Nyní kameny do srdce shromažďuji způsobem jiným. Maluji je. Do obrazů usazuji kamenné stopy nesmrtelnosti, tisknu jim symbol jakéhosi embrya, které pupeční šňůrou spojuje vesmírný svět zkamenělých mýtů.